Typy hmoždinek pro sádrokartonové stěny a přehled dalších hmoždinek

Potřebujete připevnit poličku, skříňku, obraz či držák na televizi? Nevíte si rady, jaké hmoždinky použít právě pro váš projekt? Potřebné informace se dozvíte v tomto článku. Hmoždinky zajišťují, že šroub se pevně zachytí ve stěně a zajistí stabilitu připevňovaných předmětů. Důležitým krokem před samotným kotvením je vyvrtání správného průměru a hloubky otvoru v závislosti na použité hmoždince. Aby bylo kotvení funkční, je třeba vybrat správný typ. Jenže vyznat se v nepřeberném množství různých provedení hmoždinek není jen tak.

Hmoždinky jsou vyráběny z plastu nebo kovu, záleží na typu hmoždinky a k jakému účelu jsou určeny. Dnes už se většina plastových hmoždinek vyrábí z kvalitního polyamidu PA6 (nylon), který je vysoce odolný, pevný a tvrdý. Používejte velikost vrtáku, která odpovídá průměru dané hmoždinky. Při vrtání do měkkých stavebních materiálů sáhněte po vrtáku menším o 1 mm. Při montáži se nebude hmoždinka protáčet a zvýší se její nosnost. Způsob vrtání zvolte podle typu materiálu. Obecně platí, že průměr otvoru se rovná vnějšímu průměru hmoždinky, hloubka otvoru musí být delší, než délka hmoždinky, aby šla celá zarazit do otvoru. Otvory vrtáme stavebními vrtáky, do plných materiálů vrtáme s příklepem, do dutých materiálů bez příklepu. Ke hmoždince musíte pořídit samozřejmě i vhodné vruty nebo háčky odpovídajícího průměru a délky. Ta by měla odpovídat minimálně součtu délky hmoždinky a jejímu průměru. Délku vrutu volíme delší o cca 5 mm, než je délka hmoždinky a dále musíme k délce přičíst tloušťku připevňovaného materiálu.

Klasické a univerzální hmoždinky

Většina klasických hmoždinek je k dostání v provedení s límcem nebo bez límce. Hmoždinky s límcem se používají zejména u dutinových a děrovaných materiálů. Díky límečku hmoždinka nezapadne do vyvrtaného otvoru. Čím delší límeček zvolíte, tím lepší bude pevnost při následném kotvení. Hmoždinky bez límce se používají pro průvlečnou montáž, kde je potřeba vytvořit rovnou dosedací plochu. Univerzální hmoždinky se širokým spektrem použití. Pro uchycení a kotvení různých materiálů a konstrukcí do zdi si většinou vystačíte s těmito klasickými hmoždinkami. K dostání jsou v různých velikostech a lze je používat zejména pro kotvení do betonu, plné i duté cihly nebo pórobetonu. Geometrie hmoždinek umožňuje jejich snadné vložení do vyvrtaného otvoru a křidélka zabraňují protáčení hmoždinek. Univerzální stavební hmoždinky jsou vhodné jak pro kotvení do plných stavebních materiálů, tak těch dutých. Svůj účel splní například při připevňování svítidel nebo lehkých skříněk. Vyrábí se v několika provedeních lišících se tvarem. Princip je však u všech stejný - po zasunutí hmoždinky do předvrtaného otvoru a zašroubování vrutu se roztáhne a zajistí pevné kotvení. Vyrábí se typy s límečkem i bez něj. Pro kotvení lehkých předmětů jako jsou například obrázky, světla a elektrické vypínače, které nebudou nijak zatěžovány si vystačíme s obyčejnými univerzálními hmoždinkami, do kterých kotvíme předmět pomocí univerzálních vrutů.

Natloukací hmoždinky

Pro snadné a rychlé kotvení do běžných stavebních materiálů - beton, kámen, plná cihla - se používají natloukací hmoždinky. Nejsou však vhodné do deskových materiálů, pórobetonu či duté cihly. Součástí těchto hmoždinek je vrut nebo hřebík, který se po umístění hmoždinky do vyvrtaného otvoru zatluče kladivem (nešroubuje se). Hmoždinka se roztáhne a zaklíní v otvoru. Výhodou je rychlá montáž. Natloukací hmoždinky se používají pro kotvení obvodových profilů sádrokartonových konstrukcí ke stávající nosné konstrukci. Specifické jsou i natloukací hmoždinky. Vyvrtáte otvor, vložíte do něj hmoždinku i s hřebem (vypadá podobně jako vrut, je ale silnější) a zatlučete. Některé z natloukacích hmoždinek jsou vyrobeny i pro sádrokarton, jinak se ponejvíc využívají do plného zdiva a betonu.

Uzlovací hmoždinky

Uzlovací hmoždinky jsou vhodné do mnoha různých materiálů. Univerzální princip funkce umožňuje použití v plných, dutých a deskových stavebních materiálech. Proto jsou tyto hmoždinky správnou volbou u neznámých kotevních podkladů. V plném materiálu se rozepřou a v dutém zauzlují. Jsou využívány pro běžné zatížení do materiálů jako je například Ytong. Optimální vedení vrutu zajišťují šikmá žebra uvnitř hmoždinky a díky pojistce ve tvaru pilových zubů se hmoždinka neprotáčí. Pro kotvení těžších předmětů, nebo předmětů, které budou dále zatěžovány a namáhány, například konzoly, skříňky, police, garnýže a ocelové profily pro konstrukci sádrokartonu, doporučujeme použít uzlovací hmoždinku Mungo MU, u které při dotahování dojde k zauzlování v dutině cihly a je bezpečně zajištěna proti vytažení z otvoru. Pro lehčí břemena s malou excentricitou (např. obrazy, hodiny, zrcadlo) vám postačí obrazový háček připevněný vrutem. Běžně se také používají plastové uzlovací hmoždinky. Ty se vloží do předvrtaného otvoru a po zašroubování vrutu vytvoří na rubové straně desky uzel.

Čtěte také: podrobný průvodce typy PVC a jejich aplikacemi

Speciální hmoždinky podle materiálu

Abyste byli schopni vybrat správnou hmoždinku, musíte vědět, do jakého stavebního materiálu ji budete upevňovat. I když se běžně používají univerzální stavební hmoždinky, nikdy nezajistí takovou pevnost jako speciální hmoždinky určené přímo pro daný typ materiálu. Kromě materiálu musíte při výběru hmoždinky zohlednit i zatížení, způsob použití a další požadované vlastnosti. Před každým vrtáním si vyzkoušejte, z čeho je stěna. Jednoduchý test: zaklepejte kloubem prstu.

Hmoždinky do sádrokartonu

Do sádrokartonu se používají šroubovací hmoždinky nebo kotvy s tzv. tvarovým stykem. Hmoždinky mají kónický tvar s ostrým závitem a jsou plastové (polyamid) nebo kovové. K dostání je také několik různých typů kotev do sádrokartonu. V dutině za sádrokartonovou stěnou se buď sklopí jako kotva, zauzlují nebo rozevřou jako deštník. Proti vytažení hmoždinky působí odpor v závislosti na tom, jak je stěna tlustá a také v závislosti na velikosti plochy o kterou se hmoždinka opírá. Do sádrokartonu se používají skutečně specificky upravené hmoždinky. Jsou označeny modrou barvou a často vypadají jako umělohmotné, někdy i kovové kužele se spirálou jako u špičky vrutu. Taková hmoždinka se přímo zavrtává do podkladu a nemusíte pro ni vyvrtávat otvor. Pro sádrokarton, zvláště při zavěšení světel na stropu, ale můžete použít i kovové sklopné hmoždinky. Nejnosnější kotvy vypadají jako šrouby s kovovým návlekem (jakoby hmoždinkou). Plastové hmoždinky se používají pro upevnění lehkých předmětů v interiéru - obrazy, lampy, podlahové lišty, elektrické zásuvky. Pro deskové materiály jsou vhodné i hmoždinky s krátkou rozpěrnou délkou, které se jednoduše montují díky vytvarovanému vnitřnímu závitu. Pro kotvení těžších předmětů, jako jsou konzoly, garnýže, skříňky nebo police se pro kotvení do sádrokartonu používají rozvírací plastové nebo ocelové hmoždinky, které se v dutině za sádrokartonovou deskou po dotažení roztáhnou.

Kotvení do sádrokartonu a jeho nosnost

Sádrokarton unese i desítky kilogramů. Důležité je zvolit správnou podkonstrukci, vhodné desky a kotvení a dodržet několik zásad.

• Pro kotvení do sádrokartonu je důležité znát hmotnost a rozměry břemene. Určující je hloubka předmětu. Pokud má kuchyňská skříňka hloubku například 400 mm, její excentricita je e = 200 mm.
• Únosnost sádrokartonové příčky závisí také na vzdálenosti CW profilů (svislé profily neboli stojiny).
• První pravidlo zní: dvojitě opláštěná příčka má větší únosnost než jednoduše opláštěná. Přípustnou zátěž ale ovlivňuje také typ sádrokartonu.
• U požárních konstrukcí se kotví pouze do prvků podkonstrukce (např. do profilů), nikdy ne do opláštění.
• U bezpečnostních konstrukcí se k zavěšování předmětů nepoužívají plastové uzlovací hmoždinky, ale pouze kovové hmoždinky.
• Zvlášť těžké předměty: (WC, bidet) se kotví do zpevněných UA profilů pomocí speciálních nosných konstrukcí.

Pro kotvení lustrů na sádrokartonový strop platí následující:

• Do 6 kg na jeden kotevní bod: můžete kotvit přímo do opláštění (1 kotevní bod na 1 metr délky mezi profily či latěmi).
• Od 6 kg/m² do 20 kg/m²: kotví se na nosnou část podkonstrukce (např. profil).
• Pokud použijete desky Habito® H, můžete na jeden bod zavěsit předmět o váze až 15 kg.

Nejsnazší kotvení? Při kotvení hmoždinek do běžného SDK je potřeba nejprve předvrtat otvor. To znamená samozřejmě práci i nepořádek navíc. Když ale příčku opláštíte sádrokartonem Habito® H, můžete do desek kotvit bez předvrtání i hmoždinek. Dokonce nepotřebujete ani vrtačku. Habito® H je vysokopevnostní deska a unese toho opravdu hodně. Na jeden vrut do dřeva Ø 5 mm zvládne až 34 kg (při excentricitě e = 100).

Čtěte také: Svět geologie: Břidlice a druhy hornin

Montáž sádrokartonových konstrukcí

Montáž sádrokartonu se neobejde bez správného příslušenství. A k tomu jednoznačně patří i hmoždinky.

1. Hmoždinky k připevnění profilů ke zdivu: Tady se používají plastové natloukací hmoždinky. Už z výroby v sobě mají zatloukací šroub, který se ale nešroubuje.
2. Hmoždinky k montáži sádrokartonového podhledu: Musí být pevnější, aby se daly zatlouct do betonu a unesly svislé závěsy.
3. Hmoždinky k zavěšování předmětů na sádrokarton: Jde většinou o plastové uzlovací hmoždinky nebo pevnější dutinové kovové hmoždinky.

Obvodové profily předstěny (profily R-UD na podlaze a svislých navazujících konstrukcích) se opatří před osazením samolepicím napojovacím těsněním a připevní plastovými natloukacími hmoždinkami. Vzájemná rozteč připevnění je max. 800 mm. Prvním krokem je vyměření polohy R-CD profilů a vertikální úrovně stavěcích třmenů. Maximální svislá rozteč třmenů je 1 250 mm, při požadavku na požární odolnost 1 000 mm. Poslední horní třmen se umístí do takové výšky, aby horní přesah R-CD profilu nad posledním třmenem tvořil konzolu, která smí být maximálně 250 mm. Při nárocích na zvukovou izolaci předstěny je nutné použít výhradně stavěcí třmeny, které se před montáží podlepí napojovacím těsněním. K podkladní zdi se kotví pomocí plastových natloukacích hmoždinek, k dřevěné podkonstrukci šroubem typu FN. Alternativně lze pro kotvení použít přímé závěsy - v tom případě by šířka dutiny mezi původní konstrukcí a opláštěním předstěny neměla přesáhnout 40 mm. V případě dostatečně rovného podkladu je možno použít spojku Klik-Fix kotvenou do podkonstrukce stejným způsobem. Po namontování stavěcích třmenů se montují postupně svislé R-CD profily. Délka R-CD profilů se volí tak, aby při opření R-CD profilu o spodní R-UD profil byla mezi horním koncem R-CD profilu a přilehlým stropem mezera cca 50 mm. U předstěn vyšších, než je standardní délka profilů R-CD, je možno R-CD profily nastavovat vzájemně na délku. Napojení se provádí pomocí spojky R-CD profilu. Napojení sousedících stojin nesmí být ve stejné výši, je nutno je vzájemně výškově vystřídat minimálně o 1,25 m. Obvodové profily šachtové stěny je nutné opatřit napojovacím těsněním z materiálu reakce na oheň A1 nebo A2. K ostěním šachty, stejně jako k podlaze a stropu se obvodové profily ukotví pomocí ocelových hmoždinek Ø 6 mm. Mezi vodorovné R-UW a svislé obvodové R-CW profily se osazují svislé stojiny tvořené buď jednotlivými, nebo zdvojenými profily R-CW. Zdvojené profily jsou orientovány stojinami (zády) k sobě a sešroubovány pomocí šroubů do plechu LB 3,5 x 9,5 ve vzájemné rozteči max. Tyto R-CW profily jsou volně nasunuty do podlahového a stropního R-UW profilu.

Hmoždinky do pórobetonu (Ytongu)

Ytong (pórobeton) je v dnešní době velmi oblíbený stavební materiál. Do Ytongu se používají hmoždinky plastové i kovové. Kovové zatloukací hmoždinky lze použít bez předvrtání například pro upevnění potrubí. Plastové hmoždinky pro pórobeton mají speciální konstrukci a jsou vhodné k upevnění střešních a fasádních konstrukcí, zábradlí a podobných prvků. Do vyvrtaného otvoru se natlučou kladivem. Pro kotvení do pórobetonového zdiva zvolte speciální hmoždinky, které jsou vhodnější než univerzální typy nebo hmoždinky do plného zdiva. Typy určené pro montáž do pórobetonových tvárnic nebo panelů mají po obvodu žebírka, která se po zašroubování vrutu do materiálu „zakousnou“. Hmoždinka GB je vyrobena z kvalitního nylonu a osazuje se do zatlučením kladivem do otvoru předvrtaného bezpříklepovým vrtáním. Pro kotvení lehčích předmětů pomocí vrutů jako jsou například obrázky, světla a elektrické vypínače doporučujeme univerzální hmoždinky Mungo MQ, které fungují výborně i v lehčených materiálech.

Hmoždinky do dutého zdiva (cihly Porotherm)

Mezi speciální typ hmoždinek, který je vzhledem k rozmachu využití dutých cihel stále vyhledávanější, patří hmoždinky do voštinového (dutého) zdiva. Princip kotvení spočívá ve vytvoření přímého tvarového styku s dutou cihlou. Hmoždinka buď vysouvá zoubky, nebo se zauzluje a opře za příčku v cihle. Nylonové hmoždinky od výrobce Mungo jsou vhodné pro většinu aplikací v děrovaných cihlách a lehčených materiálech. Cihly Porotherm jsou tvořeny z mnoha malých dutinek, kde vnitřní stěny jsou tenké a venkovní plášť má silnější stěnu. Pro dosažení maximální pevnosti je vhodné zvolit takovou délku hmoždinky, aby se zauzlovala za nejsilnější nosnou stěnu. Konstrukce hmoždinek zajistí to, že se nebudou protáčet ve vyvrtaném otvoru, hmoždinka disponuje křidélky, které zamezí jejímu protáčení ve vyvrtaném otvoru. Rámové hmoždinky mají odlišnou konstrukci, jsou znatelně delší a díky pojistkám se neprotáčí a zároveň se předčasně nerozpínají. Mají schopnost se přizpůsobit vyvrtanému otvoru, tlakem vrutu dojde k vysunutí lamel, které se pevně zapřou o stěny dutiny a je vytvořen pevný spoj. V děrovaném materiálu se první část rozpěrné zóny zakotví v obvodové stěně cihly a zbytek se buď mírně rozepře nebo vytvoří tvarový zámek v dutině. Pro kotvení konstrukčních prvků, jako jsou různé konzoly, fasádní systémy a profily je nutné použít dlouhé konstrukční hmoždinky se speciálním vrutem, které poskytují možnost vyšších hodnot zatížení.

Hmoždinky do zateplovacích systémů

Samostatnou kategorii hmoždinek tvoří ty určené pro kotvení do zateplovacích systémů. V takovém případě je výběr vhodného provedení obzvláště důležitý, protože volbou špatné hmoždinky můžete narušit funkci zateplení a vytvořit nežádoucí tepelné mosty. Konkrétní typ hmoždinek je třeba vybrat s ohledem na typ použitého izolantu. Kvalitní hmoždinky tvoří ucelenou sestavu, která zajistí přerušení tepelného mostu, dokonalé kotvení i utěsnění. Některé typy sestav jsou například tvořené kombišroubem, protichladovým kuželem se skelnovláknitou výztuhou a plastovou zátkou pro utěsnění. Vždy se řiďte doporučeným postupem udávaným výrobcem konkrétního zateplovacího systému a poraďte se s odborníky. Talířové hmoždinky jsou plastové fasádní hmoždinky s trnem, které se používají při montáži izolačních desek ke konstrukci zateplovaného objektu. Běžně se vyrábí celoplastové hmoždinky s plastovým trnem a hmoždinky s kovovým natloukacím nebo šroubovacím trnem. Slouží ke kotvení polystyrenu nebo minerální vaty. Správný typ hmoždinky a počet se volí podle typu izolantu a podkladní konstrukce. Talířové hmoždinky je vhodné používat v kombinaci s izolační zátkou, která zakryje talířek hmoždinky a tím je zabráněno prokreslování kotev na fasádě.

Čtěte také: Průvodce světem obkladů a dlažeb

Lešenářské hmoždinky

Lešenářské hmoždinky se spolu s lešenářskými oky používají pro připevnění stojících i pojízdných lešení, připevnění reklamních bannerů na fasády domu, napínacích lan, řetězů, bezpečnostních clon, pergol a podobně. Jsou určeny pro montáž do betonu, přírodního kamene, plné cihly, omezeně pro děrované cihly, duté tvárnice a plynosilikáty. Maximální únosnosti systému lze dosáhnout, pokud je vyvrtaný otvor vyčištěn a zbaven prachu a rozměry vyvrtaného otvoru odpovídají údajům výrobce. Křidélka po stranách zabraňují protočení hmoždinky a usnadňují montáž.

Přehled doporučených hmoždinek podle materiálu a zatížení

Jak vidíme, i tak běžná věc, jako je uchycení předmětu do zdi pomocí hmoždinky, má svá specifika a správný výběr hmoždinky i postup montáže jsou klíčové pro bezpečné a trvalé upevnění. Špatná volba hmoždinky může vést k nestabilnímu uchycení, poškození materiálu nebo dokonce k pádu předmětu, což může mít závažné důsledky, zvláště u těžkých konstrukcí. Pro kotvení konstrukčních prvků, jako jsou různé konzoly, fasádní systémy a profily je nutné použít dlouhé konstrukční hmoždinky se speciálním vrutem, které poskytují možnost vyšších hodnot zatížení. Pro skutečně těžké věci, které mají být ke stěně přichyceny, jsou určeny takzvané kotvy. Kotvy jsou kovové hmoždinky se šrouby. Vhodné jsou především do betonu a pevného plného materiálu. Nelze s nimi v žádném případě počítat při práci se sádrokartonem, ten příliš velkou tíži neudrží.

tags: #typy #hmozdinek #rigips #steny #přehled

Oblíbené příspěvky:

• Inovace pro zavlažování a odvodnění
• vše o konstrukci jednoplášťové šikmé střechy
• Průvodce designem kuchyně v podkroví
• Ochrana dřevostavby před vlhkostí a škůdci
• Přečtěte si více o inovativním obrubníku