Polystyrenové kazety na strop a požární bezpečnost

Stropní kazety z extrudovaného polystyrenu vynikají nejenom svým jednoduchým designem, ale především nízkými pořizovacími náklady. Levné polystyrenové stropní kazety nabízejí možnost vytvořit si útulný interiér za málo korun. Právě díky nižší ceně obkladů z extrudovaného polystyrenu není problém stropní a nástěnnou dekoraci po nějakém čase obměnit, opravit a jakkoliv upravit. S nízkou pořizovací cenou polystyrenových obkladů souvisí i propracovaný vzhled. Dokonalá imitace betonu, dřeva a přemíra nejrůznějších vzorů jsou zárukou pestré realizace. Levné polystyrenové stropní kazety vás v ničem nebudou omezovat.

Rozmanitá využitelnost cílí primárně na interiér s ohledem na výrobní materiál v podání extrudovaného polystyrenu. Panely imitace dřeva levným a efektivním způsobem zvelebí libovolné prostory soukromého a komerčního rázu. Levné polystyrenové stropní kazety za nízkou cenu s působivým vzhledem a propracovanou strukturou skrývají ještě další benefity. Pokud se rozhodnete pro polystyrenové obklady s PVC fólií, pak se domůžete patřičné odolnosti povrchu. S levnými polystyrenovými stropními kazetami se velice snadno manipuluje. Šetřit tak budete nejenom peněženku, ale také fyzické síly při realizaci. Snadné zařezávání, rychlé lepení a bezkonkurenční tvarovatelnost. Moderní a levné polystyrenové stropní kazety sice nejsou o pevnosti, v mnohém dalším však předčí jiné obkladové materiály. Proměňte své interiéry v něco líbivějšího, útulnějšího a elegantnějšího.

Stropní kazety z polystyrenu, které slouží jako akustiky, zajišťují optické a hygienické zakrytí technických vedení umístěných pod nosným stropem, představují řešení požárně-technických požadavků v objektech. Vzhledem ke zkušenostem, získaným při výrobě protipožárních výplní svislých konstrukcí, které byly až do počátku 70. let, je součástí nabídky i program protipožárního zabezpečení vodorovných konstrukcí a střešních konstrukcí až do R60, tak i ochranu únikových cest. Pro dosažení požární odolnosti (EI až 30 minut shora i zdola) jsou používány minerální desky Thermatex. Materiál je hodnocen jako nehořlavý a vyhovuje zkoušce na odkapávání hmot. Materiálová báze desek Thermatex je tvořena nosnou kovovou konstrukcí a minerálními deskami. Povrchová úprava je jednak nástřikem, jednak konečnou povrchovou úpravou akrylátovou barvou (ve vybraných případech s fungicidními a bakteriostatickými aditivy - HYGENA).

Klasifikace reakce na oheň a požární odolnost

Třída reakce na oheň klasifikovaná podle ČSN EN 13501-1 charakterizuje chování materiálu při zatížení teplem. Bylo provedeno zatřídění minerálních desek Thermatex a Ecomin do třídy A2s1,d0. V současné době platí jako závazná klasifikační norma ČSN EN 13 501-2. V případě podhledových membrán s nezávislou požární odolností je způsob klasifikace stanoven v čl. 7.5.4. Část: Horizontální ochranné membrány. Klasifikace je potom stanovována v souladu s ČSN EN 13501-2:2008, kde R je parametr únosnosti. Je možné např. korelovat s hodnotou požární odolnosti. Pro návrh a zkoušení podhledových systémů platí ČSN EN 13964.

Tento přehled přináší ucelený soubor odborně zpracovaných otázek a odpovědí, které vysvětlují, jak je dnes pěnový polystyren (EPS) začleněn do moderních evropských požárních předpisů. Text objasňuje, co znamenají klasifikace Euroclass B s1 d0, jaké metriky sledují zkoušky EN ISO 11925-2 a EN 13823, jak se vyhodnocují hodnoty FIGRA a SMOGRA a proč je integrita povrchové vrstvy klíčová pro požární odolnost systému. Čtenář zde najde praktické rady pro návrh ETICS s pěnovým polystyrenem (EPS), sendvičových panelů i větraných fasád, včetně příkladů z evropské praxe.

Čtěte také: Obklady a kazety z polystyrenu

Postavení pěnového polystyrenu (EPS) v moderních evropských požárních předpisech

Pěnový polystyren (EPS) má v Evropě stabilní a technicky vymezené postavení jako součást certifikovaných systémů, nikoli jako izolant posuzovaný izolovaně. Jeho bezpečnost se prokazuje výkonově - měřitelnými kritérii, výsledky zkoušek a inženýrskými simulacemi, které ověřují chování celé skladby v reálných scénářích.

Klasifikace reakce na oheň pro pěnový polystyren (EPS)

Reakce na oheň pro pěnový polystyren (EPS) se stanovuje podle EN 13501-1 na základě zkoušek EN ISO 11925-2 a EN 13823. Klasifikace B s1 d0 u systémů s pěnovým polystyrenem (EPS) vyjadřuje omezený přínos k požáru, minimální kouřivost a absenci hořících kapek. Pěnový polystyren (EPS) se posuzuje výhradně v rámci celé certifikované sestavy. Do hodnocení vstupuje tloušťka a typ omítky či obkladu, schéma kotvení, požární pásy a řešení spár a prostupů.

Metriky SBI testu u systémů s pěnovým polystyrenem (EPS)

SBI test u systémů s pěnovým polystyrenem (EPS) sleduje FIGRA pro dynamiku růstu požáru, THR600s pro celkové uvolněné teplo v prvních 600 sekundách, dále SMOGRA a TSP600s pro rychlost a množství kouře a hodnotí i odkapávání.

Požární odolnost REI pro konstrukce s pěnovým polystyrenem (EPS)

Požární odolnost REI se pro konstrukce s pěnovým polystyrenem (EPS) stanovuje zkouškami celé skladby a klasifikuje se dle EN 13501-2. ETICS s pěnovým polystyrenem (EPS) obvykle dosahují EI 30 až EI 60 podle typu systému, tloušťky izolantu, druhu a tloušťky omítky a kotvení. Sendvičové panely s jádrem z pěnového polystyrenu (EPS) dosahují přibližně REI 30 až REI 90 v závislosti na tloušťce jádra, typu a tloušťce ocelového opláštění, konstrukci zámků a způsobu kotvení. Pěnový polystyren (EPS) měkne kolem 90 až 100 °C a jeho bod vzplanutí je přibližně 360 °C. Pěnový polystyren (EPS) sám o sobě příčinou šíření požáru být nemusí, pokud je součástí správně chráněného systému. Indexy s1, s2, s3 popisují kouřivost u výrobků a systémů s pěnovým polystyrenem (EPS). Odkapávání se eliminuje výběrem řešení s klasifikací d0 a zajištěním mechanicky odolné a souvislé krycí vrstvy nad pěnovým polystyrenem (EPS). Požární pásy z minerální vlny vkládané do fasády s pěnovým polystyrenem (EPS) přerušují šíření plamene v horizontálním i vertikálním směru.

Klíčová role integrity omítky

Integrita omítky nad pěnovým polystyrenem (EPS) je první obranná linie proti sálání a plameni. Kotvení u systémů s pěnovým polystyrenem (EPS) ovlivňuje, jak dlouho si povrchová vrstva udrží soudržnost a jak odolá sálání a mechanickému zatížení při požáru.

Čtěte také: Jak vybrat elegantní obklady pro váš domov

Praktické aspekty návrhu a instalace

Návrh a zkoušení podhledových systémů upravuje ČSN EN 13964. Profily musí být dimenzovány tak, aby maximální průhyb nepřesáhl deformace povolené pro příslušnou třídu dle klasifikace ČSN EN 13964. Do nosné kovové konstrukce se vkládají desky nebo prvky AMF, které jsou vždy podepřeny ze všech stran nosnými profily.

Přímá a rozšířená aplikace u zkoušek s pěnovým polystyrenem (EPS)

Přímá aplikace vymezuje podmínky, v nichž lze výsledek zkoušky systému s pěnovým polystyrenem (EPS) použít beze změn.

Detaily kolem oken a soklu

Detaily kolem oken u pěnového polystyrenu (EPS) vyžadují zesílené vrstvy, těsné napojení lemování a případné vložení minerálních pásů. Soklová část s pěnovým polystyrenem (EPS) je vystavena vyšší mechanické a tepelné zátěži, proto se volí robustnější krycí vrstvy a odolnější finální úpravy.

Kombinace pěnového polystyrenu (EPS) s minerální vlnou

Kombinace pěnového polystyrenu (EPS) a minerální vlny je vhodná u zvýšeně rizikových zón, jako jsou pásy mezi podlažími, okolí oken a atiky, a u výškových budov.

Ověření shody projektů s pěnovým polystyrenem (EPS) v BIM

V BIM se pro pěnový polystyren (EPS) ukládají klasifikace, omezení použití a detaily provedení. Digitalizace zpřístupňuje parametry systémů s pěnovým polystyrenem (EPS) přímo v BIM, kde jsou dostupné klasifikace, zkušební protokoly a omezení použití.

Čtěte také: Efektivní ochrana pro přepravu

Požadavky na ETICS s pěnovým polystyrenem (EPS) v ČR

V České republice je pěnový polystyren (EPS) běžnou součástí ETICS s cílovou klasifikací B s1 d0 při dané omítkové skladbě a armování. Požadavky na zateplovací systémy jsou stanoveny v souladu s ČSN 73 0810, která se řídí požární výškou objektu.

ETICS s ověřenými požárně technickými vlastnostmi lze bez ohledu na třídu reakce na oheň tepelného izolantu použít i v PNP jiného požárního úseku stejného objektu. Pokud na fasádu s ETICS zasahuje PNP jiného objektu, pak i nadále platí např. s rostoucí tloušťkou tepelného izolantu je ale stále aktuálnější otázka tzv. „požární otevřenosti fasády“. Tedy, zda množství hořlavého tepelného izolantu neuvolňuje při svém hoření nadlimitní množství tepla. Nové znění normy uvažuje, že certifikovaný ETICS s tloušťkou izolantu do 0,2 m je bez průkazu požárně uzavřenou plochou, a tudíž PNP nevytváří.

V níže uvedené tabulce jsou uvedeny příklady vlivu objemové hmotnosti EPS na požární charakteristiky fasády.

Jak je patrné, vlivem rozsahu objemové hmotnosti (13,5-18 kg/m3) v technických listech výrobků může být ETICS od tloušťky 220 mm požárně uzavřenou, ale i částečně požárně otevřenou plochou, což by zejména v intravilánu mohlo působit nemalé komplikace. V projekci se lze často setkat s radikálním zjednodušením: uvažuje se nižší hodnota rozptylu, čímž uvolněné teplo nedosáhne limitu. Toto řešení ovšem není na straně bezpečnosti.

Požární pásy

Požární pruh je nutno instalovat po celém obvodě objektu na rozhraní všech podlaží bez ohledu na to, zda jde o užitná podlaží, bez ohledu na podlažnost požárních úseků a bez ohledu na to, zda se na fasádě nacházejí požárně otevřené plochy. Požární pruh se tedy objeví i nad posledním podlažím (u atiky), na střešních objektech strojoven nebo mezi jednotlivými podlažími vícepodlažního požárního úseku (např. použití nehořlavého tepelného izolantu ve specifických detailech). Založení ETICS a základní požární pruhy lze nahradit systémem, který splní požadavky středněrozměrové zkoušky podle ČSN ISO 13785-1. Výjimku k tomuto pravidlu tvoří tzv. založení ETICS, které je nutno řešit podle následujících zásad u všech objektů podle kapitol 3.2, 3.3 a 3.4. Pokud je tepelný izolant založen pod terénem a pokračuje v nezměněné tloušťce do vyšších podlaží, zakládací lišta se nad terénem instalovat nemusí. Jestliže je tepelný izolant založen pod terénem a nad terénem se tloušťka tepelného izolantu zvyšuje, tento převis může umožňovat lokální akumulaci teploty, nicméně pokud je změna tloušťky řešena jako systémové uskočení dle technologického předpisu (s dvojitou perlinkou, rohovým profilem apod.), nejde o porušení celistvosti krycí vrstvy a požární pruh není třeba zřizovat. Pokud je tepelný izolant založen pod terénem, nad terénem se tloušťka tepelného izolantu zvyšuje a uskočení je řešeno jako nové založení s použitím zakládací lišty, pak zakládací lišta (plastová nebo hliníková) je ze spodní strany většinou exponovaná, tedy bez krycí vrstvy, a vytváří tak slabé místo, kudy může požár vstoupit do tepelně izolační vrstvy. Toto riziko je potřeba eliminovat zřízením požárního pruhu s tepelným izolantem třídy reakce na oheň nejhůře A2 o výšce 0,9 m. Požární pruh nemusí být umístěn přímo u zakládací lišty, nicméně je nutno jej instalovat nejvýše 1,0 m nad terénem. Pokud je tepelný izolant založen nad terénem pomocí zakládací lišty, která vytváří slabé místo, kudy může požár vstoupit do tepelně izolační vrstvy, toto riziko je potřeba eliminovat zřízením požárního pruhu s tepelným izolantem třídy reakce na oheň nejhůře A2 o výšce 0,9 m. Oproti původnímu znění normy, v níž nenasákavý tepelný izolant mohl zasahovat nejvýše 0,3 m nad terén, je v novém znění tento limit zvýšen až na 1,0 m. Ještě benevolentnější je v případě založení ve svahu, kde by se svah k požárnímu pruhu přiblížil na vzdálenost menší než 0,6 m. V místě napojení horizontální a svislé konstrukce může být až do výše 0,4 m nad úroveň horizontální konstrukce instalován nenasákavý tepelný izolant třídy reakce na oheň nejhůře E.

V kapitole 3.3 jsou uvedeny základní požadavky na objekt s požární výškou 12,0 < h ≤ 22,5 m, které se musí uplatnit vždy, tzv. požární pruhy. Na části fasády bez požárně otevřených ploch (bez oken, dveří, vyústek technologického zařízení) lze vynechat všechny kombinace materiálů včetně základních požárních pruhů a lze použít pouze hořlavý tepelný izolant, pokud bude od ostatních částí fasády oddělen svislým požárním pruhem v šíři alespoň 0,9 m. Vyústění technologického zařízení na fasádě nesmí být slabým místem, kterým by hrozilo prošlehnutí plamene do ETICS. Tepelný izolant v blízkosti elektrických skříní, vzduchotechnických zařízení (bez možnosti uzavření požární klapkou) apod. Od této úpravy lze upustit, pokud je stejně jako u oken nad technologickým zařízením zřízen základní požární pruh vzdálený maximálně 400 mm. Možný výrazný nárůst teploty v bleskosvodu při zásahu bleskem musí být zajištěn tepelným izolantem třídy reakce na oheň nejhůře A2 v šíři 0,25 m na každou stranu od vedení bleskosvodu po celé výšce fasády. Vnější úprava fasády nesmí umožnit větší tvorbu (toxických) zplodin hoření, které by mohly ohrozit evakuaci osob. Stejné, respektive ještě přísnější, požadavky platí u vnějších únikových cest (úniková schodiště, pavlače apod.).

Renovace a aktivní systémy požární ochrany

Při rekonstrukci fasády s pěnovým polystyrenem (EPS) je nutné zhodnotit stav omítek a armovacích vrstev, doplnit kotvení a potvrdit nebo nově zřídit požární pásy. Pokud je ETICS v takovém technickém stavu, že jej lze ponechat na fasádě, překryje se původní vrstva systémem novým. Bez ohledu na třídu reakce na oheň použitého tepelného izolantu v původním systému lze na stávající systém instalovat zateplení nové s požadavky jako pro novostavby, tedy postupovat podle předchozích kapitol. Bez ohledu na reakci na oheň použitého tepelného izolantu v původním systému lze na stávající systém instalovat zateplení nové třídy reakce na oheň B s vnější celistvou vrstvou nehořlavého materiálu tloušťky alespoň 25 mm a tato nehořlavá vrstva musí krýt ostatní části ETICS ze všech stran. Je tedy potřeba dbát zvýšené pozornosti v rizikových detailech, jakými jsou ostění a nadpraží, kde bude ve valné většině případů nutno demontovat původní tepelný izolant. Podobné požadavky platí i pro situaci, kdy je objekt zateplen, ale změnou provozu vznikne požadavek na zateplení pouze nehořlavým tepelným izolantem (např. stávající zateplovací systém se ponechá a přes něj se aplikuje zateplovací systém nový s nehořlavým tepelným izolantem). Stávající zateplovací systém se ponechá a přes něj se aplikuje odzkoušený systém třídy reakce na oheň nejhůře B s vnější celistvou vrstvou nehořlavé tepelné izolace v tloušťce alespoň 25 mm a tato nehořlavá vrstva musí krýt ostatní části ETICS ze všech stran.

Sprinklery snižují intenzitu a dobu působení požáru na obálku s pěnovým polystyrenem (EPS). Aktivní systémy, zejména sprinklery a odvod kouře, zkracují dobu a intenzitu tepelného namáhání obálky s pěnovým polystyrenem (EPS).

Důležitost dodržování norem a certifikace

Jako obecně ve stavebnictví, tak i v požární bezpečnosti (a v požární bezpečnosti obzvlášť) je nutné být na straně bezpečnosti. Proto všechny výrobky, které se mají použít na stavbě a které zároveň nemají třídu reakce na oheň určenou např. v Příloze A ČSN 73 0810, musí být odzkoušeny na třídu reakce na oheň. Shoda u ETICS s pěnovým polystyrenem (EPS) se dokládá evropským technickým posouzením, prohlášením o vlastnostech a klasifikačními zprávami. Úřad standardně požaduje klasifikační protokoly, evropské technické posouzení, prohlášení o vlastnostech a technickou zprávu s výsledky výpočtů a simulací.

Bezpečný návrh s pěnovým polystyrenem (EPS) stojí na výběru certifikovaného systému s doloženou klasifikací, na souvislé a odolné povrchové ochraně, na správném kotvení a na požárních pásech v rizikových zónách.

tags: #polystyrenove #kazety #na #strop #pozarni #bezpecnost

Oblíbené příspěvky:

• Vše o materiálech pro izolaci fasád
• průvodce výběrem podlahových palubek
• Podrobnosti o odolnosti a všestrannosti Oxfordské tkaniny
• Kompletní průvodce lepením OSB
• Správa hesel Avast: kompletní průvodce