Sociální izolace seniorů: Tichý problém s vážnými dopady

Osamělost seniorů je tichým, ale velmi vážným problémem, který má obrovský dopad na kvalitu života starších lidí. V České republice, stejně jako v mnoha dalších zemích, se jedná o fenomén, který si zaslouží zvýšenou pozornost, zejména s ohledem na rychle stárnoucí populaci. Mnozí senioři dnes čelí osamělosti a sociální izolaci, která může mít závažné dopady na jejich psychické i fyzické zdraví. Ta často zůstává skrytá, protože senior nemusí o svém pocitu samoty mluvit a okolí ji nemusí ihned postřehnout.

Osamělost vs. Sociální izolace: Jaký je rozdíl?

Pojmy sociální izolace a osamělost bývají často zaměňovány, ale jde o různé stavy. Je přitom důležité rozlišovat mezi samotou a osamělostí. Samota může být vědomou volbou, když si potřebujeme odpočinout a být chvílí klidu. Samota nemusí nutně znamenat pocit osamělosti, mnozí lidé ji dokonce preferují. Sociální izolace je objektivní situace, kdy člověk má málo kontaktů s ostatními lidmi - může být způsobena zdravotními problémy, geografickou izolací nebo třeba chudobou.

Na druhou stranu osamělost je subjektivní emocionální stav, kdy člověk cítí nedostatek kvalitních sociálních vazeb, a to i přesto, že může být obklopen lidmi. Jindy by však člověk o kontakt s druhými stál a není mu příjemné, že nemá s kým trávit svůj čas, tehdy mluvíme o osamělosti. Paní Věra, 80 let, popisuje, že ji velice svírá a bere klid samota. Všude kolem, kam se podívá, téměř nikdo není. Nechodí. Vypadá to jako v měsíční krajině. "Samota, pokud není dobrovolná, doslova škodí tělu i duši," upozorňuje Terezie Šmídová, manažerka Sociálních služeb v ŽIVOTě 90.

Dopady sociální izolace a osamělosti na seniory

Výzkumy ukazují, že osamělost může mít fatální následky - jak na duševní, tak fyzické zdraví. Dokonce je srovnávána s kouřením nebo obezitou, pokud jde o její dopad na délku života. Úzkosti, dlouhodobý stres a strach mohou mít negativní dopad na psychiku člověka a následně mohou mít dopad i na jeho fyzickou stránku.

Fyzické a psychické důsledky osamělosti

Zatímco vliv osamělosti na duševní zdraví je již poměrně známý, méně se hovoří o tom, jak zhoršuje fyzické zdraví seniorů. Sociální izolace oslabuje imunitní systém, zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění a může urychlit pokles kognitivních funkcí. Mnozí senioři, kteří trpí dlouhodobou osamělostí, čelí nejen zhoršení paměti a koncentrace, ale i většímu riziku vzniku demence. Osamělost podle Šmídové zásadně ovlivňuje zdraví seniorů - zvyšuje riziko depresí, úzkostí, demence či kardiovaskulárních onemocnění, zároveň zhoršuje spánek a celkovou imunitu.

Čtěte také: Jak funguje inovativní bistro na Žižkově?

Výzkumy potvrzují, jak velký dopad má sociální izolace seniorů na jejich psychické i kognitivní zdraví. Například sedmileté sledování seniorů nad 70 let odhalilo, že téměř pětina zažívá depresi (18 %) či poruchy paměti (11 %), přičemž tyto stavy významně omezují jejich soběstačnost. Podle přednostky kliniky interní, geriatrie a praktického lékařství LF MU a FN Brno Hany Matějovské Kubešové mívá deprese u starších lidí delší průběh, nebývá včas odhalena a často se maskuje tělesnými obtížemi. Dlouhodobá osamělost může vést nejen k duševním poruchám, jako je deprese či úzkost, ale má i zásadní dopad na fyzické zdraví. Podle studie publikované v časopise JAMA zvyšuje osamělost riziko úmrtí o 26 % a zvyšuje pravděpodobnost rozvoje kardiovaskulárních onemocnění, demence a dalších závažných nemocí.

Paní Věra se obává nákazy a horšího průběhu onemocnění, protože by jí pak neměl kdo pomoci, s čímž má spojen strach z nemocnice a případnou smrt. Zasahuje ji také umírání blízkých, nemožnost být v kontaktu s rodinou a s blízkými. Má o ně strach. Mnoho seniorů popisuje svoje prožívání tak, že izolace a situace s COVID-19 pro ně trvá již velmi dlouho a trpí samotou.

Psychika člověka je velice silná. Pokud je člověk v dlouhodobé psychické nepohodě, může se jeho psychický stav odrazit na jeho fyzickém zdraví. Strach je přirozená emoce, která je pochopitelná vzhledem k situaci, kterou ve společnosti prožíváme. Určitá míra strachu je zdravá a žádoucí. Funguje jako vnitřní alarm, který nás má chránit před určitým nebezpečím, vyburcovat organismus k aktivitě, k své ochraně, k přežití. V dlouhodobém horizontu však může přejít ve strach, kterému sami dáváme nějaké konkrétní obrysy ovlivněné naším vnitřním světem.

Rizikové faktory sociální izolace seniorů

Institut evaluací a sociálních analýz (INESAN) v květnu 2015 dokončil výzkumné šetření týkající se vybraných aspektů péče o seniory z hlediska sociálního začleňování. Na základě podrobné analýzy odpovědí seniorů bylo identifikováno šest rizikových faktorů, které mohou přispět k jejich sociálnímu vyloučení:

1. Zdravotní problémy/sociální izolace
2. Růst cen/nedostatek finančních prostředků
3. Ohrožení kriminálními činy cizích osob
4. Ztráta/ohrožení současného zaměstnání
5. Ohrožení ze strany nejbližšího sociálního okolí
6. Ztráta majetku/insolvence

V rámci první skupiny rizikových faktorů (zdravotní problémy/sociální izolaci) považuje celkem 51 % seniorů za nejzávažnější a tedy i pravděpodobný faktor zdravotní potíže omezující řešení běžných životních situací. Jako velmi pravděpodobné a závažné riziko je rovněž seniory vnímán nedostatek finančních prostředků zejména na úhradu bydlení (celých 41 %), který patří do druhé skupiny faktorů.

Čtěte také: Příznaky sociální izolace a deprese

Osamělost seniorů často souvisí se ztrátou jejich dřívějších rolí, ať už jako rodiče, pracujícího člověka či člena komunity. Tato ztráta identity může vést k pocitu nepatřičnosti a ke snížení sebevědomí, což celý cyklus izolace a osamělosti ještě prohlubuje. Jednou z nejtěžších životních zkoušek a zásadním rizikovým faktorem sociální izolace je ztráta partnera. Několika lidem ve stýkání s druhými bránily zdravotní potíže. Paní Marta měla mnoho zdravotních problémů a bolesti pohybového aparátu, s nikým se tedy nenavštěvovala a byla v kontaktu pouze s manželem a dcerou.

Dalším uváděným důvodem, který může být překážkou v udržování sociálních kontaktů, byl stud. Pan Ján se vyhýbá kontaktům s lidmi kvůli tomu, že se stydí za svůj vzhled, ve stáří mu vypadaly vlasy. "Tam jsem měl vlasy, kolikrát se stydím aji jít mezi lidma, tak nosím aji čepku. Člověk, aby nebyl na ostudě, tak to je ta pravda," popisuje pan Ján. "Stydím se jít do společnosti, každý se na mě dívá jak nějaký blbec. Já vypadám jak blbec ještě na starý kolena, nemám to za potřeba, proto sedím doma furt."

Sociální izolace v domovech pro seniory

Osamělejší se cítili také lidé v domově důchodců. Pan Jan se v domově pro seniory se svými spolubydlícími moc nebaví, vzhledem k atmosféře v domově už vůbec ne se ženami. "Upřímně řečeno dost nudně. Protože jak jsem vám řekl, tady se to, do oběda nic, kolem oběda se sejdou trochu lidi, protože chodíme do jiný budovy, tak po cestě se tak pár slov, tam se chvilku čeká, než to připraví, no. A po vobědě se to zase nahrne zpátky a je konec," popisuje pan Jan. "Čili taková prostě, kdysi jak se říkalo, byli sousedské vztahy, že. A dneska ty sousedské vztahy jaksi jakoby tady aspoň a nepomlouvám. Mluvím za muže teda upřímně řečeno. Nemluvím za ženy, protože ty se neznám je, jak to u nich funguje, protože tady, když by chlap přišel k nějaké paní, tak jsou už z toho hrozné řeči, že."

Za "normálních okolností", tedy nikoliv v koronavirové karanténě, jsou lidé žijící v domech seniorů ve výrazně horším psychickém stavu než ti, kteří žijí doma. Podle australského průzkumu z roku 2015 má 52 procent obyvatel domů péče o seniory deprese, špatnou náladu, trpí pocity osamělosti. V domovech pro seniory zůstali lidé 5 měsíců bez možnosti návštěv, někde nebylo umožněno ani rozloučení s lidmi umírajícími. Plošný zákaz vycházení nemusí být vhodným opatřením především, když zařízení nemá terasu ani zahradu, a klientkám a klientům tak nelze v dostatečné míře zajistit pobyt na čerstvém vzduchu.

Vlivný koncept zdraví požaduje, aby život zůstával srozumitelný, ovlivnitelný, smysluplný. Právě to však často ochranná opatření klientům a klientkám odnímají. Organizace ŽIVOT 90 a Gerontologický institut vyzývají ředitele a ředitelky pečujících zařízení, aby situaci řešili ve prospěch svých klientů a klientek, například vytvořením bezpečných setkávacích prostor.

Čtěte také: Návrat ze sociální izolace

Několik lidí vyjadřovalo obavy z možné osamělosti v budoucnosti. Pan Zbyněk by se osamění rád vyhnul, říká, že člověk se nesmí před okolím uzavírat. "To hodně těžký jako. Osamělý člověk to má hodně těžký, ale, a tam je hodně důležitý neuzavírání, protože hodně těch lidí, jakmile prochází tím bych řekl, že nás procházejících tím pocitem osamění, tak jednak je tam to. Jednak je tam nebezpečí tý přílišný kritičnosti, nebezpečí prosazování svýho já a při nesplnění tady těch očekávání uzavření se do sebe," dodává. Pan Vašek se po smrti své ženy stáhl do sebe a s lidmi moc nekomunikoval asi 8 let.

Pro lidi, se kterými jsme mluvili, bylo důležité mít někoho, s kým by se mohli stýkat. Mnoho z nich však vnímalo, že se okruh jejich blízkých zmenšuje, přišli o své partnery nebo kamarády. "Samota je zlá a teď právě tu samotu já mám. Jako, si myslím, že prostě, není dobře být sám. Je potřeba, takhle, neznamená to, že člověk je úplně sám, já třeba nejsem sám, protože samo sebou žiju i s rodinou, ale na druhej straně jsem ztratil, už před tím jsem ztratil manželku, no a teď jsem ztratil družku," říká pan Ladislav A.

Mezi dalšími důvody sociální izolace bylo to, že je jejich děti a vnoučata už nepotřebovaly tolik jako dříve a byli s nimi tedy méně v kontaktu. Paní Marta A. si již zvykla, že je víc sama, než dřív. "Protože ty děti, tak má každý svý povinnosti, že jo. Ty vnoučata taky už, no, ty už odrostly. Dokuď byly malý tak to ještě přijdou za babičkou, ale pak už. Je to jenom tak občas, no," svěřuje se.

I když snížení pocitu osamění mohlo pomoci navazovat nová přátelství, ve skutečnosti to nemusí být pro seniory tak jednoduché. Mluvili o tom, že je již málo vrstevníků, se kterými by si rozuměli a mladí lidé řeší jiné problémy. Pan Karel A. říká, že nemá žádné blízké kamarády mezi vrstevníky, nemůže s nimi najít společnou řeč. "No, abychom se naučili být k sobě vzájemně jako ohleduplní a důležité je taky mít přátele, to je důležité a není to snadné, protože lidi kolem mě, například já jsem chodila do gymnázia, to bylo tehdy v mé době prestižní gymnázium, tak z něho jsme byli ještě před pěti lety tři, z té naší třídy jsme zbyli. A teď už jsme jen dvě, takže ztrácíte přátele. Ztrácíte přátele a noví se těžko hledají, protože těch současníku je málo nebo vůbec nejsou, tak toto," dodává další seniorka.

V souvislosti s osaměním někteří lidé prožívali smutek nebo lítost. Paní Denny se dařilo dobře, až na to, že se cítila sama, přála by si, aby mohla být opět se svým manželem, i když věděla, že to nejde. Panu Vaškovi chyběl lidský kontakt, a tak byl ochoten povídat si s každým, kdo měl zájem.

Řešení osamělosti a sociální izolace seniorů

Prevence osamělosti a podpora duševního zdraví seniorů vyžaduje komplexní přístup, který zahrnuje aktivní zapojení do komunitního života, udržování sociálních kontaktů, péči o fyzické a duševní zdraví a využívání dostupných forem pomoci. Nezapomínejte, že nikdy není pozdě začít budovat plnohodnotný a spokojený život. Vyzkoušejte nové aktivity, navštěvujte kluby seniorů, udržujte kontakt s rodinou a přáteli a nebojte se vyhledat odbornou pomoc a poradenství, pokud se cítíte osamělí nebo trpíte duševními problémy.

Role rodiny a komunity

V prevenci osamělosti a podpoře duševního zdraví seniorů má rodina zásadní roli. Bránit se pocitu osamění může člověk různými způsoby. Někteří lidé nám říkali, že díky tomu, že se jim věnuje jejich rodina, necítí se být odstrčení. Rodiny a sousedské komunity mohou výrazně přispět k tomu, aby senioři nebyli izolovaní. "Někdy stačí opravdu málo - zavolat, zastavit se, pozvat na procházku nebo kulturní akci. Společné vaření, výpomoc s nákupem, procházka - nebo jen úsměv na chodbě," popisuje Šmídová.

Problém osamělosti seniorů je nejen záležitostí jednotlivců, ale i celé společnosti. Každý z nás má možnost být citlivější k potřebám starších lidí ve svém okolí. Stačí často jen málo - zavolat, zastavit se na kávu nebo pomoci najít aktivity, které by seniorům mohly vyhovovat.

Aktivity a společenská angažovanost

Klíčem k prevenci osamělosti může být podle Šmídové zapojení seniorů do pravidelných komunitních aktivit. "Velký přínos mají jazykové kurzy, divadelní kroužky, trénování paměti, cvičení, výtvarné dílny a další klubové aktivity. Nejde jen o samotnou aktivitu, ale o pravidelnost a důvod vyjít z domu, setkat se s lidmi a navázat kontakt," říká. Dále seniorům pomáhalo zapojovat se do různých aktivit, věnovat se svým koníčkům společně s dalšími lidmi apod.

Seniorské kluby nejsou jen o společenských setkáních, jsou to místa, kde se rodí nová přátelství, sdílí se zkušenosti, dávají prostor pro aktivní trávení času a pocit, že člověk někam patří. Aktivitám se meze nekladou, se svými vrstevníky mohou senioři vyrazit na výlet, zacvičit si, navštívit různé přednášky nebo tvůrčí dílny, zahrát si šachy a další společenské hry, naučit se s počítačem nebo se podělit o nové pletací vzory.

Důležitý je také režim, který pomáhá například při úzkostech. Vytvořit si svoje denní rituály pro radost. Paní Ludmila kvůli svým problémům se zrakem nechodí moc mezi lidi. I tak si našla způsob, jak svou sociální izolaci snížit - začala chodit do skupiny pro lidi se zrakovým postižením.

Moderní technologie jako nástroj proti izolaci

V moderní době, kdy se mnoho interakcí přesouvá do digitálního světa, jsou senioři, kteří nemají přístup k technologiím, ještě více izolováni. Tato "osamělost digitálního věku" přináší nový rozměr problému. Digitální technologie mohou být dalším mostem ke kontaktu. V ŽIVOTě 90 nabízejí podporu prostřednictvím počítačových kurzů a tzv. „technického okénka“, kde mohou senioři s asistencí řešit potíže s telefonem či tabletem.

Šmídová upozorňuje, že přijetí technologií je individuální - někteří senioři je přijali okamžitě, jiní potřebují čas a bezpečný prostor pro učení. Překážky v používání technologií jsou přitom značné - strach ze selhání, pocit, že „už je pozdě se učit“, jazyková bariéra, nedostatečné technické vybavení či zhoršená motorika a zrak. Digitální vzdělávání seniorů Šmídová považuje za důležité: "Nejde jen o technickou výuku, ale o cestu k propojení se světem. Důležité je vycházet z toho, co seniora opravdu zajímá - kontakt s rodinou, oblíbené písničky, čtení zpráv."

Pozitivní dopad na kvalitu života seniorů v domácím prostředí mohou mít, podobně jako v jiných oblastech života, moderní technologie. Jde o trend dnešní doby, který přináší celou řadu možností, jak péči usnadnit. V rámci grantové výzvy Koncepční projekty a aktivity pro seniory podporujeme takové aktivity, které uvedou do praxe například automatizované systémy sdílené péče, komunikační zařízení tísňové péče, brýle pro virtuální realitu pro seniory nebo rozvíjející digitální gramotnost seniorů. Systémy tísňové péče posilují elementární pocit jistoty, že se senior i v případě náhlého zhoršení zdravotního stavu dovolá pomoci. Brýle pro virtuální realitu umožní „cestovat“, navštěvovat místa či akce, trénovat paměť nebo aktivovat vzpomínky.

Odborná pomoc a podpůrné služby

Naštěstí existuje několik způsobů, jak lze osamělost seniorů zmírnit. Kromě společenských aktivit a komunitních vazeb je jedním z účinných nástrojů také psychoterapie. Psychoterapie může pomoci seniorům zpracovat ztráty, zlepšit jejich duševní pohodu a motivovat je k aktivnímu zapojení do sociálního života. Mnoho programů a aktivit nabízí Rada seniorů ČR atd. Kromě linky Sluchátko je seniorům k dispozici mnohá pomoc, stačí ji vyhledat. Mohou se obrátit na odbornou pomoc, na sociální služby, komunitní centra nebo svého obvodního lékaře. Místní úřady nebo obce mohou mít informace o dostupných službách a programech pro seniory.

Linky pomoci pro seniory mají nezastupitelnou úlohu v podpoře duševního zdraví, prevenci osamělosti a řešení obtížných životních situací. Jednou z nejvýznamnějších služeb v Česku je Linka seniorů Elpida. Zkušení konzultanti naslouchají s respektem, poskytují psychologickou podporu a pomáhají hledat cestu z osamělosti či tísně. Další významnou podporou je Senior telefon - bezplatná nonstop linka důvěry, kde se senioři mohou svěřit se svou úzkostí, osamělostí či krizí.

To nejdůležitější je, aby senioři pomoc vyhledali, aby se nebáli, že budou obtěžovat, aby našli sílu a odvahu o pomoc požádat a aktivity pro ně vhodné vyhledali. Abychom my ještě v neseniorním věku byli vnímaví a citliví k jejich potřebám, našli si čas a v klidu jej s nimi strávili. Pomohli jim například dostupné aktivity na internetu najít a podpořili je v tom. Pan Jan mluvil o tom, že osamělí lidé jsou zranitelnější a mohou vyhledávat různé prodejní akce pořádané tzv. šmejdy, aby svůj čas zaplnili.

Statistiky a demografické údaje

Podle výzkumu společnosti STEM/MARK z roku 2022 trpí osamělostí přibližně 25 % seniorů v České republice. U osob nad 80 let toto číslo stoupá na 40 %. Situace je horší pro seniorky, které často zůstávají samy po smrti partnera. Studie Českého statistického úřadu z roku 2021 odhalila, že více než 30 % seniorů nad 65 let žije v jednočlenných domácnostech. To vytváří vyšší riziko izolace, zejména pokud chybí pravidelný kontakt s rodinou či přáteli.

Institut evaluací a sociálních analýz (INESAN) v květnu 2015 dokončil výzkumné šetření týkající se vybraných aspektů péče o seniory z hlediska sociálního začleňování. K výběru respondentů bylo použito kvótní techniky a do zkoumaného vzorku byli zařazováni pouze lidé v předseniorském a seniorském věku. Z veřejných pramenů a dostupných dokumentů je zřejmé, že sociální vyloučení přináší jedinci řadu ponižujících zkušeností a častokrát velmi obtížných životních situací vedoucích ke snížení životní úrovně jedince a jeho diskvalifikaci ze společnosti. V rámci výzkumného šetření tak byl zkoumán výskyt vybraných rizikových životních situací, které mohou vést či přispět k sociálnímu vyloučení seniorů.

Pravděpodobnost výskytu vybraných rizikových faktorů je zřejmá a seniory v příštím roce předpokládaná zejména v oblasti zdraví a s tím souvisejících zdravotních problémů. Pokud senior nebude schopen vykonávat a řešit běžné každodenní aktivity, pak se pravděpodobnost sociálního vyloučení ze společnosti významně posiluje.

Aktivní stárnutí, zapojení do komunity a dostupné formy podpory dokážou výrazně zlepšit kvalitu života starší generace. Stejně tak duševní pohoda ve stáří souvisí s pocitem, že život má ještě smysl. Nedílnou součástí aktivního stárnutí je adaptabilita, tedy schopnost přizpůsobit se změnám a najít nové způsoby, jak naplňovat své potřeby.

tags: #socialni #izolace #senioru #informace

Oblíbené příspěvky:

• Schodovka Rako Rock DAA34634
• Klíč k efektivní dopravě betonu
• spojení přírodní krásy a elegance
• Přečtěte si, jak IPAL vylepší vaši zahradu
• Vše o adhezním můstku