Šamotové cihly: Informace, vlastnosti a použití v domácnosti i průmyslu

Šamot je tradičním a jedním z nejvíce rozšířených žárovzdorných materiálů, který se po staletí používá pro stavbu krbů, pecí a krbových kamen. Je to žáruvzdorná hmota, která dokáže odolávat vysokému žáru až 1 650 °C a používá se pro vyzdívky kamen, krbů nebo pecí.

Co je šamot a jak se vyrábí?

Šamot je v podstatě vypálená jílová zemina. Skládá se převážně z oxidu křemičitého (z více než poloviny), dále z oxidu hlinitého (zhruba z čtvrtiny) a dalších příměsí, jako je vápník, hořčík, titan nebo železo. Jednotliví výrobci šamotových produktů používají různé příměsi, a tak se barevnost výrobků liší. Díky svému složení má šamot jedinečnou schopnost akumulovat a vydávat sálavé teplo.

Šamotem jsou tedy všechny vypálené a rozemleté lupky, vypálené a rozemleté jíly, nebo i upotřebené šamotové tvarovky rozmělněné v sypkou hmotu. Základní směs pro výrobu šamotu se skládá z ostřiva, což jsou zpravidla drcené pálené jíly, kaoliny nebo jílovce. Hlavní složkou směsi pro výrobu šamotu je ostřivo z lupku, což je hornina vzniklá usazením vrstev jílovce na dně prehistorického moře. Ostřivo tvoří nosnou kostru syrového i vypáleného výrobku.

Ze samotného syrového jílu nelze vyrobit požadovaný tvar, protože při sušení a pálení by popraskal a zbortil by se. Příčinou je značné smršťování jílů sušením a pálením. Surový jíl, který svou vazností spojuje částečky ostřiva v tvárnou, zpracovatelnou hmotu, se nazývá pojivo.

Hotové výrobky se suší a dále vypalují v pecích. Výpalem při extrémně vysokých teplotách, okolo 1200 °C, získávají své jedinečné vlastnosti. Póry působí v šamotu jako přirozený tlumič šíření napětí a jsou schopny ukončit narůstající trhlinu. Velikost a množství pórů má také rozhodující vliv na izolační schopnost materiálu, proto při výrobě kamnářského šamotu jde vždy o kompromis mezi potřebou rychlého přenosu tepla, akumulací a odolností proti změnám teploty.

Čtěte také: Podkroví: kombinace palubek a cihel

Šamot má podobu suché směsi, malty nebo cihel a plátů. Tyto produkty se vyrábí dvěma metodami - lisováním, nebo tažením. Nejméně přesné tvary produkuje výroba z plastického těsta (15 až 20 % hm. vody). O mnoho přesnější jsou tvarovky vyrobené lisováním ze suché a polosuché drolenky (2 až 8 % hm. vody). Zvláštní skupinou výrobků jsou vzhledem k přesnosti pěnošamoty. Díky malému obsahu vody při lisování se tvarovky sušením příliš nesmršťují a ani nedeformují.

Kamnářský tažený šamot

Kamnářský tažený šamot je speciální druh žáruvzdorného materiálu, vyráběný metodou tažení za mokra nebo polosucha. Pokud stavíte kvalitní akumulační kamna nebo akumulační krb s dlouhou životností, tažený šamot je absolutní špička - používají ho výrobci kamen a krbů v sériové i zakázkové výrobě.

AKUMOL - speciální šamot pro krby

AKUMOL je šamot, který obsahuje větší množství jemných částic, kaolínu - má tedy větší měrnou hmotnost, vyšší akumulační schopnost a rychlejší předávání tepla. Výsledkem je dobrý kompromis mezi cenou, akumulací a rychlostí akcelerace stavby krbů. Akumol oproti ostatním materiálům má výhodu právě v dobré akceleraci rozehřátí stavby krbu a akumulační dobu, která se dimenzuje tloušťkou stavby.

Vlastnosti šamotových cihel

Šamotky jsou speciální typ žáruvzdorných cihel, které se vyrábějí z čistě přírodních materiálů - žáruvzdorných jílů a lupků. Získávají své jedinečné vlastnosti výpalem při extrémně vysokých teplotách, okolo 1200 °C. Dokážou snášet teploty až 1350 °C a odolávat tepelným šokům.

• Žáruvzdornost: Dokáže odolávat vysokému žáru až do 1300 °C, krátkodobě až do 1650 °C.
• Vysoká pevnost: Zajišťuje stabilitu konstrukcí. Materiál vyniká i pevností v tlaku, která je více než 30 MPa.
• Odolnost vůči chemikáliím a struskám: Prodlužuje životnost v náročných podmínkách.
• Akumulace tepla: Schopnost akumulovat a postupně uvolňovat sálavé teplo.

Šamotky jsou také známé svou mechanickou pevností a odolností proti opotřebení. Velmi dobře akumulují teplo a vytápí prostor sálavým teplem, což zvyšuje pocit komfortu a tepelné pohody.

Čtěte také: Proč třídit odpad?

Rozdíly mezi šamotovými a klasickými cihlami

Hlavní rozdíl mezi šamotovými a klasickými cihlami spočívá především v typu použité hlíny a výrobního procesu, který jim propůjčuje odlišné vlastnosti, a to i v případě, že jsou vypalovány na podobné teploty. Klasické cihly jsou obvykle terakotové, zatímco šamot je krémový nebo šedobílý.

Šamotové cihly odolávají teplotám až 1650 °C a jsou určeny pro stavby namáhané otěrem, vyššími tlaky a chemickými vlivy. Oproti tomu pálené cihly, byť jsou trvanlivé a nosné, nedosahují takové žáruvzdornosti a jsou primárně určeny pro obvodové zdivo, příčky, komíny nebo ploty.

Dále si můžeme porovnat šamotové cihly s korundovými, které jsou také žáruvzdorné:

Využití šamotových cihel

Šamotové cihly, desky a další prvky jsou ideálním materiálem pro stavbu a opravy krbů, kamen nebo topenišť díky jejich vysoké tepelné odolnosti a dlouhé životnosti. Šamot se v kamnářství používá po staletí a pro své žáruvzdorné vlastnosti a sálavost tepla je i dnes nenahraditelným materiálem.

Použití v krbech a kamnech

Pro krby a ohniště jsou šamotky tradičním materiálem. Ohniště se vyplatí stavět z tzv. radiálek, které díky svému tvaru umožňují sestavit kruh bez nutnosti je řezat a krátit. Šamot ve tvaru desek nebo pásků se používá také pro krbové vložky. Samotná topeniště se pak staví z šamotových cihel, které pro svou tloušťku efektivně akumulují teplo.

Čtěte také: Přírodní materiály a současná architektura

Krbová vložka je vyzděná šamotovými cihlami nebo deskami, což umožňuje spalovat dřevo při vyšších teplotách. Díky tomu vzniká mnohem menší množství popela, zvyšuje se účinnost krbu a prodlužuje se jeho životnost. Pro šamotové krby je také charakteristická vysoká účinnost, která se pohybuje kolem 90 %.

Šamotové cihly do krbu také dokážou pojmout větší množství tepla než krby a kamna z jiných materiálů a toto teplo potom sálají do prostoru i po vyhasnutí ohně. Pokud krby a kamna mají vnější plášť ze šamotu, sálají teplo do prostoru z velké plochy. Akumulační schopnost je jedním z důležitých parametrů při výběru kamen.

Šamot je levný materiál, nicméně k nevýhodám šamotových cihel patří vyšší pořizovací náklady a vyšší hmotnost krbů a kamen.

Zahradní kuchyně a pece

Přesně z tohoto důvodu se v posledních letech šamot stává stále populárnějším také pro zahradní kuchyně a pece. Je zde nepostradatelným materiálem díky své schopnosti udržet a rovnoměrně rozložit teplo.

Šamotová cihla je ideálním materiálem ke stavbě zahradních i vnitřních krbů, grilů či ohnišť. K dispozici jsou šamotové cihly různých rozměrů.

Šamotové desky a plátky

Alternativou k cihlám jsou šamotové desky a plátky, které jsou zpravidla delší a širší, ale současně užší. Ideální jsou pro použití do topeniště krbů a kamen, kde pro svou malou tloušťku nezabírají příliš místa. Desky ze šamotu jsou rozměrnější a těžší, váží od 2 do 16 kg. Šamotové desky se používají především k přípravě pokrmů v různých pecích, a to nejen v pecích na pizzu, ale také v pecích na chleba, v gastro pecích i v některých modelech grilů.

Šamotový kámen na pizzu je výrobek s vysokou odolností vůči vysokým teplotám, díky čemuž je nepostradatelný v gastronomických pecích. Díky svým tepelně-izolačním vlastnostem a vysoké akumulaci tepla umožňuje rovnoměrný ohřev celého povrchu, což se projevuje v lepší kvalitě pečených výrobků.

Šamotové kameny na pizzu jsou odolné vůči rychlým změnám teploty a oděru, což znamená, že vydrží dlouho bez ztráty svých vlastností. Jejich použití zajišťuje pečení těsta za optimálních podmínek - rovnoměrné rozložení tepla zajišťuje rovnoměrné propečení spodku i boků pizzy. V chlebových pecích pomáhají šamotové pečicí kameny dosáhnout dokonale křupavé kůrky a správné vnitřní vlhkosti bochníku.

Specifické tvarovky

Specifickým produktem ze šamotu jsou klíny, respektive oblouky. Vhodné jsou pro vystavení pece (např. na pizzu). Pro své typické zbarvení a pevnost v tlaku se však používají i v místech, kde nejsou vystaveny vysokým teplotám, například pro obloukové vyzdění sklepa. Z žáruvzdorného šamotu se vyrábí také překlady neboli hurdisky.

Doporučení pro stavbu ohniště a řezání šamotu

Doporučení pro stavbu ohniště

Při stavbě ohniště Cihelna Kadaň radí vyvarovat se použití příliš tenkých šamotek, s tloušťkou okolo 20 mm, které mohou praskat. V ohništi dochází k častému zchlazení a ohřevu desek. Po nočním vychlazení dochází druhý den k opětovnému ohřevu. Pokud je deska tenká, rychle vychladne a dochází k vnitřnímu pnutí, které vede k prasknutí. Deska s dostatečnou tloušťkou zajistí, že chladne postupně, a tím pádem je pnutí mírnější.

Jak správně řezat šamot

K dělení šamotu se doporučuje používat úhlovou brusku a především korundový kotouč se zeleným označením, určený na řezání litiny a kamene (betonu). Při řezání šamotových desek je důležité dodržovat bezpečnostní opatření, protože prach ze šamotových desek může být škodlivý pro plíce. Proto je nutné používat ochranné pomůcky a zajistit dostatečné větrání.

Oprava šamotových cihel a vyzdívek

Šamotové cihly, desky i další prvky se mohou po čase používání poškodit. Aby byla akumulační schopnost dostatečná a topeniště odolalo vysokým teplotám, je potřeba praskliny a jiné vady zapravit. Výmazová hmota je vhodná nejen pro opravy vyzdívek topenišť, ale také pro vlepování šamotových prvků. Dobře poslouží při lepení desek i plátů a držet bude jak na kovových, tak keramických podkladech. Pro přípravu smíchejte šamotovou hmotu s vodním sklem a čistou vodou v poměru 5:2:1.

tags: #penosamotové #cihly #informace

Oblíbené příspěvky:

• Luxusní elegance benátského štuku
• Tipy pro výběr dřezu do laminátové kuchyně
• prohlášení o shodě pro dlažbu RAKO Concept
• doba schnutí Remal penetrace
• Venkovní obkladové palubky pro exteriér