Komplexní průvodce zateplením zahradního domku a jeho základů
Zahradní domek už dávno nemusí být jen nevzhledná bouda na sekačku. Stále častěji se stává plnohodnotnou součástí zahrady, místem pro odpočinek, práci i zábavu. Aby však mohl sloužit svému účelu po celý rok, je klíčové jeho správné zateplení. Díky izolaci bude váš zahradní domek využitelný po celý rok.
Proč se do zateplení pustit?
Investice času a materiálu do zateplení se vám vrátí hned v několika ohledech:
- Celoroční využití: Zateplený domek se stane plnohodnotným prostorem, který můžete využívat od jara do zimy, ať už jako dílnu, ateliér, hernu pro děti, posilovnu nebo třeba „zašívárnu" s křeslem a knihou.
- Úspora nákladů: V zimě udrží teplo uvnitř a sníží náklady na případné vytápění, zatímco v létě izolace zabrání přehřívání interiéru a poskytne příjemný chládek. Izolace funguje oběma směry, dovnitř i ven.
- Ochrana uskladněných věcí: V nezatepleném domku trpí nářadí, zahradní nábytek i další vybavení velkými teplotními výkyvy a vlhkostí, což vede ke korozi a plísním. Stabilní vnitřní klima jim výrazně prodlouží životnost.
Pokud plánujete v domku trávit čas i v chladnějších měsících, například jako v dílně nebo pracovně, zateplení se vám jednoznačně vyplatí. Naopak zbytečné je pouštet se do zateplování, jestliže domek slouží výhradně jako sklad nářadí a materiálu, který není citlivý na teplotu, nebo ho využíváte jen jako přístřešek pro sekačku a kola. Nemá smysl zateplovat domek, který je ve špatném technickém stavu, zatéká do něj nebo je jeho dřevo napadené škůdci.
Izolační materiály pro zahradní domky a základy
Pro zateplení dřevěného zahradního domku svépomocí se nejčastěji používají dva typy materiálů. Zateplení základů a soklu patří mezi nejdůležitější kroky při snižování tepelných ztrát domu. Vhodná volba materiálu a jeho tloušťky ovlivňuje nejen energetickou efektivitu, ale také životnost celé konstrukce.
Materiály pro zateplení stěn a střech
- Minerální vata (skelná nebo kamenná): Je ideální volbou pro dřevostavby. Je paropropustná, což znamená, že umožňuje stěnám "dýchat" a odvádět vlhkost. Skvěle vyplní prostor mezi konstrukčními hranoly, je nehořlavá a dobře tlumí hluk. Oproti EPS slouží minerální vata nejen jako tepelná, ale také zvuková a zejména protipožární izolace. Na druhé straně má těžší hmotnost a nižší pevnost. Proto je poněkud náročnější na upevnění (koupíte ji v plátech nebo v rolích).
- Polystyren (EPS): Je lehký, snadno se s ním pracuje a má výborné izolační vlastnosti. Je však méně paropropustný, což může při nesprávném postupu vést ke kondenzaci vlhkosti a vzniku plísní uvnitř konstrukce. EPS, což je v podstatě standardní bílý polystyren, patří k nejlevnějším materiálům pro zateplení. Preferuje ho proto mnoho majitelů domů, garáží i zahradních domků, a to i kvůli jeho lehké váze a jednoduché manipulaci. O cca 20 % lepší izolační vlastnosti má polystyren s příměsí grafitu (tzv. šedý polystyren).
- Dřevovláknité desky: Jako ekologická alternativa se nabízejí dřevovláknité desky. Jsou paropropustné a mají skvělou schopnost akumulovat teplo, čímž lépe regulují vnitřní klima v létě.
Materiály pro zateplení základů a soklu
Při zateplování základů a soklu je klíčové rozlišovat mezi částmi stavby, které jsou trvale v kontaktu se zeminou, a částmi, které se nacházejí nad terénem v soklové zóně.
Čtěte také: Produkty Isover pro zateplení
- Extrudovaný polystyren (XPS): Je osvědčený materiál pro základy pod úrovní terénu a zateplení základové desky. Má uzavřenou buněčnou strukturu, velmi nízkou nasákavost a vysokou pevnost v tlaku, díky čemuž bez problémů zvládá dlouhodobý kontakt se zeminou a vlhkostí. Používá se na svislé stěny základů, podlahy na terénu i jako ochrana hydroizolace.
- PIR desky: Představují vysoce účinnou tepelnou izolaci s velmi nízkou tepelnou vodivostí. V praxi se uplatňují zejména v soklové části a v detailech napojení na fasádu, kde je omezený prostor pro silné vrstvy izolace. Pokud se však správně zkombinují s kvalitní hydroizolací nebo parozábranou, mohou se použít i v suterénních prostorách a u základové desky. PIR desky mají nízkou nasákavost, dobrou pevnost a rozměrovou stabilitu, vyžadují však precizní řešení detailů a ochranu proti mechanickému poškození.
- EPS Perimeter: Je speciálně upravený expandovaný polystyren určený pro zateplení základů a konstrukcí v kontaktu se zeminou. Oproti běžnému EPS se vyznačuje výrazně sníženou nasákavostí, zvýšenou pevností v tlaku a stabilními tepelněizolačními vlastnostmi i v dlouhodobě vlhkém prostředí. Je navržen tak, aby odolával tlaku zeminy, cyklům mrazu a rozmrazování a zároveň chránil hydroizolaci základů před mechanickým poškozením.
- Soklové desky z vysokopevnostního expandovaného polystyrenu: Jsou určeny výhradně pro soklovou zónu nad terénem pro zateplení soklu, nikoli do trvalého kontaktu se zeminou. Vyznačují se zvýšenou pevností v tlaku, nižší nasákavostí oproti běžnému fasádnímu EPS a lepší odolností vůči mechanickému namáhání. Používají se jako přechodová izolace mezi základy a fasádou, kde jsou vystaveny odstřikující vodě, mrazu a mechanickému poškození.
- Stříkaná polyuretanová pěna: Vytváří souvislou izolační vrstvu bez spár, čím eliminuje tepelné mosty. V oblasti základů a soklu jde spíše o specifické nebo doplňkové řešení (v Česku a na Slovensku se běžně nevyužívá), které je silně závislé na kvalitě aplikace a následné ochrany.
Nevhodné materiály pro spodní stavbu
Do spodní stavby nepatří minerální a otevřené izolace, jako například minerální vlna ani polystyren EPS. Tyto materiály nejsou určeny pro trvalé působení vlhkosti ani mechanického zatížení. Materiály citlivé na vlhkost nebo s nízkou pevností v tlaku v těchto podmínkách rychle degradují.
| Materiál | Využití | Vlastnosti |
|---|---|---|
| Minerální vata | Stěny, střechy (dřevostavby) | Paropropustná, nehořlavá, zvukově izolační, těžší, nižší pevnost |
| Polystyren (EPS) | Stěny, střechy (levné řešení) | Lehký, snadno zpracovatelný, dobré izolační vlastnosti, méně paropropustný |
| Dřevovláknité desky | Stěny, střechy (ekologická alternativa) | Paropropustné, akumulace tepla, regulace klima |
| Extrudovaný polystyren (XPS) | Základy pod terénem, základové desky | Nízká nasákavost, vysoká pevnost v tlaku, odolnost vůči vlhkosti a zemině |
| PIR desky | Soklová část, detaily napojení | Velmi nízká tepelná vodivost, nízká nasákavost, dobrá pevnost |
| EPS Perimeter | Základy a konstrukce v kontaktu se zeminou | Snížená nasákavost, zvýšená pevnost v tlaku, stabilní vlastnosti ve vlhku |
| Soklové desky | Soklová zóna nad terénem | Zvýšená pevnost v tlaku, nižší nasákavost než běžný EPS, odolnost vůči mechanickému namáhání |
| Stříkaná PU pěna | Specifické nebo doplňkové řešení pro základy a sokl | Souvislá izolační vrstva bez spár, eliminuje tepelné mosty |
Postup zateplení zahradního domku
Zateplení zevnitř je pro svépomocné projekty nejčastější a nejjednodušší variantou. Spodní stavba patří mezi nejvíce namáhané části domu a chyby v této fázi se později odstraňují jen velmi obtížně, případně vůbec.
Příprava podkladu
- Důkladně zkontrolujte stav domku. Opravte veškeré praskliny, díry a místa, kudy by mohlo zatékat. Ošetřete dřevo proti škůdcům a plísním.
- Na stěnách nesmí být prach, mastnota, ale hlavně plísně. Pokud podklad není v pořádku, měli byste jej chemicky či mechanicky vyčistit.
- Stěny by měly být rovné. Křivé stěny trápí hlavně majitele starších zděných staveb.
Zateplení stěn
- Na vnitřní stěny připevněte pomocí vrutů dřevěné latě nebo hranoly. Rozteč mezi nimi by měla odpovídat šířce izolačních desek (obvykle 60 cm), aby izolace mezi nimi pevně držela. Tloušťka hranolů by měla odpovídat plánované tloušťce izolace (pro celoroční využití ideálně 10-14 cm).
- Oblečte si ochranné pomůcky. Minerální vatu nařežte ostrým nožem na požadované rozměry (s mírným přesahem cca 1-2 cm oproti šířce mezery v roštu). Izolaci pečlivě, ale bez zbytečného pěchování vkládejte do mezer v roštu.
- Přes celý rošt s izolací natáhněte parotěsnou fólii. Ta zabrání pronikání vlhkosti z interiéru do izolační vrstvy, kde by mohla kondenzovat. Fólii připevňujte sponkovačkou k roštu. Jednotlivé pásy fólie musí mít přesah alespoň 10 cm a spoje musíte pečlivě přelepit speciální parotěsnou lepicí páskou.
- Přes parotěsnou fólii namontujte finální vnitřní obklad. Nejčastěji se používají dřevěné palubky, které zachovají útulný vzhled, nebo OSB desky, které můžete dále natřít nebo tapetovat. Mezi parotěsnou fólií a obkladem je ideální vytvořit malou mezeru (např. 2-3 cm) pro odvětrání.
Jeden ze zákazníků svépomocí zateploval svůj montovaný zahradní domek a rozhodl se zkombinovat polystyren a minerální vatu. Vložte cca 3 cm silný polystyren do profilů stěn domku. Následně na něj naneste vrstvu minerální vaty o tloušťce cca 10 cm. Navrch namontujte sádrokarton a zarovnejte spáry, abyste měli krásný rovný podklad pro dekorační stěrku či barevný nátěr. Povrchová omítka, resp. barva (nezapomeňte na penetrační nátěr) závisí už jen na vaší představivosti.
Zateplení střechy
Nejvíce tepla uniká střechou. Postup pro zateplení střechy je stejný jako u stěn (rošt, izolace, parotěsná fólie, záklop). U zahradního domku izolujte střechu, protože zespoda do zahradního domku proniká chlad nejčastěji. Obdobně jako podlahy se izolují i střechy, které mohou být u zahradních staveb rovné i šikmé, tedy sedlové. Obvykle se izolují na výšku střešních trámů, pokud je konstrukce střechy postavená se záklopem, který se vyplní izolačním materiálem. Takovou izolaci oceníte hlavně v létě, kdy budete chatku obývat pravděpodobně nejčastěji. Jakmile se do střechy s plechovou krytinou nebo s asfaltovým šindelem opře sluníčko, uvnitř je potom nesnesitelné vedro.
Zateplení podlahy a základů
Podlahu lze zateplit položením izolace (např. polystyrenu) mezi nosníky a překrytím OSB deskami nebo palubkami. Izolace se umisťuje pod základovou desku nebo po jejím obvodu, čímž se eliminuje výrazný tepelný most v místě styku stavby se zemí. Správně navržené zateplení základové desky přispívá k rovnoměrné teplotě podlahy, snižuje riziko kondenzace a zároveň pomáhá stabilizovat vnitřní klima během celého roku.
Čtěte také: klíč k úsporným stavbám
Postup izolace základů garáže a zahradního domku:
- Penetrace betonové desky: Základním krokem je penetrace betonu. Penetrační nátěr beton sjednotí, zvýší jeho přilnavost a celkově připraví betonový povrch k další práci. Začněte tím, že beton očistěte od případných uvolněných částí, které důkladně odstraňte (například výkonným vysavačem). Chybu neuděláte také při použití odmašťovacího prostředku. Pak beton nechejte pořádně vyschnout. Na suchý beton následně můžete nanést samotnou penetrační vrstvu. Řiďte se návodem přiloženým u penetračního nátěru. Nátěr se provádí válečkem nebo štětcem. Pořádně si prostudujte návod přiložený u penetračního nátěru. Někteří výrobci doporučují nátěr ředit, jiní ne. Následovat bude čekání na vyschnutí penetračního nátěru (několik hodin). Připravený povrch poznáte tak, že se stane matnějším a na dotek musí být samozřejmě suchý. Nezůstaňte ale u jedné vrstvy. Podle doporučení výrobce pokračujte s další.
- Hydroizolace (asfaltové pásy): Dalším krokem, který budete aplikovat na již napenetrovaný betonový povrch, je izolace proti vlhkosti. Její hlavní účel je zřejmý - zabrání vniknutí vody a vlhkosti do konstrukce. Doporučujeme zvolit mrazuvzdorný hydroizolační nátěr. Například tekutou lepenku, která je vhodná právě na beton či zdivo. Tekutá hydroizolace je při přípravě podkladu pro stavbu garáže či zahradního domku ideálním řešením. Pohodlně se nanáší a funguje spolehlivě. Tento typ izolace můžete používat v exteriéru i v interiéru. Při nanášení nátěru se opět řiďte doporučením výrobce. Materiál rozmíchejte a štětcem, válečkem nebo případně hladítkem aplikujte přímo na napenetrovaný beton. Nátěr je vhodné aplikovat ve dvou vrstvách, a to takzvaným křížovým způsobem, kdy materiál poprvé natřete zprava dolů a následně zleva nahoru. Mezi těmito nátěry si dejte odstup několik hodin. S aplikací druhé vrstvy začněte v momentě, kdy je první nátěr ještě vlhký. Nezapomeňte také na to, že izolaci byste měli natřít také na pár centimetrů stěny. Zabráníte tím vniknutí vody do podlahy kolem rohů. Rohy místnosti pak vyslužte dilatační páskou, která se vkládá do čerstvě nanesené první vrstvy hydroizolace. Následovat bude zatím nejdelší čekání. Izolaci bude totiž potřeba nanést v další vrstvě. Avšak až ve chvíli, kdy bude první dvojvrstva suchá. Kompletní vyschnutí může trvat až 3 dny. Ze zkušeností našich klientů můžeme doporučit umístit těsnění z asfaltových pásů pod stěny stavby, abyste měli jistotu, že vaše garáž je kvalitně utěsněná. Toto opatření zabraňuje průniku nechtěné vody či vlhkosti.
- Adhézní můstek: Aplikace adhézního můstku je velmi snadný úkon podobně jako nanášení penetračního nátěru. Postačí jedna vrstva. Jde o velmi přilnavý typ nátěru, který zajistí spojení obou podkladů. Zpevňuje nesoudržné povrchy, sjednocuje savost porézních podkladů a vytváří pevnou a přilnavou vrstvu.
- Samonivelační stěrka: Dalším krokem bude nanesení samonivelační vrstvy. Ze zkušeností našich klientů můžeme doporučit provádět tento krok až uvnitř postavené stavby, a to až ve chvíli, kdy víte, že jste předchozím krokem vytěsnili případné spáry a nerovnosti. Tento podklad bude po nanesení výše, než spodní hrana stěny, a nedovolí vodě průniku do stavby. Poraďte se a zvolte vhodný materiál s ohledem na finální úpravu. Samonivelační stěrka se prodává pytlovaná a po smíchání s vodou v předepsaném poměru vytvoří tekutou směs vysoké viskozity, díky čemuž se hmota jednoduše srovná do roviny. Samonivelační stěrka je rychle tuhnoucí, během 24 hodin je zpravidla pochozí. Materiál nanášíme v pruzích, které od sebe budou vzdáleny 20 až 30 centimetrů. Následně je rozetřete k sobě pomocí zubové stěrky, díky které dorovnáte požadovanou hloubku. Takto urovnaná stěrka se následně finálně dorovná ježkovým válečkem, který jí rovněž odvzdušní. Pracujete se stěrkou rychle a v etapách, abyste ježkovým válečkem již tuhnoucí stěrku nepoškodili. Tato finální vrstva by měla schnout asi 3 dny. Zabraňte při schnutí, aby na povrch dopadaly sluneční paprsky.
Na betonovou desku natřete hydroizolační nátěr. Po ztuhnutí vytvoří jakoby gumovou ochrannou vrstvu, aby voda zespodu neprosakovala dovnitř stavby. Na vrch můžete položit dlažbu nebo jiný typ podlahy, dle vašeho vkusu.
Důležité body při zateplování základů a soklu
Kvalitní zateplení základů nezačíná výběrem izolace, ale správnou přípravou podkladu. Tepelná izolace nenahrazuje hydroizolaci a nikdy by neměla sloužit jako její náhrada. Pokud je původní hydroizolace poškozená nebo chybí, musí se doplnit nebo obnovit ještě před montáží tepelné izolace.
- Při dodatečném zateplování stávajícího domu je prvním krokem odkrytí základů až na úroveň základové spáry nebo minimálně do hloubky plánovaného zateplení. Výkop se provádí postupně, po úsecích, aby nedošlo k narušení statiky stavby.
- Po odkrytí je nezbytné základy důkladně očistit. Odstraňují se zbytky zeminy, prach, staré nátěry, uvolněná omítka či zbytky asfaltových izolací, které už neplní svou funkci. V tomto kroku se často odhalí skryté problémy - praskliny, poškozené zdivo nebo místa se zvýšenou vlhkostí.
- Izolace musí být lepena nebo kotvena na rovný, soudržný a pevný podklad. Větší nerovnosti, praskliny nebo poškozená místa je nutné opravit vhodnou sanační maltou.
- Na připravený podklad se následně lepí tepelná izolace, nejčastěji XPS nebo jiná perimetrická izolace určená do kontaktu se zeminou. Izolační desky se lepí celoplošně pomocí bitumenových lepidel s příměsí kaučuku, která jsou vhodná do vlhkého prostředí a pro spodní stavbu. Desky se ukládají natupo, s posunutými svislými spárami, bez mezer. Pod úrovní terénu se izolace nekotví mechanicky, aby nedošlo k porušení hydroizolace.
- Mechanické kotvení izolace není nutné - doporučuje se při následně plánovaném obkládání domu - a je přípustné pouze nad úrovní hydroizolace, tedy v soklové části nad terénem. Kotvy se nikdy nepoužívají v zóně, kde by mohlo dojít k poškození hydroizolační vrstvy. Správně navržené kotvení zvyšuje stabilitu izolace v mechanicky namáhané soklové oblasti.
- Po nalepení izolace se povrch chrání nopovou fólií, která slouží jako mechanická ochrana a zároveň umožňuje odvětrání vlhkosti. Nopová fólie se montuje nopy směrem ke stěně, aby mezi izolací a fólií vznikla vzduchová mezera.
- Zásyp se provádí postupně, po vrstvách, bez ostrých kamenů, které by mohly poškodit izolaci. Ve spodní části výkopu je vhodné použít drenážní štěrk, který zlepšuje odvod vody od základů.
- Soklová část nad terénem vyžaduje zvláštní pozornost. Po osazení soklové izolace se vytvoří armovací vrstva z lepidla a sklotextilní mřížky. Ta zvyšuje mechanickou odolnost povrchu a zabraňuje vzniku trhlin.
- Posledním krokem je kontrola detailů a napojení na zateplení fasády. Zateplení základů musí plynule navazovat na fasádní systém tak, aby nevznikaly tepelné mosty ani místa se zvýšeným rizikem zatékání vody.
- Zvláštní pozornost vyžaduje přechod mezi základy a soklem. V této oblasti se setkává hydroizolace, tepelná izolace a budoucí fasáda. Detaily musí být navrženy tak, aby nevznikaly tepelné mosty a aby byla izolace chráněna před mechanickým poškozením a vodou.
Zateplení základové desky je klíčovým opatřením pro omezení tepelných ztrát směrem do podloží a pro zvýšení tepelného komfortu v přízemí domu. Používají se přitom izolační materiály s vysokou pevností v tlaku a nízkou nasákavostí, které jsou schopné dlouhodobě odolávat zatížení stavbou i vlhkosti z podloží. Mezi tepelnou izolaci a základovou desku je nutné použít separační vrstvu - například polyetylenovou fólii.
Časté chyby při zateplování a jak se jim vyhnout
Mnohé postupy, které fungují na fasádě, jsou v kontaktu se zemí nevhodné nebo dokonce škodlivé. Zateplení základů domu svépomocí je realizovatelné, ale pouze při dodržení správného technologického postupu.
- Použití nevhodné izolace: Jednou z nejčastějších chyb je použití izolace, která není určena do kontaktu se zemí nebo do soklové zóny. Materiály citlivé na vlhkost nebo s nízkou pevností v tlaku v těchto podmínkách rychle degradují.
- Zanedbání hydroizolace: Tepelná izolace nikdy nenahrazuje hydroizolaci. Pokud je hydroizolace poškozená, chybí nebo je nefunkční, zateplení problém nevyřeší, ale může jej zhoršit. Uzavření vlhkosti ve zdivu vede k jejímu přesunu výše do stěn, k tvorbě map, plísní a postupnému poškozování konstrukce.
- Odkopávání základů po celém obvodu: Zejména u starších domů je velkou chybou odkopat základy po celém obvodu najednou. Takový postup může narušit stabilitu stavby a vést k sedání nebo praskání zdiva.
- Špatná příprava podkladu: Lepení izolace na nevyrovnaný, zaprášený nebo nesoudržný podklad vede ke vzniku dutin pod deskami. Tato místa se stávají tepelnými mosty a zároveň snižují mechanickou odolnost izolace při zasypání zeminou.
- Nesprávné řešení soklu: Sokl je přechodovou zónou mezi základy a fasádou a zároveň jednou z nejvíce namáhaných částí domu. Chybou je použít stejný materiál jako na běžnou fasádu nebo ponechat sokl bez dostatečné ochrany.
- Chybějící ochrana izolace: Izolace v kontaktu se zeminou musí být chráněna před tlakem zeminy, ostrými kameny a vlhkostí. Pokud se po nalepení izolace přistoupí přímo k zásypu bez ochranné vrstvy, hrozí její poškození už během realizace.
- Špatné řešení terénu kolem domu: I dokonale zateplené základy mohou časem trpět vlhkostí, pokud je terén kolem domu řešen nesprávně. Pokud voda stéká směrem ke stavbě místo od ní, zvyšuje se zatížení soklu a základů vlhkostí.
Zateplení základů starého domu
Zateplení základů starého domu vyžaduje jiný přístup než u novostavby. Staré zdivo bývá měkčí a nerovné, proto je nutné pracovat opatrně a po částech.
Čtěte také: Zvýšení tepelného komfortu v podkroví
- Výkop po etapách: Základy se neodkopávají po celém obvodu najednou, ale postupně po kratších úsecích kvůli stabilitě stavby.
- Kontrola hydroizolace: Staré domy často nemají funkční hydroizolaci, je nutné ji zkontrolovat a případně obnovit.
- Různé materiálové skladby: Kombinace kamene, cihly a smíšených konstrukcí ovlivňuje výběr typu i tloušťky izolace.
Cílem zateplení základů starého domu není vždy dosáhnout parametrů novostavby, ale výrazně zlepšit stávající stav.
Tloušťka izolace
Při zateplování základů neexistuje jedna univerzální tloušťka. Rozhoduje energetický standard domu i to, zda jde o novostavbu nebo rekonstrukci. Ne všechny izolace mají stejné tepelněizolační vlastnosti. Materiál s lepším součinitelem tepelné vodivosti dokáže dosáhnout stejného tepelného odporu při menší tloušťce. Proto má smysl porovnávat nejen cenu za m², ale také tloušťku potřebnou k dosažení požadovaného tepelného odporu.
Užitečné tipy
- Termografická kamera: Termografická kamera vám ukáže slabiny domu. Červeně zobrazené oblasti označují místa s největšími tepelnými ztrátami.
- Utrácení spár: Pokud máte garáž nebo zahradní domeček již postaven, ale během přípravy podkladu došlo k chybě a mezi spodní hranou montované stavby a betonovým základem se vytvořila spára, přes kterou za deště do garáže zatéká, jediným řešením je utěsnit tuto mezeru zevnitř. To je velmi důležité! Jednou z možností je použití polyuretanové pěny, která se aplikuje na vnitřní stranu garáže. Tento materiál se následně rozpíná a vyplní celou mezeru, což vytvoří vodotěsnou bariéru. Další možností je použití těsnícího spárovacího tmelu na bázi polyuretanu, který lze aplikovat podobným způsobem jako pěna. Je ale důležité si uvědomit, že tyto úpravy je nutné provést z vnitřní strany garáže, aby byla zajištěna maximální účinnost. Nedoporučuje se však opomíjet pravidelnou údržbu garáže a kontrolu stavu těsnění, aby byla zachována jeho dlouhodobá účinnost.
- Izolace oken a dveří: Aby se zamezilo unikání teplého vzduchu okny a dveřmi, nalepte kolem dveřních a okenních rámů těsnicí pásku.
- Hotové řešení: Pokud se vám nechce řešit zateplení svépomocí, u nás v Gardeonu si můžete pořídit již zateplený zahradní domek. Stěny mají zevnitř hladký lakovaný povrch a domek můžete doplnit i o zateplenou střechu, čímž získáte opravdu komfortní a celoročně využitelný prostor.
tags: #tepelna #izolace #zahradniho #domku #materialy #postup

