Provětrávané fasády z lícového zdiva: Kombinace funkčnosti a estetiky

Provětrávané fasády, známé také jako fasády s provětrávaným pláštěm, představují moderní a efektivní řešení povrchové úpravy objektů, zejména těch s nízkou spotřebou tepla na vytápění. Díky neustálému vývoji nových materiálů a způsobů kotvení se jejich použití stává stále rozšířenějším. Jejich hlavní výhodou je schopnost zajistit optimální vlhkostní režim stěn a zároveň nabídnout široké možnosti estetického ztvárnění.

Princip fungování provětrávané fasády

Provětrávaná fasáda je klíčovou součástí konstrukce vnějšího obvodového pláště s odvětranou dutinou. Je založena na principu provětrávané vzduchové mezery mezi obvodovým zdivem (například jednovrstvé tepelněizolační cihly HELUZ FAMILY) a vnějším obkladem. Předpokladem fungování celého systému je nepřetržité proudění vzduchu v této mezeře. Toto provětrávání zásadním způsobem ovlivňuje životnost fasády.

Z hlediska prostupu vodních par obvodovou konstrukcí představují provětrávané fasády nejbezpečnější řešení. Vodní pára je bezpečně odváděna přímo z obvodové konstrukce provětrávanou mezerou mezi pláštěm fasády a nosnou obvodovou konstrukcí. Vnější plášť odvětrávané fasády, jenž je vystaven účinkům povětrnosti, navíc ochraňuje obvodové zdivo před těmito vlivy.

Jedná se o tzv. bezkontaktní zateplení domu, kdy je mezi tepelným izolantem a lícovou cihlou vzduchová mezera, která tvoří tzv. komínový efekt (proudění vzduchu) a pomáhá tak odvádět vlhkost z celé konstrukce domu. Zabraňuje tak tvorbě plísní uvnitř domu a zároveň konstrukci aktivně vysouší.

Skladba provětrávané fasády

Typická skladba provětrávané fasády zahrnuje následující vrstvy:

Čtěte také: Typy dřevěných fasád

• Nosné zdivo: Vnitřní konstrukce budovy.
• Tepelná izolace: V případě nedostatečných tepelně technických parametrů nosné konstrukce obvodový plášť dotepluje. Pokud se však použijí broušené cihly HELUZ FAMILY 440 a širší, nebo HELUZ FAMILY 2in1 od šířek 380 mm, dodatečná tepelná izolace již není zapotřebí. Jako tepelnou izolaci lze použít fasádní polystyren nebo minerální vlnu. Pro izolaci větraných fasád je podle požárních norem možné použít materiál s třídou reakce na oheň A a B, tedy především minerální izolace. Polystyren a další hořlavé materiály se ve větraných fasádách nesmějí používat. Komínový efekt větrané mezery by v případě požáru zvýšil jejich hoření. Použití minerálních izolací ve větraných fasádách má další výhodu ve snadné montáži. Pro funkčnost a životnost provětrávané fasády je vedle izolace neméně důležitá difúzně otevřená větrotěsná vrstva na vnější straně izolace, která zajišťuje správný chod souvrství a bezpečnost skladby a umožňuje odvod vlhkosti. V případě bezespárého obkladu, například dřevěných palubek, stačí použít difúzně otevřenou kontaktní fólii, která se používá i jako pojistná hydroizolace střech. Pro spárově uzavřené obklady a sendvičové zdivo, kde finální vrstvu fasády tvoří například režné zdivo, je možné použít izolaci s nakašírovanou ochranou textilií.
• Nosný rošt: Skládá se ze svislých a vodorovných profilů, které se kotví do nosné konstrukce obvodového pláště budovy. Rošt nese obklad fasády. Konstrukce nosného roštu se provádí z hliníku, pozinkované oceli nebo dřeva. Výběr materiálu pro rošt je ovlivněn platnými požárními předpisy a závisí i na zvoleném druhu a formátu fasádního obkladu. Pro rodinné domy se nejvíce používají dřevěné nosné konstrukce roštů nebo kombinované. Dřevěná konstrukce nosných roštů je omezena požárními předpisy (pouze do výšky 9 m), což pro opláštění rodinných domů v drtivé většině případů naprosto dostačuje. Pochopitelně je možné konstrukce nosného roštu navrhnout a provést i z hliníku, či pozinkované oceli. Pro docílení správné funkce odvětrání vodních par se první rošt (připevňovaný k nosné stěně) ukládá ve vodorovném směru. Pokud je požadován svislý obklad, použije se křížový rošt, aby byla zaručena správná funkce odvětrání. Rošt, na který se upevňuje vnější obklad, musí být impregnován proti dřevokaznému hmyzu a hnilobě.
• Větraná vzduchová mezera: Její tloušťka se obvykle pohybuje mezi 60 a 150 mm. Mezeru je třeba chránit před zapadáním zdící maltou. Vzduchová mezera má mimořádně příznivý účinek na vlhkostní režim stěny.
• Obklad fasády: Může tvořit desky z materiálů jako např. sklo, kov, dřevo, vláknocementové šablony a keramika, fotovoltaické panely, aj. Dřevěné obklady, zejména štítů, jsou zvláště oblíbené v podhorských a horských oblastech.

Požadavky na obvodový plášť s provětrávanou fasádou

Při návrhu a realizaci provětrávané fasády je nutné splnit řadu požadavků:

• Statické: Nosnost, mechanická odolnost, stabilita, zatížení větrem, odolnost proti nárazu, možnost ukotvení do nosné konstrukce obvodového pláště.
• Tepelně technické: Úspora energie, tepelná ochrana, průvzdušnost. Obvodové stěny musejí splňovat požadavky stavební akustiky dané normovými hodnotami.
• Akustické (zvukoizolační): Požadavky na vlastnosti obalových konstrukcí jsou uvedeny v ČSN 73 0532.
• Požárně bezpečnostní: Požární odolnost, šíření ohně. Požární bezpečnost objektů je posuzována především podle ČSN 73 0802 a ČSN 73 0810.

Provětrávané fasády bez vložené tepelné izolace se obvykle používají v případě, když je pro obvodový plášť použito jednovrstvé zdivo, které samo o sobě splňuje nejpřísnější požadavky ČSN 73 05 40 - Tepelná ochrana budov: Část 2: Požadavky.

Lícové zdivo a provětrávaná fasáda

Neomítnuté cihelné zdivo představuje nezaměnitelný stavební prvek s jedinečným architektonickým výrazem v exteriéru i interiéru. Každý, kdo staví, má díky lícovému zdivu možnost postavit dům s jedinečným vzhledem. Lícové zdivo se na první pohled může zdát jako nedostupný luxus. Jedná se ale o investici, která se vrátí. Nejde totiž zdaleka jen o design, stavby s lícovým zdivem jsou v podstatě bezúdržbové, dokonale stálobarevné, odolné proti vlivům počasí, hmyzu i ptactvu a skutečně dlouhověké. V současnosti je zájem o lícové zdivo rostoucí, objevuje se na mnoha rodinných domech.

Tou nejoceňovanější vlastností lícového zdiva je jeho designová jedinečnost a variabilita využití. Fasáda vašeho domu prostě může být skutečným originálem. Dříve byla dominantní barvou lícovek červená, dnes jsou trendem minimalistické tóny šedivé a černé. Roli hrají formáty, vazby i barvy spárovací hmoty. Dnes velmi moderní je plasticita, kdy se používají prvky různé tloušťky a výsledný povrch tak není rovný, ale jednotlivé prvky z něj vystupují. Fantazii se meze nekladou, lze kombinovat i cihly s různým povrchem, odlišnou barvou či různými formáty. V nabídce jsou také různé povrchové úpravy, které závisí na druhu výrobní technologie.

Provětrávaná fasáda z lícových cihel (tzv. přizdívka)

Jedná se o tzv. přizdívku, kdy se lícové cihly zdí jako samonosně stojící zeď na předem připravený betonový odizolovaný základ, který je společný s nosným zdivem nebo na nerezové úhelníky. Mezi těmito dvěma vrstvami vznikne vzduchová mezera, která zajišťuje cirkulaci vzduchu a odvádí tak vlhkost.

Čtěte také: Jak vybrat silikonovou fasádní barvu?

Způsoby založení odvětrávané fasády z lícového zdiva

1. Založení na základový pás: Jde o konstrukci, která je v převážné míře v téže výškové úrovni jako základy celého stavebního objektu. Velmi důležitá je realizace vodorovné hydroizolace, která zabraňuje vzlínání vody z podloží do zděné pohledové konstrukce.
2. Založení na závěsnou konzolu: Je vhodné především tam, kde není možnost dodatečného vybudování nosného základu, případně kde šířka základové konstrukce neumožňuje uložení lícového zdiva s dostatečnou šířkou vzduchové mezery. Založení nosné konstrukce speciálního kotevního systému se realizuje ze zakládacích profilů vyrobených z nerezové oceli.

Lícové cihly vždy zdíme na předem připravený betonový odizolovaný základ, který je součástí základu pro nosné zdivo RD, nebo případně na speciální zakládací nerezové prvky. Aby byl výsledek provětrávané fasády nejen funkční, ale i esteticky dokonalý, je velice důležité kvalitní rozměření a založení všech ploch. Po neodborném založení již nelze “dohnat” nerovnosti či špatně rozpočítané zdivo.

Pro zdění a současné spárování lícových cihel vždy používáme jednokrokové zdící malty pro lícové zdivo. Typ zdící malty volíme podle nasákavosti cihel. Současně při zdění cihel vkládáme do vzduchové mezery izolační desky minerální vlny a zároveň kotvíme nosnou a pohledovou stěnu pomocí speciálních nerezových kotev (spon). Tímto způsobem nám vznikne odvětrávaná fasáda neboli sendvičové zdivo.

Postup realizace lícového zdiva

1. Základový pás: Realizuje se většinou na výškové úrovni základové konstrukce stavebního objektu.
2. Založení první řady: Malta se vysype do připravené nádoby a promíchá se nízkootáčkovým míchadlem (max. 500 ot./min.) s přibližně 4 l záměsové vody. Následně se nanese na hydroizolaci a založí se první řada.
3. Rovinnost první řady: Po založení první řady je potřebné vykonat detailní vyvážení roviny a svislosti základní konstrukce. Rovina se zjišťuje dvoumetrovou hliníkovou latí.
4. Malta v dalších vrstvách: V dalších vrstvách se nejprve dokonale přemaltují všechny styčné spáry po celé šířce. Také do ložných spár se malta aplikuje po celé šířce. Doporučená šířka spáry je 10 až 12 mm.
5. Mřížka na odvětrání: Při realizaci druhé vrstvy je doporučováno do přibližně každé čtvrté styčné spáry vložit mřížku na odvětrání vzduchové mezery, která se vytváří za lícem zdiva. Větrací otvory jsou nevyplněné svislé spáry, ideálně zakryté mřížkou.
6. Ukládání cihel: Lícové cihly se ukládají vždy kapsou nahoru.
7. Založení rohu: Při založení rohu zdiva je potřebné dodržet vzájemné provázání zdiva.
8. Realizace plochy zdiva: Při zdění plochy zdiva se používá jen takzvaný systém zdění do šňůry. Mezi dva založené rohy se do požadované výšky napne pevná tenká zednická šňůra. Ta vymezí požadovanou úroveň, do níž se ukládají zdicí cihly. Není povoleno používat jiné pomocné „vymezovače“ spár (lišty, podložky).
9. Rubová strana zdiva: Rubová strana zdiva se už ponechá bez dalších úprav. Zdicí malta díky tixotropní přísadě nestéká a nezaplňuje tak vzduchovou mezeru.
10. Tepelná izolace: Do tepelné izolace se pomocí elektrické vrtačky vyvrtá v místě přichycení izolace kotvou otvor. Izolace se na podkladovou konstrukci nelepí, jen se fixuje distanční podložkou. Kotva se do předvrtaného otvoru narazí kladivem. Tepelná izolace se kotví přibližně v místě každé třetí lícové cihly. Kotvy další řady se umísťují vždy mezi dvě kotvy nižší řady. Vtlačení trnu do malty: Kotvení se realizuje průběžně se zděním lícového zdiva.
11. Konečná úprava spáry: Konečná podoba spáry se upravuje pomocí půlkulatého plastového nářadí. Tato úprava se realizuje po zavadnutí malty ve spáře, ale ještě před jejím zatvrdnutím. Vytlačená malta neodpadává a snadno se seškrábe zednickou lžící tak, aby spára zůstala úplně vyplněna zdicí maltou. Konečná úprava vzhledu spáry se vykoná po mírném zaschnutí malty spárovačkou příslušného tvaru nebo jiným vhodným nářadím. Je nutné dbát na to, aby malta nebyla před úpravou spáry už příliš zaschlá. Úpravu je potřebné vykonávat vždy v tomtéž stavu (úrovni) zaschnutí spárovací malty, aby se předešlo různým barevným odstínům. Nářadí, jímž se vykonává úprava povrchu spár, se nesmí namáčet do vody.

Důkladné navrhování a provádění lícového zdiva je předpokladem úspěšné realizace a plné funkčnosti. Před zděním je velice důležitá izolace základů a pečlivé rozměření ploch fasády a přesné výškové založení první řady lícových cihel. Je třeba řešit detaily napojení tepelné izolace a hydroizolace. Nesmíme zapomenout na větrací otvory v prvních dvou řadách cihel a v posledních dvou řadách, které nám zajistí odvětrání.

Bezúdržbovost lícových cihel

Jedna z hlavních vlastností lícových cihel je jejich bezúdržbovost. Pokud cihly necháte žít svým životem a nebude vám vadit občas nějaký výkvět, mech nebo flek od ostřikové vody, nemusíte se o cihlovou fasádu vůbec starat. Tyto „neduhy“ lícových cihel jsou však standardní a dodají lícovému zdivu potřebnou patinu. Pokud však máte lícové cihly použité na vodorovných plochách (parapety, ukončení zahradní zídky, sokl) doporučujeme použít impregnaci, která zajistí cihlám tzv. hydrofobní efekt.

Kotvení provětrávaných fasád

Kotvení držáků roštů provětrávané fasády je potřeba věnovat pozornost. Doporučujeme kotvení řešit případ od případu. Ve složitých případech či při pochybnostech projektanta je vhodné požádat o pomoc specialistu. Je potřeba vědět, že kotvení v děrovaných cihlách je omezeno pouze na statická zatížení. Dovolené tahové namáhání cihelných děrovaných bloků se pohybuje od 0,2 do 3,0 kN a nelze do nich zachycovat dynamické síly!

Čtěte také: Využití igelitových fólií a moderních technologií při ochraně fasád

Otvory pro kotvení a uchycování klasických hmoždinek se vždy vrtají vrtačkou bez příklepu. Pro vrtání do zdiva se používá spirálový vrták s válcovou stopkou osazený na břitu tvrdokovem (SK plátkem). Způsob uchycení (kotvení) závisí na hmotnosti a druhu uchycovaného roštu, typu držáku roštu a druhu obkladu.

Možnosti kotvení roštů (či držáků roštů) do děrovaných bloků HELUZ:

• Pomocí hmoždinek s prodlouženou zónou rozevření (např. typ UX, SX, 5X, FUR…, či ekvivalentních kotev od jiných výrobců).
• Kotvení pomocí chemických kotev - jedná se o beznapěťové chemické kotvení, které k přenesení sil využívá co největší plochu cihelného střepu. Nosnost kotvy je proto přímo úměrná pevnosti cihelného střepu a hloubce zakotvení. Kotva se skládá ze závitové tyče M6 až M16, plastového nebo kovového sítka o průměru 12 až 22 mm a chemické dvousložkové vinylesterové malty (např. FIS V 360 S nebo polyesterové malty FIS P 360 S). K závitové tyči chemické kotvy se poté kotví vlastní rošt, či držáky roštů.
• Kotvení pomocí speciálních kotev Spirall Anksys® a expanzní výplňové hmoty SAF1 nebo SAF3. To je speciálně vytvořený produkt pro kotvení dřevěných nosných roštů v děrovaných blocích HELUZ.

Oba pláště, tj. vnitřní konstrukci a režné zdivo (přizdívku) je nutné spojit ocelovými sponami z nerezavějící oceli. Vzdálenost spon má být ve svislém směru alespoň 500 mm a ve vodorovném alespoň 750 mm, což odpovídá cca 5-6 sponám na 1 m2. První vrstvu spon uložíme co nejníže. Zpravidla používáme spony s hmoždinkou do vnitřního zdiva. Pro upevnění tepelné izolace doporučujeme použít kombinovanou příchytku izolace s okapničkou.

Nejčastější chyby při realizaci provětrávaných fasád

• Špatně navržená a provedená odvětrávací mezera (např. nedostatečná výška a tvar průřezu větrané vrstvy).
• Malá dimenze nasávacích a odváděcích otvorů, včetně jejich nesprávného rozmístění (např. nevhodné umístění nasávacích otvorů - možnost zapadání sněhem…). Větrací otvory se musí pravidelně čistit.
• Nevhodně navržený, či použitý typ hmoždinek pro kotvení roštu.
• Nevhodně navržený či provedený typ nosné konstrukce opláštění (roštu) provětrávané fasády.
• Není omítnuta exteriérová strana nosné konstrukce obvodového pláště, či není provedeno zatření spár (v případě nosné cihelné konstrukce). Dodržení tohoto požadavku je velice důležité, jeho nedodržení má zásadní vliv na: průvzdušnost konstrukce a v případě požadavků na provedení Blower door testu i ovlivnění jeho výsledku, akustické parametry obvodové konstrukce a tepelněizolační parametry obvodové konstrukce.

Je nutné dbát na správné umístění nasávacích a výdechových otvorů, aby zejména v zimním období nebyly nasávací otvory trvale zasypány sněhem. Otvory musejí být zajištěny proti vniknutí drobných hlodavců a hmyzu. Minimální plocha větracích otvorů je 1/400 plochy fasády, která má být odvětrána. Jedná se o čistou větrací plochu po odečtení plochy ochranné krycí mřížky.

tags: #provetrani #fasady #licove #zdivo

Oblíbené příspěvky:

• Kompletní průvodce realizací dřevěné fasády
• Kompletní průvodce instalací okapů
• Střechy Zlín
• Vše, co potřebujete vědět o prodeji štěrku
• Spojovací materiál