Sanační omítky KEMA: Komplexní průvodce pro efektivní řešení vlhkosti zdiva

Především při opravách starších domů se často vyskytují problémy s fasádami způsobené vlhkostí. Jde o nedostatky, které nejen zhoršují vzhled budovy, ale také ji pomalu ničí. Výraznou pomocí je v těchto situacích nenahraditelná součást sanačního systému: sanační omítka.

Co je to sanační omítka?

Sanační omítka je speciální druh omítky, která musí splňovat celou řadu vlastností. Je jednou z metod sanace vlhkého zdiva. Díky jejím vlastnostem ji lze aplikovat na vlhký podklad - díky své prodyšnosti dobře propustí vodní páry a odvede tak přebytečnou vlhkost pryč. Aby však omítka dobře plnila svoji funkci, musíte postupovat dle návodu výrobce.

Sanační omítka je vytvořena tak, aby zajistila nejen esteticky kvalitní vzhled, ale také ochranu povrchu a zlepšení pevnosti omítky. Díky většímu množství pórů je sanační omítka efektivnější v odvádění vlhkosti z vnitřku zdiva než omítka klasická. Je tomu tak i přesto, že při průchodu vlhkosti se soli obsažené ve vodě ukládají vykrystalizované přímo ve struktuře omítky - to však nezabraňuje průchodu vodní páry zevnitř ven. Sanační omítka je zároveň velmi odolná: nasakuje méně vody zvenčí a některé druhy ji i odpuzují.

Sanační omítka musí být vodoodpudivá a prodyšná pro vodní páry, což znamená, že nesmí vlhkost uzavírat ve zdivu, ale účinně ji odvádět ve formě vodní páry do prostoru. Používá se na proto vlhké zdivo, k odvádění vlhkostí z vnitřku zdiva. Vyznačuje se nízkou nasákavostí, vysokou paropropustností a porézností. Zároveň zabraňuje rozpuštěným solím z vlhkého zdiva vytvářet na povrchu nevzhledné mapy.

Pro sanační omítku používejte hydraulický materiál jako je portlandský cement nebo hydraulické vápno. Pro zvýšení pórovitosti omítky se do směsi dále přidává lehčené plnivo, například pemza nebo perlit a další nezbytné přísady, upravující zpracovatelnost omítky, přilnavost a napěňující složky. Speciální protiplísňové sanační omítky jsou navíc vyrobeny tak, aby proti nim neměly šanci ani spory. Vzhledem k množství produktů s různými vlastnostmi dnes seženete sanační omítku pro interiér i pro exteriér.

Čtěte také: jak na sanační práce

Sanační omítka AquaSan Porosity®

Princip přísady AquaSan Porosity® pro namíchání omítky na vlhká zdiva spočívá v množství vzniklých vzduchových pórů, které se vytvoří po rozmíchání ve vodě, cementu CEM I a písku. Vzniklé póry dokáží ze zdiva velice dobře odvádět vodní párů, díky čemuž má zdivo ideální podmínky pro snadné vysychání.

AquaSan Porosity® se tedy liší od běžně dostupných omítek hned v několika faktorech, a to především v již zmíněné vysoké pórovitosti a prodyšnosti, která je zásadní pro odvod vlhkosti ze zdiva ale také vzniklá omítka je značně odlehčena.

Kdy použít sanační omítku?

K sanaci objektu je třeba přistoupit ve chvíli, kdy na domě zpozorujete odpadávající omítku. Nejčastější příčinou je kapilární vlhkost, která se do zdí dostává vzlínáním z oblasti základů a v místech, kde je zeď v kontaktu s mokrou zeminou. Omítka pro vlhká zdiva, kterou si lze snadno vyrobit svépomocí, nesmíme považovat za finální řešení, ale může značnou mírou přispět k odvlhčení domu. Sanační omítky se většinou používají proto, aby došlo k vysoušení zdiva po provedení hydroizolace.

Sanační omítka je speciální druh omítky určený pro budovy se zvýšenou vlhkostí. Její struktura totiž umožňuje vlhkosti, aby se přirozeně odpařovala. Díky tomu na povrchu omítky nevznikají žádné vlhké mapy. Velice častou chybou, jak se laická veřejnost domnívá je, že sanační omítky jsou konečným řešením vlhkých zdí.

Póry speciální sanační omítky jsou několikrát větší než póry klasické omítky. Samozřejmě to neznamená, že by omítka AquaSan Porosity® nefungovala nebo nebyla účinná. Ale prvním krokem by vždy mělo být odstranění příčiny a zdroje vlhkosti, to lze v dnešní době řešit i svépomocí anebo odbornou firmou. Po odstranění zdroje vlhkosti teprve řešíme aplikaci sanační omítky, která bude mít v další fázi sanace své opodstatnění a bude moci plnit svůj účel, tedy odvádět zbytkovou vlhkost ze zdiva ven.

Čtěte také: Interiérové nátěry Caparol

Sanační omítku je tedy nutné chápat pouze jako částečné řešení a kombinovat ji i s dalšími sanačními technologiemi ke snížení či odstranění vlhkosti zdiva. Pokud jste si tedy mysleli, že s vlhkostí zatočíte zkrátka tím, že aplikujete sanační omítku, jste na omylu.

Vlhkost je soupeřem, který dokáže domy i jejich obyvatele pořádně potrápit. Vlhkost by totiž mohla způsobit nevratné poškození nejen omítky, ale také celé zdi. Vlhkost podněcuje vznik plísní a samozřejmě také nevzhledných vlhkých map. Je zřejmé, že sanační omítka však není samospásné řešení vlhké zdi. Nyní máte namíchanou sanační omítku a čeká vás nahození omítky na připravenou stěnu. Jak má vypadat připravený podklad a jak nahodit omítku se dočtete v dalším článku.

Příprava a typy sanačních omítek KEMA

Sanační omítkové směsi jsou už hotové namíchané kompletní omítky, do kterých přidáte jen vodu a rozmícháte elektrickým míchadlem. Pokud potřebujete provést sanační omítku, tak nejjednodušším a nejrychlejším způsobem je použití hotové omítkové směsi, která již obsahuje kompletní složení a zajišťuje spolehlivý výsledek. Vlastnosti sanačních omítek určuje směrnice WTA 2-9-04, která je přesně specifikuje.

Samozřejmě lze sanační omítku namíchat z jednotlivých komponent přímo na stavbě, tato směs se ale dle směrnice WTA 2-9-04 za sanační omítky nepokládá. Sanační přísady, jak už sám název napovídá, jsou většinou kapalné případně i práškové přípravky, které se přidávají do běžných omítkových směsí, ať už hotových koupených omítkových směsí nebo namíchaných na stavbě. Jedná se v podstatě o koncentráty, obsahující směs provzdušňujících, hydrofobizačních a zpevňujících přísad, určených pro snadnou přípravu sanační malty. Varianta vlastního namíchání sanační omítky se speciálními přísadami pro sanační maltu je bezesporu ekonomicky výhodnější než nákup hotových směsí pro sanační omítky, ovšem je zapotřebí dodržet předepsaný postup přípravy.

Příprava sanační omítky z hotových směsí není náročná. Dle návodu obvykle postačí smíchání s vodou v daném poměru. Pokud použijete pro přípravu sanační omítky sanační přísady, potom je vždy nutné postupovat dle návodu té které konkrétní přísady. Dávkování je určeno dle obsahu a účinnosti aktivní látky v přísadě. Počítá se buďto v procentech na hmotnost pojiva - například cementu nebo v jednotkách litrů na pytel cementu. Pojivem vhodným pro kombinaci se sanační omítkou je nejčastěji cement nebo i hydraulické vápno. Většina těchto přísad ale vápno ve směsi nahrazuje, přidává se tedy už jen písek, cement a voda. Některé přísady mají ztekucovací účinek, takže zčásti nahrazují ve směsi vodu.

Čtěte také: O sanačních omítkách Cemix

U všech směsí je vždy velmi důležitá doba míchání, která by měla být zhruba 15 až 20 minut, aby došlo k aktivaci a „našlehání“ provzdušňovacích složek. Během míchání se totiž vytváří ve směsi množství velmi jemných vzduchových bublinek, které zajišťují dobrou zpracovatelnost a zároveň díky tomu malta nabývá na svém objemu až o cca 30 %. Sanační omítka se míchá například elektrickým míchadlem, a to po dobu 15 - 20 minut. Sanační omítku lze míchat i v bubnové míchačce. Při míchání sanační omítky směs nabývá na objemu až o 30 %. Počítejte s tím při dávkování směsi do míchačky. Správně namíchaná sanační omítka musí být vysoce porézní, odlehčená a dobře přilnavá k jakémukoliv povrchu, ať už se jedná o savý cihelný podklad nebo méně savý podklad z betonu či kamene. Sanační omítka nemá tendenci se smršťovat při vysychání, lze ji nanášet i ve větší vrstvě. Po ztvrdnutí je sanační omítka velmi dobře prodyšná pro vodní páru a umožňuje tak vysychání zdiva, aniž by docházelo k vlhnutí omítky.

Příklady sanačních omítek KEMA

  • Hydroment sušicí omítka: Průmyslově připravená suchá směs na bázi hydraulických pojiv, kvalitního kvarcitového písku a dalších speciálních přísad pro zlepšení vlastností a zpracovatelnosti. Vnitřní i vnější jádrová sušící omítka.
  • Restrikční omítka na bázi římského vápna pro strojní aplikaci: Vysoušecí omítka na bázi římského vápna jako pojiva. Vyznačuje se zejména vysokou difúzností, vhodná pro strojní nanášení.
  • Sanační vápenocementová omítka: Vápenocementová sanační omítka s vysokým obsahem vzdušných mikropórů. Používá se k omítání soklů budov, sklepních prostorů apod.
  • Srovnávací hmota na bázi románského vápna: Pro finální srovnání fasád a říms, pro opravu štukatur na památkově chráněných objektech v tloušťce vrstvy 2-6 mm.
  • Štuková omítka z románského vápna: Je průmyslově připravená suchá směs na bázi románského vápna s dodatkem stabilizovaného vápna.
  • Jemný sanační štuk: Průmyslově připravená suchá směs na bázi hydraulických pojiv, kvalitního křemenného písku a speciálních přísad pro zlepšení vlastností a zpracovatelnosti.

Jak postupovat při aplikaci sanační omítky

Kompletní sanační systém funguje pouze při dodržení správného postupu. Původní korodovanou a zasolenou omítku je vždy nutné odstranit nad hranici viditelných škod aspoň 40 cm až 50 cm. Suť z okopané omítky je lepší ihned odstranit z pracovního prostoru, a tak si uvolnit místo u zdiva pro další postup prací. Odstraněnou omítku ihned odkliďte z pracovního prostoru - zabráníte tak opětovnému vyluhování vysrážených solí.

  1. Příprava povrchu: Před aplikací je zásadní odstranit veškerou původní omítku zasaženou vlhkostí, a to nejen na viditelně poškozených místech, ale také alespoň 50 cm nad posledními známkami vlhkosti. Zbavte zeď také dalších nečistot, prachu a úlomků. Následně se pusťte do čištění spár na původním zdivu. A to alespoň do hloubky dvou centimetrů. Poté spáry obnovte.
  2. Aplikace chemické bariéry: Abyste zastavili vzlínající vlhkost, vsaďte na injektáž. Vytvoří hydroizolační membránu přímo uvnitř zdi a zabrání tak průchodu vlhkosti do konstrukce. Pomůže například MAPESTOP. Jde o sofistikovanou metodu sanace, kdy se do zdi v jedné linii navrtají otvory asi po 15 centimetrech a ty se následně vyplní silikonovou emulzí, případně akrylátovým gelem nebo polyuretanovou pryskyřicí.
  3. Vyschnutí zdiva: Čas závisí na množství vlhkosti, vždy ale nechte zdi pořádně proschnout. Následně na očištěnou stěnu naneste penetraci a nechte ji pořádně vyschnout. Ideální je počkat asi jeden den a pak teprve s pracemi pokračovat.
  4. Aplikace sanačního podstřiku (postřiku): Tento volitelný krok pomůže s ochranou zdiva a zároveň ho zpevní. U nahazování sanační omítky vždy začínáme základní vrstvou, nanesením sanačního podhozu (postřiku), ten si lze vytvořit i z AquaSan Porosity®, postup je vždy stejný jako při míchání jádra, pouze přidáme větší podíl vody. Postřik by měl být prováděn síťovitě cca z 50 - 70 % plochy omítaného zdiva. Podhoz zlepšuje přilnavost další vrstvy k podkladu zdiva. V případech, kdy má zdivo velké nerovnosti, nebo obsahuje vysoký stupeň solných výkvětů, můžeme použít podkladní sanační omítku, která slouží jako akumulační vrstva pro jímání solí. Pozor, vždy ale doporučujeme použít protisolný podnátěr AquaSalt Stop®,který by neměl být nikdy ze systému sanačních omítek vynechán. Prozkoumejte produkty značky MAPEI z řad PoroMap nebo Mape-Antique, které jsou jak prodyšné, tak odolné proti síranům. Podstřik nanášejte v cca 3mm vrstvě.
  5. Nanesení sanační jádrové omítky: Hlavní vrstvou sanační omítky, je jádrová vrstva, která se omítá ručně, ale i strojově v tloušťce vrstvy minimálně 20 mm. Příprava i aplikace jsou podobné jako u omítek tradičních. Pokud nahazujeme zdivo, kde potřebujeme nanést větší tloušťky sanační omítky, tak postupujeme po více vrstvách s technologickou pauzou. Nerovnosti můžeme také vyrovnat přidáním úlomků cihel a kamene. Stačí tedy zvolit vhodný nástroj a dodržovat pokyny výrobce ohledně správného načasování aplikace i tloušťky nanášené vrstvy (podle stavu podkladu, maximálně ale 30 mm). Nezapomeňte také respektovat doporučenou dobu schnutí sanační omítky před dalším nátěrem.
  6. Volitelná aplikace sanačního štuku: Jemná stěrka o tloušťce cca 1-2 mm vytvoří hladký povrch. Následně už můžete aplikovat první vrtstvu sanační omítky. Celkem se tato omítka může skládat až ze tří vrstev.
  7. Nanesení základního nátěru: Primer zlepší přilnavost finálního nátěru k povrchu a zajistí jeho lepší fungování. Vyzkoušet můžete třeba Silexcolor Primer od MAPEI.
  8. Dokončení vrchním nátěrem: Na finální štukovou vrstvu sanační omítky je nutné pro celkovou kompatibilitu a funkčnost systému, provést i výmalbu barvou, která je určená pro sanační omítky. Tyto nátěrové systémy by měli být na bázi silikonu či silikátu, popřípadě nátěry na vápenné bázi, ty ale nemají až tak dlouhou životnost jako nátěry předešlé. Platí pravidlo, které se ověřilo i v praxi, že vnitřní nebo venkovní nátěry by měl mít stejnou paropropustnost jako, jako sanační omítka.

Nevhodné barvy na sanační omítku

Nevhodné jsou pak naopak parotěsné disperzní barvy. Ty mohou celkově znehodnotit sanační omítku a uzavřít její pórovitost. Tím pádem by již nemohlo docházet od difuzi vodní páry skrze sanační systém ze zdiva ven. Nátěr aplikovaný na sanační mikroporézní a sušící omítky musí propouštět vodní páry (silikát, silikon).

Na co si dát ještě pozor?

Sanační omítky jsou méně odolné vůči vlhkosti a vodě z vnější strany, pokud tedy bude na sanační omítku odstřikovat voda, např. z ulice, může dojít k velice rychlému zasolení a tím i ke ztrátě funkčnosti celého omítkového systému. Proto je dobré pro ochranu použít do výšky 30 cm, soklovou omítku anebo jinou ochranou bariéru. V případech, kdy máme sanační omítku v přímém styku s terénem, tak jí takzvaně oddělíme od terénu. To můžeme udělat několika způsoby.

Životnost sanační omítky

Omítka AquaSan Porosity® má skvělou vlastnost, že zabraňuje vodou rozpustným solím, vytvářet na svém povrchu nevzhledné mapy, které jsou tvořeny ionty solí, jako např. chloridů, síranů a dusičnanů. Díky otevřené pórovitosti se v podstatě nestihnou dostat na povrch, kde by po nějakém čase začali krystalizovat. Životnost sanační omítky může být v měsících ale i rokách v závislosti na stupni zasolení zdiva a procentuální vlhkosti. Proto nikdy nelze přesně určit, jak dlouho vydrží sanační omítka bez solných výkvětů a koroze. Po určité době se však mohou tyto póry zcela ucpat. Tím omítka ztratí své původní vlastnosti a je třeba ji obnovit. Nikdy však nelze s jistotou říci, kdy k tomu dojde. Záleží na několika faktorech. A to zejména na míře zasolení původní zdi a také na kvalitě použitého materiálu.

Trvanlivosti a odolnosti opraveného povrchu vůči solím lze dosáhnout náhradou původní omítky za sušící nebo sanační mikroporézní omítku. Důležitý je zejména druh této omítky nebo její celková kvalita. Povrch stěny opravené sušící nebo sanační omítkou již nebude vykazovat tmavé skvrny způsobené vlhkem, omítka se nebude drolit a nebude se odlupovat nátěr. Sušící a sanační mikroporézní omítky obnovují teplotní a difúzní rovnováhu ve stěně.

tags: #sanacni #omitka #kema #informace

Oblíbené příspěvky: