Pozlacování střech: Historie a duchovní význam

Pozlacování střech a architektonických prvků je praxe s hlubokými historickými kořeny a symbolickým významem, která se objevuje napříč kulturami a náboženstvími. Zlato, jako vzácný a odolný kov, nejenže přidává stavbám vizuální krásu a majestátnost, ale také symbolizuje božství, čistotu a věčnost.

Historie a techniky pozlacování

V barokní architektuře, která se vyznačuje úsilím o souměrnost, se často užívalo štuků, mramorování a zlacení. Od 17. století se z bolusu (přírodního pigmentu) připravoval poliment, tedy podklad pro zlacení plátkovým zlatem. Boloňská křída se používá k přípravě podkladů malby, tmelů či k přípravě polimentů (podkladů pro zlacení plátovým zlatem). Achát, druh polodrahokamu, se užívá k leštění ploch pokrytých plátkovým zlatem. Firma GEMA ART GROUP a.s. se specializuje na pokrývání střech přírodní břidlicí a nabízí pozlacení 24-karátovým plátkovým zlatem pro věže, báně, kopule, kříže a další střešní prvky. Působí jak na území celé České republiky, tak i v zahraničí, například na Slovensku, v Rakousku nebo v Německu. Jsou hrdými nositeli tradiční regionální technologie pokrývačství, tzv. moravského krytí, které má hluboké historické kořeny v celé Evropě. V Kyjově došlo v měsíci březnu k uvolnění a svěšení svatozáře na sloupu se sochou Panny Marie na Masarykově náměstí před radnicí. Svatozář byla sňata a předána restaurátorovi panu Josefu Krososkovi k opravě. Ten svatozář upravil pro opětovné ukotvení k hlavě Panny Marie a nechal přezlatit. V červnu pak byla svatozář upevněna zpět k soše Panny Marie. V Kyjově proběhly v září restaurátorské práce tří soch sv. Janů Nepomuckých, kde došlo k celkovému restaurování, včetně zlacení svatozáře.

Zlatá střecha Skalního dómu v Jeruzalémě

Při tradiční vyhlídce na Jeruzalém z vrcholu Olivové hory se na panoramických fotografiích vyjímá zlatá kopule Skalního dómu. Obvykle zaujímá centrum každého záběru a přitahuje nejen fotoaparáty, ale i oči. S trochou štěstí a slunečních paprsků se pravé zlato odráží a jako fatamorgána na poušti město opět láká vystoupit na Chrámovou horu. Jelikož je Skalní dóm třetím nejdůležitějším místem islámu, obnovu a pozlacení střechy financoval jordánský král Hussein a celkově do projektu vložil více než 8 milionů dolarů. Na financování opravy prodal jeden ze svých domů v Londýně a dohromady se spotřebovalo přibližně 80 kilogramů zlata.

Historie a význam Skalního dómu

Pozlacení střechy přišlo v době, kdy byla konstrukce v dost dezolátním stavu a zatékalo do ní, což bylo velmi nedůstojné pro svatyni zastřešující místo, na kterém se měl Abraham pokusit obětovat svého syna Izáka a z něhož prorok Mohamed vystoupil na nebesa. První muslimská stavba stála na tomto místě již koncem 7. století n.l., ale původně toto místo patřilo Jeruzalémskému chrámu, což je dodnes důvodem důkladné kontroly při vstupu do areálu, omezení otevíracích hodin a absence židovských poutníků (na doporučení rabínů). To, co vidíme v dnešní době, je základ stavby ze začátku 11. století poté, co původní budova zkolabovala. Není to ale mešita, ale „pouze“ důležitá svatyně a zároveň jeden z nejstarších a nejzachovalejších příkladů islámské architektury a kaligrafie. Vzhledem k tomu, že šlo o jednu z prvních náboženských staveb islámského světa, byl půdorys původní svatyně výrazně ovlivněn byzantskou architekturou, která se v „biblické“ zemi činila právě stavbou náboženských budov. Během turbulentních dějin Jeruzaléma, během křížových výprav se Chrámová hora dostala pod správu křesťanů, zejména řádu Templářů, kteří identifikovali místo Skalního domu jako původní Šalamounův chrám. Během následujících století svatyně prošla menšími rekonstrukcemi, ale stále si zachovávala svůj ráz. Větší změny nastaly v druhé polovině 20. století, kdy byla vyměněna zčernalá olověná střecha za bronzovou pozlacenou střechu - svatyni to vdechlo slavnostnější ráz. Z technického hlediska byl potřebný speciální přístup, a dokonce rozhodovala i kvalita a odstín zlata - totiž, kdyby bylo zlato příliš „lesklé“, mohla by kupole působit příliš tmavě. Také bylo třeba vyřešit korodující část krytiny. Další výraznou změnou v 20. století byla výměna vnějšího keramického obkladu z dob Osmanské říše za kopie těch původních. Místo je v současnosti pod správou muslimské komunity pod dohledem Izraele a až do roku 1967 směli do areálu vstoupit pouze muslimové. Příslušníci jiných náboženství se nesmí na místě modlit a také nemají přístup do interiéru Skalního dómu. Proto můžeme v současnosti obdivovat „pouze“ okolí budovy a náměstí, což ale tomuto místu neubírá na kráse ani významu.

Renovace Krumlovské zámecké věže

Dne 13. května 1686 byla na zámeckou věž v Českém Krumlově posazena nová pozlacená makovice. Opravy a údržba zámecké věže v Českém Krumlově jsou bohatě zdokumentovány v historických pramenech. Z roku 1690 je zmínka o důkladné opravě zámecké věže, která nejvíce trpěla povětrnostními vlivy, kde byly nahrazeny nosníky a trámy. Dne 20. července 1763 strhla vichřice část měděných plechů z věže. V roce 1785 byla poškozena makovice a musela být vyměněna, stejně jako praporce, což dokládají záznamy o jejich opravě. Dne 29. května 1796 ve 22 hodin uhodil do věže blesk, přičemž na některých místech byly stopy síry. Poslední velkou opravu prodělala věž v roce 1947, kdy se prováděla oprava kleneb a omítek v ochozu, a také oprava cihlové dlažby. Klempířské práce prováděl S. Šrámek z Velešína.

Čtěte také: Šikmá střecha: spoje

Přehled pozlacených architektonických prvků a jejich renovace

Čtěte také: Trámová střecha

Čtěte také: Záklop střechy z dřevovláknitých desek

tags: #pozlacování #střech #historie #význam

Oblíbené příspěvky:

• Invazní jelen sika Dybowského a jeho dopady
• Vše o roztečových a natloukacích hmoždinkách
• Praktičnost Citroënu Berlingo
• Údržba masivních oken
• Odolnost a styl: Betonové sestavy