PergolyJak protáhnout kabel plechovou střechou a v obtížných místech
Protahování kabelů bývá někdy problematické, zvláště pak slabé síťové či audio kabely se kroutí a nedrží tvar. V tomto článku se podíváme na různé metody a techniky, jak efektivně a bezpečně protáhnout kabely nejen plechovou střechou, ale i v jiných složitých situacích, jako jsou chráničky plné jiných kabelů nebo sádrokartonové příčky.
Protahování kabelů pomocí magnetů
Potřebujete vytáhnout kabel za stěnou či příčkou? Vezměte si na pomoc silné neodymové magnety. Pomocí dvou neodymových magnetů kabely a dráty za zdí provléknete snadno, bez vrtání a poškození stěny. Pro protažení kabelu v zadní části stěny je vhodný neodymový kruh. Na přední část stěny využijete kotoučový magnet.
Menším kruhovým magnetem s otvorem nejdříve provlečte slabý drát, ke kterému přivažte pevnější provázek o délce odpovídající celé protahovnané trase. Na druhý konec provázku připevněte kabel, který chcete za stěnou protáhnout. Potom vložte neodymový kruh s řetízkem a kabelem za stěnu. Druhý magnet ve tvaru kotouče přiložte k vnější straně stěny, přibližně v místě magnetu za stěnou. Na protahování kabelů pomocí magnetů existují pro řemeslníky dokonce speciální pomůcky.
Příprava kabelu a chráničky
Příprava kabelu a chráničky je klíčovou fází, která výrazně ovlivňuje snadnost a bezpečnost celé instalace. Výběr správné chráničky závisí na typu instalace a prostředí, ve kterém bude kabel veden. Pro standardní elektrické instalace v budovách se nejčastěji používá vlnitá chránička z PVC, která je flexibilní, odolná proti mechanickému poškození a usnadňuje protahování vodičů.
Než začnete s protahováním kabelu, ujistěte se, že je chránička průchodná a neobsahuje žádné překážky. I drobné zalomení nebo zbytky materiálu mohou ztížit zavedení vodiče. Konec kabelu by měl být správně připraven - ideálně lehce zakulacený nebo omotaný izolační páskou, aby se snáze posouval chráničkou. Před zahájením protahování je vhodné kabely označit, zejména pokud instalace zahrnuje více vodičů v jedné chráničce. Označení usnadňuje pozdější identifikaci a zapojení vodičů a minimalizuje riziko chyb během práce.
Čtěte také: výběr systému zateplení
Výběr správné chráničky
Správná volba chráničky je klíčová pro bezpečnost a životnost kabelové instalace. Chránička s hladkým vnitřním povrchem zajišťuje minimální tření při protahování kabelů, což usnadňuje práci a snižuje riziko poškození izolace vodičů. Segmentová chránička se skládá z propojených dílů, které lze snadno přizpůsobit délce trasy. Díky segmentové konstrukci je flexibilnější, což usnadňuje vedení vodičů členitými a obtížně přístupnými úseky instalace.
Pro instalace v zemi nebo venku je nutné volit chráničku odolnou vůči povětrnostním vlivům a UV záření. Průměr chráničky by měl odpovídat počtu a průměru vodičů. Příliš úzká chránička ztěžuje protahování kabelů a zvyšuje riziko poškození izolace, zatímco příliš široká může způsobovat zbytečný pohyb vodičů uvnitř trubky.
Metody protahování kabelů
Po správné přípravě kabelu a chráničky je dalším krokem výběr účinné metody protahování vodičů.
Standardní metody
- Protahovací páska (fish tape): Je pružná ocelová nebo plastová páska, která umožňuje zavedení kabelu do chráničky na krátkých a středně dlouhých trasách. Stačí zavést konec pásky do chráničky a poté k němu připevnit kabel. Jemným tahem páska provede kabel až na konec trasy.
- Instalační protahovač: Pro náročnější nebo delší trasy je ideální instalační protahovač v kombinaci s tenkým vodicím lankem. Protahovač se zavede do chráničky a poté se k němu přiváže kabel.
- Lubrikace: Pro snížení tření v chráničce a usnadnění pohybu vodičů je vhodné použít speciální gel na protahování kabelů nebo mastek.
- Práce ve dvou: U delších tras nebo při větším počtu kabelů výrazně zvyšuje efektivitu práce pomoc druhé osoby. Jedna osoba zavádí kabel do chráničky, druhá jej na druhém konci jemně vede a kontroluje napětí i směr posunu vodiče.
Nestandardní a nouzové metody
- Metoda „na vysavač“: Spočívá ve využití podtlaku k nasátí vodicího lanka chráničkou. Jeden konec lanka se přiloží k vysavači v režimu foukání nebo sání (v závislosti na modelu), což umožňuje rychlé a efektivní protažení na větší vzdálenosti, i v náročných trasách.
- Profukování stlačeným vzduchem: U velmi dlouhých nebo členitých chrániček se používá metoda profukování stlačeným vzduchem. Do chráničky se zavede lehké vodicí lanko, které je stlačeným vzduchem posunuto na vzdálenější úsek trasy.
- Gravitační technika: Osvědčuje se u svislých nebo strmých úseků instalace. K vodicímu lanku se přiváže malé závaží, které volně klesá chráničkou vlivem gravitace.
- Instalační tyče: U velmi dlouhých tras nebo chrániček s velkým počtem oblouků se používají systémy instalačních tyčí. Skládají se z pružných, spojovatelných tyčí, které umožňují posunout vodicí lanko i desítky metrů náročnou chráničkou.
- Pomocný provázek nebo tenký ocelový drát: V nouzových situacích nebo u krátkých tras lze použít pomocný provázek nebo tenký ocelový drát k protahování kabelu chráničkou. Provázek je třeba připevnit ke konci kabelu pevným uzlem, ideálně zajištěným izolační páskou, aby se nezachytil o okraje chráničky.
- Zašroubování kabelu do chráničky: V některých situacích může pomoci zašroubování kabelu do chráničky. Konec vodiče se lehce stočí kolem vodicího lanka nebo protahovací pásky, čímž se sníží tření a usnadní průchod oblouky.
Řešení problémů při protahování plnou chráničkou
V rodinném domě máme rozvedený ethernet a koaxiální kabely s televizním signálem. Na rozvody se už více než 10 let nesahalo a ani přesně nevím, kam co vede. Snažím se teď ale protáhnout ještě jeden nový ethernetový kabel z podkroví do rozvaděče v garáži. Podařilo se mi identifikovat chráničku, která tam skrz zeď vede, ale i když je celkem široká (cca 4-5 cm), už v ní je několik dalších kabelů. Našel jsem spoustu návodů jak protáhnout kabel chráničkou, ale většina předpokládá, že chránička je volně položená na zemi a ne ve zdi a ani jednou jsem nenašel nic o situaci, kdy už tam nějaké kabely jsou.
Napadlo mne jeden kabel vytáhnout a k němu přivázat ten nový kabel a ještě nějaký provázek a po protažení pak použít ten provázek k zatažení původního kabelu zpět. Chránička je plná celkem dost. Nevím přesně kudy vede, ale podle tvaru zdí předpokládám, že je dlouhá 6-10 metrů a má aspoň 3-4 ohyby, ne-li víc. Je tam 6 kabelů coax, z toho pouze 1 je použitý a to na vedení od televizní antény a pak 2 ethernet kabely. Volný konec chráničky pruží, když zkouším za svazek tahat, kabely se nehnou.
Čtěte také: Barva na střechu s gumovou technologií
Vyzkoušel jsem radu s nastříkáním silikonového oleje do obou konců chráničky a silnějším zataháním za všechny kabely najednou. Pokud tam jsou ohyby, tak důležité je nejen tahat, ale i z druhé strany tlačit, t.j. práce pro dva a vyžaduje to inteligentní napojení protahovacího péra, kterým budete tlačit (pevně, ale bez boule). Tahat musíte rozhodně zespoda. Chráničku rozřízněte co nejblíže místu kde mizí do konstrukce, vytvořte si tam místo abyste mohl zatlačit co nejefektivněji. Pokud je tam více ohybů, tak šance na úspěch nebudou velké.
Kabely popolezly o cca třičtvrtě metru a tím to skončilo. Celý svazek kabelů vytáhnout a tím do husáku natáhnout něco na protažení (jiný kabel). Vytažený svazek doplnit o požadované a natáhnout zpět, pomocí mazadel by se to mělo podařit. Po více než dvou měsících se mi to podařilo vyřešit.
Odstranil jsem volný kus chráničky nahoře, asi metr a půl. Pak jsem vzal silikonový olej a začali jsme ve dvou tahat. Nahoře kabely olejovat a rovnat, aby nebyly moc propletené a strkat je směrem dolů. Dole tahat, dokud to jde. Prošlo to asi metr, takže pak jsme postup obrátili a olejovali a strkali dole a tahali nahoru. Šlo to vždycky o něco dál a líp než předtím, takže po asi deseti až dvanáci protaženích nahoru-dolů (a skoro celé plechovce oleje) jsme dokázali docela spolehlivě a bez nepřiměřené námahy posouvat celý svazek asi tak o tři metry. Dál jsme se sice nedostali, ale zřejmě díky důkladnému promazání a asi i srovnání svazku pak už bylo možné jeden z kabelů posouvat samostatně. Dotáhli jsme svazek na maximum nahoru, nahoře identifikovali uvolněný kabel a ucvakli ho (připomínám, že ze svazku 9 kabelů jich 6 bylo zbytečných) a úspěšně vytáhli dolů. Pak už to šlo snadno, jak bylo v chráničce víc místa, šly další kabely snáz a snáz. Nakonec se tedy podařilo všechny zbytečné kabely vytahat a s posledním zatáhnout i nový ethernetový kabel.
Během protahování kabelů chráničkou se mohou vyskytnout různé potíže, které práci ztěžují nebo znemožňují správnou instalaci. V situaci, kdy kabel zablokovaný v chráničce znemožňuje další protahování, je vhodné nejprve zkontrolovat, zda příčinou není zalomení, znečištění nebo sevření ochranného pláště. Před pokusy o uvolnění se ujistěte, že je instalace odpojena od napájení. V obtížnějších případech je užitečná inspekční kamera. Umožňuje přesně prohlédnout vnitřek chráničky a lokalizovat překážky nebo poškození, což usnadňuje bezpečné odstranění problému. Pokud je chránička vážně poškozená, prasklá nebo nadměrně zalomená, je nejlepším řešením její výměna. Pokusy o protahování kabelu poškozenou chráničkou mohou vést k poškození izolace vodiče nebo k jeho úplnému zablokování.
Protahování kabelů plechovou střechou
Jak nejlépe protáhnout kabeláž od fotovoltaiky do domu? Ideální jsou systémové průchodky, ale když nejsou, pomůže i nevyužitý komín nebo prosté vedení přes štít.
Čtěte také: Jak vybrat vanu do koupelny: akrylát, nebo smaltovaný plech?
Typy kabelů pro fotovoltaiku
- Silový DC vodič: Vede elektřinu od panelů k měniči.
- Zelenožlutý CYA 16 mm2: Používá se k přizemnění konstrukce.
- Vodič pro samostatné požární odpojovače: Například od firmy BENY.
U solárních kabelů je nutné ještě zmínit, že je po cca 10 metrech musíme vybavit svodiči přepětí. Kabely mezi jednotlivými komponenty - tedy panely, svodiči přepětí a střídačem - je ideální vést v jednom kuse, tedy je nenastavovat a nenapojovat. Kabely předně vedeme ve chráničkách, ve venkovním prostředí takových, které mají odolnost proti UV záření. Ohyby je nutné provádět v rozumných poloměrech tak, aby nedošlo k lámání kabelů.
| Typ chráničky | Průměr (DN) | Poloměr ohybu |
|---|---|---|
| KOPOFLEX UV | 40 mm | 230 mm |
| KOPOFLEX UV | 75 mm | 250 mm |
Možnosti průchodu střechou
U taškových střech je možné využít systémové průchodky, které nabízí výrobce. Další možností je po domluvě s majitelem objektu využít odvětrávací tašku, pokud nedojde k výraznému omezení funkčnosti odvětrání střechy.
Nemáme-li možnost použít libovolnou průchodku, znamená to pokus navrtat stávající krytinu a vytvořit tak prostup svépomocí. Problém může nastat hned, kdy nám krytina praskne a my nemáme náhradní. Případně nastane horší varianta, kdy zeslabená tvarovka praskne naopak později a způsobí zatékání. Pak zbývá jediné - využít připravené klempířské šablony, které pod prostupovou tašku podsuneme. Klempířská šablona se používá u starých eternitových šablon, kde při počtu 20-30 kotev některé prasknou téměř vždy, počítá se s tím. Postup je takový, že se podsune klempířská šablona pod původní eternitovou. Tato šablona se zafixuje kombišroubem, který projde eternitovou šablonou, klempířskou šablonou a zakotví se do krokve, či jiného prvku z krovu.
Pokud postoupíme k plechovým střechám, u těch s rovným plechem je situace jednodušší - ať již falcová střecha, nebo moderní systém click umožňuje použití univerzální průchodky. Jednoduše vyvrtáme uprostřed mezi falcy otvor, na který aplikujeme tuto elastickou průchodku, skrz kterou protáhneme flexibilní chráničku.
Další variantou jsou populární střechy s asfaltovým šindelem. Ty jsou velmi specifické již tím, že zpravidla musíme kotvit nosnou konstrukci panelů skrz střechu, pomocí kombišroubů do nosné konstrukce (krokve), kde těsnění zajišťuje gumová EPDM podložka přitažená maticí M10/12 přes podložku. Asi nejméně populární střechy pro fotovoltaiku jsou střechy s šablonami - postaru eternit, nově Betternit, případně jiné vláknocementové krytiny.
Netypická řešení
Dále musím zmínit netypická řešení, která na první pohled působí jako odfláknuté dílo, nebo že si instalátor zjednodušil práci. První varianta je použít již existující prostup, který je prázdný (!). Může to být například prostup od zrušeného satelitu, nebo zrušená ventilace, případně nepoužívaný komínový sopouch. V případě nevyužívaného kouřovodu je ale nezbytné dostatečně jasně informovat budoucího uživatele o tom, že momentálně není možné kouřovod používat pro jeho původní účel. Osobně doporučuji označit v místě tvarovek a čistícího kusu cedulkou „komín využit pro vedení DC kabeláže FVE, nepoužívat!“.
Potom je zde možnost vést kabely přiznaně buď přes štít, nebo kolem poslední tašky u přesahu střechy. Opět - řešení je na první pohled „odfláknuté“, ale pokud instaluji na stodolu, která není nijak pohledová a systémový prostup není možné použít, je možné takto prostup skrz krytinu obejít.
Ochrana před bleskem u antén
Antény na střeše jsou zase trochu jiná hra, s jinými specifickými zádrheli, normou která si do jisté míry sama protiřečí, a snesitelnými kompromisy. Především cokoli je ve venkovním prostředí (= zóna bleskové ochrany 0) a je to nosná konstrukce, tzn. včetně anténních stožárů, zemní se na venkovní hromosvod. Tento má samostatné uzemnění vnějším svodem o velkém průřezu na patu budovy a vyznačuje se tím, že když dostane zásah, dle ohmova zákona na něm vyskočí nějaké i dost nehezké napětí. Proto se antény na vnější hromosvod nezemní - říká to norma. Anténa má být umístěna tak, aby byla hromosvodem částečně stíněna (ZBO 0b), ovšem od hromosvodu galvanicky oddělená, správně dokonce "bezpečným oddálením".
Symetrizační členy nefungují jako oddělené trafo s feritovým jádrem. Spíš jako autotransformátor. Prostě jsou průchozí od DC asi do 2 GHz. To blesk nezastaví. Další bod k dobru je relativně malý průřez vodičů (mědi) v koaxiálním kabelu. Pak má třeba smysl (i kvůli životnosti, ochrana před UV) vést koax venku husím krkem. Zas bude trochu míň lákat k přímému úderu. Zesilovače bývají zabudované v plechové krabičce a mezi vstupem a výstupem je ideální vodivá cesta kostrou. Zesilovač jako kdyby tam nebyl, ten blesku nepřekáží.
Důležité je, umístit na koax někde hned po průchodu pod střechu bleskojistky = svodiče na tuto pozici určené. Masivní koaxiální bleskojistka pro TV pásmo spolehlivě uzemní to ohavně vodivé koaxové stínění na vnitřní zem budovy, kterou na půdu přivedete. A signálový vodič omezí tak na 200 Voltů plynovým jiskřištěm s docela slušnou výdrží. Pak potřebujete nějakou napájecí výhybku (bias-T) pro předzesy - tady lze použít měnič či trafo s izolací mezi primárem a sekundárem (počítejte kilovolt) takže pokud máte správně připojené bleskojistky, tak už Vám skrz to trafo teoreticky nemá co přeskočit. No a hned za výhybkou doporučuji signálový galvanický oddělovač. Následuje domovní zes = další plechová krabice, bez izolace mezi porty. A u jednotlivých účastníků doma doporučuji na "odbočkách z STA stoupačky" individuálně opět galvanické izolátory - tentokrát proti různým efektům v plování ochranných zemí a "zařízení třídy II" se spínanými měniči apod.
Anténa umístěná v podkroví, pokud je na střeše správně provedený hromosvod, by měla být teoreticky "v suchu" - dle normy už není třeba ji dále chránit.
Protahování kabelů v sádrokartonových příčkách
V kanceláři máme víceméně všude sádrokartonové příčky. Mezera je vyplněná vatou. Většina kabelů je tam tažená z podhledu - tj kolmo dolů k dané zásuvce, čímž se kabel vyhne kovovým profilům uvnitř stěny. Nad většinou dveří je ale skleněné "okno" - to svou šířkou přesahuje dveře a znemožňuje natažení kabelu z podhledu. Jak řešit situaci, kdy potřebuju protáhnout kabel i horizontálně přes minimálně 1 profil? Ideálně bez rozdrbání sádrokartonu "cestou" - tj abych jen vyvrtal cílovou díru, kam má kabel vést a zbytek vyřešil buď horem z podhledu, nebo z té dírky.
tags: #jak #protahnout #kabel #plechovou #strechou
