Podřezání domu: Komplexní průvodce metodami a detaily provedení

Sanace vlhkých zdí není jednoduchá. Jednou z možností, jak vlhnutí zdí zastavit, je podřezání a vložení izolační vrstvy. Jde o náhradu nefunkčních nebo chybějících horizontálních hydroizolací. Podobné postupy, jaké vám budeme představovat dnes, jsou známé už staletí. Jen je dnes děláme mnohem jednodušeji s mechanizací a s lepšími pracovními postupy. Utěsňující horizontální izolace zdiva se zřizují poměrně obtížně, avšak z hlediska jejich funkčnosti dosahují nejvyšších spolehlivostí. Před zahájením izolačních prací na objektu vždy provádíme obhlídku kvalifikovaným technikem, který zhodnotí stav zdiva a možnosti provedení podřezání zdiva. Mechanické způsoby sanace zdiva spočívají ve vytvoření prostoru ve stavební konstrukci, do které se vkládá hydroizolační materiál. Ten následně zabrání dalšímu pronikání vlhkosti do zdiva. Jednotlivé metody zaručují téměř stoprocentní ochranu zdiva proti vlhkosti, avšak jejich použití vyžaduje odborné posouzení stavu celé budovy statikem a u historických a památkově chráněných objektů je použití vyloučeno téměř vždy.

Vzlínající vlhkosti se do cesty vloží nepropustná bariéra tvořená některým typem polyethylénu, nebo skelného laminátu o šířce 1,5 - 2 mm. Nepropustnou izolaci je poté třeba uvnitř domu napojit na hydroizolaci podlahy a zvenčí na svislou obvodovou hydroizolaci, která je vyvedena až na povrch, protože jinak by vlhkost pronikala kolem nepropustné překážky a do domu se i tak dostala. Technologii strojního podřezání zdiva patří mezi tradiční přímé sanační metody. Tato metoda poskytuje při odborném návrhu a provedení nejvyšší kvalitativní požadavky a je 100% účinná proti kapilární vzlínající vlhkosti.

Spolehlivá metoda izolace proti vzlínající vlhkosti s dlouhou životností. Podřezání zdiva nám zajišťuje odizolování od zemní vlhkosti v celém prostoru zdi (tzn. rohy, vnitřní kouty a místa křížení zdí). Správné provedení podřezání zdiva vyloučí v každém případě sesednutí budovy. Po podřezání zdiva se nezvyšuje riziko přenosu vibrací (otřesy), naopak případy ukazují, že po podřezáním zdiva se zvýšila schopnost dané zdi pohlcovat případné vibrace (například od automobilové dopravy).

Metody podřezání zdiva

Pro podřezávání zdiva se užívají dvě metody. První metodou je podřezání strojní nebo motorovou pilou a při druhé metodě se používá diamantové lano. Následný postup je u obou metod stejný. Tyto metody podřezání zdiva zaručují spolehlivosti a dlouhé životnosti. Tímto způsobem provedená sanace vydrží až do konce životnosti dané opravované stavby.

1. Vytváření izolační vrstvy vybouráváním zdiva

Jednoduchá, ale pracná a zdlouhavá je metoda zaklínkování zdí s jejich postupným vybouráváním. Do vzniklé mezery se vkládá izolační část z vhodného materiálu. Způsob a typ provedení je přímo závislý na místních podmínkách, druhu zdicího materiálu, kvalitě výplně spár, tloušťce zdiva, statických podmínkách apod. Tento způsob je používán většinou při opravách a rekonstrukcích drobných staveb a staveb s velmi složitou skladbou zdicího materiálu. Jde o poměrně pracnou metodu spojenou s vysokým rizikem poškození statiky stavby, pomalým postupem prací a možností vzniku následných poruch důsledkem nedostatečného vyklínování dozdívaných bloků zdiva.

Čtěte také: Specialisté na izolaci zdiva Liberec

Postup:

  1. Před zahájením prací je třeba odstranit stávající omítky v místech provádění tak, aby byla dostatečně známa skladba zdiva a průběh vodorovných spár.
  2. Následně se začne s vybouráváním zdiva v mocnosti cca 2 až 4 vrstev cihel a šířce otvorů 0,8 až 1,5 m v závislosti na kvalitě stávajícího zdiva, jeho zatížení, celkové tloušťce apod.
  3. Podkladní vrstvy zdiva v otvorech se očistí a vyzdí se jedna až dvě vrstvy cihel, na jejichž vrchní plochu se nanese cementová malta.
  4. Výška takto upravené podkladové vrstvy pro provedení izolací je vhodné maximálně přizpůsobit výškové úrovni plošných izolací vodorovných konstrukcí objektu.
  5. Po zatvrdnutí cementové mazaniny je položena izolační vrstva (modifikované izolační pásy, PE fólie apod.).
  6. Zbývající prostor nad izolací se dozdí cihlami a řádně doklínuje z obou stran statickými plastovými klíny, které jsou od sebe vzdáleny maximálně 10 až 20 cm.
  7. Pak se vybourají pilíře a postupuje se stejným způsobem.
  8. Překrytí izolačních pásů by mělo být minimálně 10 cm.

Při provádění postupujeme tak, že první den se zdivo vybourá a vyzdí pilířky, druhý den se pilířky zaklínují klíny a následně se bourá další část zdiva. Zdivo se musí vždy klínovat, k čemuž existují určené klíny. Na konci se může provést doinjektování vzniklých kaveren, například při podsekávání cihelného zdiva s tím nebývá problém, ale při podsekávání kamenného zdiva nevzniká rovná horní strana vybouraného otvoru.

2. Vtloukání vlnitých nerezových desek

Hydroizolační vrstvu tvoří nerezové desky vlnitého plechu, které se zaráží do ložné spáry zdiva. Ta musí být pravidelná. Jednotlivé desky jsou do zdiva zaráženy strojně nebo ručně pneumatickým kladivem v délce odpovídající tloušťce zdiva. Pro snazší pronikání do zdiva jsou desky opatřeny hroty. Napojení plechů se provádí překrýváním krajních vln, aby tak došlo k vytvoření kompaktní hydroizolace. Nespornou výhodou této metody je použití nerezového materiálu, který zaručuje velmi dlouhou dobu životnosti vložené izolace. Desky jsou provedeny z nerezavějících materiálů (chrom-ocel, chrom-nikl-ocel, chrom-nikl-molybden-ocel) o síle plechu přibližně 1,5 mm. Velmi důležité jsou zejména mechanické vlastnosti používaných desek, neboť současně při zarážení splňují desky funkci pracovního nástroje, na který působí rázová energie nutná pro jejich zaražení. Plechy musí překonat odpor při rozpojování materiálu spár a tření desky. Pro dodržení těchto potřebných parametrů jsou plechy profilovány do vlnek. Desky jsou strojně zaváděny do spár zdiva, aniž by docházelo k jeho porušení. Jednotlivé desky se ve styku překrývají o 2 až 3 vlny, případně do sebe zapadají pomocí speciálních zámkových spojů. Takto je rychle vytvářena kapilárně nepropustná a nerezavějící horizontální uzávěra proti vzlínající zemní vlhkosti.

Pro provádění stačí přístup z jedné, obvykle venkovní strany zdi. Při vhodných podmínkách lze izolovat zdivo až do tloušťky cca 1m z jedné strany. Silnější zdivo musí být přístupné z obou stran. Nevýhodou této metody jsou velké rázy při zarážení plechů, čemuž musí vyhovovat statika zdiva. Je nutné, aby ve zdivu byla rovná ložná spára. Je třeba počítat s tím, že ocelový plech tvoří tepelný most ve zdivu. Nevýhodou je, že se nemusí dát aplikovat tento postup všude, protože před zdí musí být všude místo na šířku plechu plus přibližně 70 cm na vtloukací stroj.

3. Podřezání řetězovou pilou

Metoda podřezání zdiva řetězovou pilou nahradila původní podřezání zdiva ruční pilou (břichatkou), což bylo velmi pracné a zdlouhavé. Řez je zpravidla prováděn v maltové spáře, avšak některé typy zařízení dokážou provést podřezání domu i při použití smíšeného zdiva. Tato technologie se nejvíce hodí pro cihelné zdivo s oboustranným přístupem k podřezávané konstrukci a s průběžnou ložnou spárou mezi cihlami. Řezat lze pouze zdivo s vodorovnou průběžnou ložnou spárou - to prakticky výlučně splňuje pouze zdivo cihelné. Nelze řezat zdivo kamenné, není vhodné vedení řezu ve zdivu z nepálených cihel.

Postup:

  1. Základem při podřezání zdiva je odsekání staré omítky v místě řezu za účelem odkrytí a kontroly řezané spáry.
  2. Je třeba vytvořit pevný a rovný podklad pro pojezd řezacího zařízení. Povrch terénu okolo izolovaného zdiva musí být dostatečně pevný a rovný, upravený pro pojezd stroje. Podél zdiva musí být tvrdý a dostatečně rovný podklad v šíři cca 1,50 m pro pojezd podřezávacího stroje.
  3. Zdi musí být vyzděno v pravidelných spárách o minimální tloušťce spáry 10 mm.
  4. Pilová lišta se ustaví do vodorovné polohy, zdivo se nejprve prořízne do potřebné hloubi a následně se pomocí pojezdu pokračuje s řezem po délce zdiva po úsecích cca 1m. Řez je veden v délce jednoho metru.
  5. Po proříznutí zdi se řezná spára vyčistí a do drážky se vloží požadovaný typ izolace (na izolační pásy PE fólie, polyethylén nebo skelný laminát o tl. 1,5-2 mm). Doporučuje se použití izolačních materiálů s větší tvrdostí pro usnadnění vkládání do řezné spáry (např. sklolamináty). Přesahy izolace musí být 30-50 mm.
  6. Izolace se v proříznuté spáře upevňuje natloukanými rozpěrovými klíny z plastu o dostatečné únosnosti (rozměry klínů jsou voleny dle šíře řezu a použité izolace), které se vkládají oboustranně v roztečích cca 20 až 30 cm. Pro upevnění izolace a plného zachování statiky objektu vtloukáme do zdiva rozpěrové plastové klíny o potřebné tloušťce, které mají únosnost až 270 kg/cm2.
  7. Jednotlivé izolační pásy fólie by se měly překrývat alespoň o 10 cm.
  8. Po zaklínování vložené izolace se pokračuje s dalším prořezáváním postupným opakováním celého cyklu. Tímto způsobem lze najednou podříznout a zaklínovat až 30 bm zdiva.
  9. Vzniklá spára se vyplňuje maltou s rozpínavými účinky, speciální cementovou směsí.

Výhodou podřezání domu při použití metody podřezání zdiva řetězovou pilou je poměrně rychlá realizace a dlouhá životnost použité hydroizolace. Nevýhodou je zejména vysoká prašnost a dále náročnost na okolí podřezávaného zdiva.

Čtěte také: Praktický chodník do zahrady

4. Podřezání diamantovým lanem

Metoda podřezání zdiva diamantovým lanem je vhodná pro podřezání domu tvořeného z jakéhokoli typu zdiva bez ohledu na jeho tloušťku. Diamantová lanová pila je určena k řezání zdiva všeho druhu a složení (kamenného, smíšeného, cihelného i betonového) bez omezení jeho šíře. Řezy je možné provádět vodorovné, svisle i šikmo. Řezací lano je složeno z navlečených řezných segmentů. Řezací lano je tvořeno vzájemně napojenými segmenty v délce 300 mm, což zaručuje snadnou výměnu při poruše či opotřebení. Řezací lano je tvořeno jádrem z oceli s diamantovým prstenem. Diamantové lano se používá u kamenného, nebo třeba betonového zdiva.

Postup:

  1. Nejprve se v místech budoucího řezu vyvrtají otvory pro vložení lana (podle stanoveného postupu na konkrétním objektu ve vzdálenosti 4 až 5 m od sebe) a osadí se skupina kladek pro jeho vedení. Pro podřezání zdiva touto metodou se do zdiva nejprve vyvrtají otvory v rozmezí požadovaného řezu, kterými se lano provlékne.
  2. Dále je nasazeno na kladky a navlečeno na hnací kolo. Pro postavení lanové pily je nutné zajistit rovný pojezd tak, aby mohlo docházet bez problémů ke zkracování smyčky lana pojezdem stroje.
  3. Současně se spuštěním lanové pily musí být diamantové lano chlazeno vodou, kdy se hadice s přívodem vody přímo vkládá do vlastního řezu ve směru otáčení lana.
  4. Šířka drážky bývá přibližně 1 cm (přibližně 10 mm).

Výhodou podřezání zdiva diamantovým lanem je opět dlouhá životnost hydroizolace, ale i možnost využití v betonových a železobetonových konstrukcích či u zdiva bez vodorovné ložné spáry. Výhodou je však možnost prořezávání jakéhokoli typu zdiva. Tato metoda je více nákladná než podřezání pomocí strojní pily. Lanovou diamantovou pilu si ale nemůže pořídit každý, je tedy nutné sehnat specializovanou firmu a nejde to dělat svépomocí.

Doplňující informace a legislativa

U všech metod, které vytvoří novou plošnou hydroizolaci, je obtížné řešit překonávání výškových úrovní, stěn v terénním spádu, zdí s dispozičními „úskoky" (budova jenom částečné podsklepena) apod. Proto je vždy třeba zpracovávat na toto opatření projektovou dokumentaci, která ve velké většině tyto problematické detaily řeší kombinací sanačních opatření.

Především je nutné před plánovaným podřezáním zjistit u statika a hlavně u památkářů, zda je možné váš dům vůbec podřezat. Těm velmi často přijde tato metoda jako příliš velký zásah do budovy a nedávají k ní kladné stanovisko. Obecně se setkáváme s pravidlem, že pokud stavební činnost zasahuje do statiky objektu, je třeba vyřídit stavební povolení. Jelikož se při podřezání domu zasahuje do nosných konstrukcí, je třeba počítat s vyřízením nezbytných podkladů pro získání stavebního povolení.

Přehled metod podřezání zdiva
Metoda Výhody Nevýhody Použití
Vybourávání zdiva Nevyžaduje speciální techniku, realizace svépomocí. Pracná, zdlouhavá, riziko poškození statiky, pomalý postup. Drobné stavby, složitá skladba zdiva.
Vtloukání vlnitých desek Dlouhá životnost izolace, rychlá tvorba bariéry, přístup z jedné strany. Velké rázy na zdivo, nutný prostor pro stroj, nutná rovná ložná spára. Zdivo s pravidelnou ložnou spárou, do tloušťky 1 m z jedné strany.
Podřezání řetězovou pilou Rychlá realizace, dlouhá životnost, nahradila ruční podřezání. Vysoká prašnost, náročnost na okolí, omezení šířky zdi. Cihelné zdivo s průběžnou ložnou spárou.
Podřezání diamantovým lanem Dlouhá životnost, pro jakýkoli typ a tloušťku zdiva, vodorovné i svislé řezy, beton. Vyšší cena, nutná specializovaná firma, nelze svépomocí. Kamenné, smíšené, cihelné, betonové a železobetonové konstrukce.

Plastové izolace jsou odolné proti solím a výkvětům na zdech, jenž způsobují korozi kovů a poničení stavebních materiálů. Zdivo (pálené i nepálené cihly) se řeže v průběžné spáře a podpírá se klíny o vysoké nosnosti. Vytvořená spára se potom naplní speciální cementovou směsí. Když tak se dle potřeby může použít metoda tlakování. Používané plastové izolace atestované proti vodě i radonu a z materiálů, které se používají k izolaci zdiva, mají delší životnost.

Čtěte také: Jak postavit dřevěný dům

tags: #podřezání #domu #fasáda #detail #informace

Oblíbené příspěvky: