Výhody domů z betonových panelů: Rychlost, odolnost a komfort

Beton je jako konstrukční materiál jistě dobře známý. Beton jako stavební materiál je známý už po staletí a v dnešní době má ve stavebnictví nezastupitelnou pozici. Přesto si většina lidí nedovede představit rodinný dům z betonu. Při této představě si vybavíme panelové domy z doby socialismu s netěsnícími okny a špatnou zvukovou izolací, díky které všichni věděli, co se právě odehrává u sousedů. Tak nějak jsme si beton prostě zprotivili a považujeme jej za studený, neosobní, ošklivý materiál, který je pro rodinný dům nevhodný. Ale je to velký omyl.

Beton jako stavební materiál používali již staří Římané, kteří první zjistili, že sopečný popel smíchaný s vodou vytvoří směs, která díky chemické reakci postupně ztvrdne, a nazvali ji cementum. Odtud dnešní název pro cement. Díky tomuto objevu byli schopni postavit monumentální stavby, které můžeme obdivovat dodnes.

Klasický beton se v podstatě skládá ze tří surovin: vody, plniva a pojiva. Plnivem bývá nejčastěji štěrkopísek, ale v moderním stavitelství se používají i jiné přírodní materiály, které dodávají betonu jedinečné vlastnosti. Pojivem je cement, nejčastěji šedý prášek získaný rozemletím vypáleného vápence. Z výčtu uvedených složek je zřejmé, že beton je materiál veskrze přírodní. Pokud tedy přemýšlíte o stavbě domu, který by byl z přírodních materiálů, potom je betonový dům jednou z možností.

Pověst panelových domů se může velmi zlepšit, budou-li velmi dobře opraveny. První vlaštovkou jsou v tomto směru paneláky v Novém Lískovci v Brně, které dostaly dobrý tepelný plášť.

Typy betonových konstrukcí a jejich výhody

Ve stavebnictví nezadržitelně nastupují nové trendy. V současné době jsou nejrozšířenější dva základní moderní typy montovaných staveb. Charakteristickým znakem montovaných staveb obecně je výroba většiny dílů konstrukce v továrně, jejich finální kompletace už probíhá na staveništi. Maximální příprava přímo ve výrobě umožňuje docílit vysoké kvality a přesnosti dílců, celá stavba je díky tomu jednodušší a finalizace na staveništi se podstatně zrychluje. Zájemce o tento typ montované stavby si zároveň může zvolit různý stupeň dohotovení stavby. Montáž na místě pak probíhá tzv. suchou výstavbou, eliminují se na minimum mokré procesy (lze stavět i v zimě, masivní stavby i za deště) a tím i délka stavby - hrubá horní stavba se dá postavit v řádu dnů včetně střešní konstrukce (znamená to také nižší náklady na hypotéku a souběžný nájem). Oproti klasickým zděným domům mají montované stavby tenčí obvodové stěny, proto ve výsledku může být obytná plocha na stejné zastavěné ploše) o deset až patnáct procent větší. Při stavbě se stále více používají ekologické materiály.

Čtěte také: Vše o betonu a stěrkování najdete zde

Montované betonové domy (prefabrikované)

Montované betonové domy jsou ty, které se sestavují přímo na stavbě z prefabrikovaných dílců. Velkoplošné dílce pro montované betonové domy jsou vyrobeny z odlehčeného betonu, který je stejně pevný a trvanlivý jako klasický beton. Místo štěrkopísku je zde však použito keramické kamenivo, které se vyrábí z přírodních jílů vypalováním v rotačních pecích. Díky tomuto materiálu mají betonové dílce řadu výborných vlastností.

Hrubá stavba při použití velkoplošných dílců je velice rychle hotová. Šetří čas i práci. Odpadá zdlouhavé sekání drážek pro rozvody, všechno je totiž předchystáno ve výrobě. Samotná výstavba montovaného domu je v podstatě suchý proces, nemusíte čekat, až stavba vyschne a po dokončení hrubé stavby můžete ihned pokračovat v interiéru. Dílce jsou rovné a hladké, takže uvnitř místností stačí natáhnout tenkovrstvou omítku.

A jak dlouho tedy trvá výstavba betonového montovaného domu? Hrubá stavba je hotová za 4 dny, dům k dokončení za dva měsíce a betonový dům na klíč do půl roku. Ihned po dokončení se můžete nastěhovat. Montované domy z betonu lze pochopitelně i zateplit. Barvu finální vrstvy si volí zákazník. Zakázková výroba montovaných domů z betonu umožňuje velkou velikostní i tvarovou variabilitu. Moduly lze vedle sebe různě skládat a v případě potřeby po několika letech přidat nové.

Monolitické betonové domy

Proces, při kterém se na stavbě vybuduje bednění a to se následně vylije dovezeným betonem, se nazývá monolitický. Dnešní moderní výstavba monolitických rodinných domů využívá systém ztraceného bednění, to znamená, že bednění zůstává součástí stavby. Výhodou tohoto systému je především časová úspora, není totiž nutné čekat, až beton v konstrukci získá patřičnou pevnost, požadovanou pro odstranění bednících desek.

Většinou se používají desky z dřevěné štěpky, spojené cementem. Proti plísním, hlodavcům a vlhkosti jsou ošetřené vodním sklem. Jedná se o přírodní materiál šetrný v každém ohledu k životnímu prostředí. Štěpkocementové desky si zachovávají charakter dřeva, čímž je zajištěna dobrá zpracovatelnost. Vzhledem k vysoké variabilitě výstavby umožňují desky libovolné řezání otvorů, prostupů a kanálů na cokoliv. Samotná výstavba formou ztraceného bednění znamená velkou úsporu času.

Čtěte také: Zjistěte více o dřevovláknité izolaci

Další variantou je stavba bednění z polystyrenu. Jedná se o tzv. ICF systém - domy z polystyrenu. Šalování pro odlití betonové konstrukce domu je tvořeno tvarovkami různých rozměrů z tvrzeného polystyrenu. Výhodou tohoto systému je velmi rychlá a jednoduchá výstavba bednění. Další výhodou, ale současně také i nevýhodou, je dobrá tepelně-izolační schopnost polystyrenu, které se po odlití betonové konstrukce nachází na obou stranách stěny. Polystyren z venkovní strany vytváří tepelně-izolační obálku budovy, ovšem z vnitřní strany snižuje schopnost akumulace tepla do betonového jádra.

Hlavní výhody betonových domů

Rychlost výstavby a úspora času

Domy z betonu už dnes netrápí ani izolační problémy, naopak moderní domy mají skvělé tepelně izolační vlastnosti odpovídající nízkoenergetickým nebo i pasivním stavbám. Jednou z nich je rychlost - stavba může být hotová do půl roku, ale už třeba i za dva měsíce. Betonové panely se již vyrábějí s připravenými prostupy pro instalace, což eliminuje potřebu dalšího sekání a vrtání na stavbě.

Dlouhá životnost a odolnost

S ohledem na použitý materiál je betonový dům extrémně odolný a nehořlavý. Jeho životnost je v podstatě neomezená. Beton v novostavbách přináší nesrovnatelnou životnost, odolnost a komfort, které dřevo jen těžko dožene. Dřevěné domy nejsou tolik stabilní, dřevo stále pracuje a v místnostech se objevují trhliny. Naopak betonové novostavby vydrží 100 let a více bez zásadních oprav. Pokud je vaším cílem postavit dům, který přežije vás i vaše děti, životnost je klíčový faktor. Zatímco dřevo reaguje na vlhkost a teplotní výkyvy změnou tvaru, beton si uchovává svou stabilitu a pevnost, čímž zajišťuje dlouhodobou bezpečnost celé konstrukce. Navíc nabízí vynikající požární odolnost a vysokou energetickou efektivitu díky schopnosti akumulovat teplo, což snižuje náklady na vytápění.

Tepelné a akumulační vlastnosti

U důkladně izolovaných budov (s tloušťkou vnější izolační vrstvy přes 20 cm) má beton velkou výhodu: je ze stavebních materiálů, pomineme-li kovy, nejlépe tepelně vodivý, a má nadto i nejvyšší objemovou hmotnost (stejně dobré vlastnosti by mělo jen zdivo z vyvřelých hornin, žuly nebo čediče). U jednostranného „tepelného využití" (vnější zeď, zvenčí tepelně izolovaná) je při užití betonu v denním cyklu plně funkční vrstva až 10 cm tlustá, u vnitřních zdí pak se dobře využívá tepelná kapacita až 20 cm tlusté vrstvy. Méně vodivé materiály tolik tepla v denním cyklu pojmout a vydat nedokáží.

Dřevěné domy velice rychle naakumulují teplo, ale také velice rychle vychladnou. Oproti tomu betonové domy nabízí tepelnou akumulaci podstatně větší a dlouhodobější. Velká tepelná setrvačnost interiéru zajistí, že teplota nevybočí z příjemného rozmezí.

Čtěte také: moderní zateplení omítkou

Důkladně izolovaný dům se v zimě při slunném počasí dostatečně vytápí okny. Je-li ale lehký, např. jen dřevěné konstrukce vyplněné izolací, může v něm být po pár slunných dnech tak horko, že je nutno jej ochladit vyvětráním. U domu s betonovými stěnami to nenastane, solární zisky se plně využijí, aby překlenuly pár dalších dní beze slunce. Rozhodně tehdy, když uživatelé bytu snesou vzrůst jeho teploty řekněme z oblíbených 21 stupňů na 23 stupňů.

Pro komfort je ale ještě významnější odolnost proti letnímu přehřátí. V období, kdy noční venkovní teploty klesají alespoň ke dvaceti stupňům, je snadné díky tepelné vodivosti betonu vychladit obydlí intenzivním větráním, aby bylo příjemné i přes den. Dokonce i při užití mechanického větrání s přívodem zemním potrubím přináší beton výhody, totiž jistotu, že bude snadné překlenout i týden či čtrnáct dní s extrémními vedry.

Aby se beton jako materiál vyrovnávající vnitřní teploty plně uplatnil, nesmí být „pokažen" žádnou méně vodivou vrstvou na svém povrchu. Je škoda jej od interiéru oddělit jakýmkoliv „ztraceným bedněním", pokud to samo není z hutného, dobře vodivého betonu.

Nízkoenergetický provoz a komfort

Utěsněná budova s tlustými vnějšími izolacemi a betonovým interiérem poskytuje nejkomfortnější bydlení a je uživatelsky velmi nenáročná, tj. bude dobře sloužit každému, aniž by se zvláště věnoval její obsluze v mrazech či vedrech. Topit lze pořád stejně, jen občas upravit jeho výkon ručně, nebo naopak lze topit (např. levným dřevem) jen občas, když se k tomu dostaneme.

Použití betonu pro dosažení maximálního komfortu a úsporného provozu má demonstrovat i Centrum modelových projektů pro venkov, které hodláme příští rok stavět v Hostětíně. Díky vynikajícím tepelným vlastnostem v kombinaci s izolací jsou betonové domy energeticky úsporné a ekologické. Náklady na výstavbu z betonu jsou srovnatelné s klasickou cihlovou výstavbou. Hlavní výhodou betonové konstrukce je ale rychlost výstavby a větší užitná plocha.

Ekologické aspekty

Betonové tvárnice jsou považovány za nejekologičtější stavební materiál vůbec. Při jejich výrobě není potřeba tepelné energie (na rozdíl od cihlářských výrobků), spotřebovává se velmi malé množství betonu s nejmenším možstvím cementu. Tvárnice nejsou zdravotně závadné ani radioaktivní vzhledem k tomu, že se při výrobě nepoužívá žádný popílek, ani škvára (na rozdíl od některých jiných stavebních materiálů). Beton se vyrábí z přírodních materiálů, jako je písek, kamenivo, voda, cement a železo, takže přesně víte, z čeho je váš dům postaven.

Moderní stavební systémy s betonem

Zdivo z betonových tvárnic nové generace

Dnes již značná část Evropy používá k výstavbě všech druhů staveb betonové skořepinové tvárnice nové generace. Například ve Francii nebo Belgii tento zdící materiál představuje 93% podíl ze všech stavebních prvků (nebudeme-li počítat litý beton). Systém se zde vyvíjí 50 let a je prakticky dokonalý a tedy bezkonkurenční. Vzhledem k nízkým pořizovacím nákladům, avšak při zachování vysoké kvality a široké variabilnosti v použití, se betonové tvárnice staly doporučeným materiálem Evropskou unií.

Beton je ale díky svým mechanicko-fyzikálním parametrům vhodný i pro kompletní nosnou konstrukci. Beton se nejčastěji využívá pro vysokou pevnost v tlaku, která se pro běžné nosné konstrukce pohybuje v rozmezí 15 - 50 MPa. Tahová pevnost betonu činí zhruba 1/10 pevnosti v tlaku, ale běžně se s ní nepočítá.

Jedná se o zdicí systém „z tenkostěnných, skořepinových betonových tvárnic nové generace“ v kombinaci s „Izolačním sendvičovým komplexem“. Stavební systém s použitím tvárnic nové generace dělí konstrukci domu na dvě části. Nosná část, která je málo tepelně izolující, neboť betonové tvárnice mají pouze R = 0.4, se zevnitř doplňuje enormní tepelně izolační vrstvou - „Izolačním sendvičovým komplexem“. V západní Evropě se na obvodové zdivo novostavby zásadně používá vnitřní izolace sendvičovým komplexem, který je zde nejlevnějším a nejrozšířenějším způsobem izolace domu. Zdůrazňujeme, že hovoříme výhradně o novostavbách. Zateplit starý, stávající dům zevnitř přináší těžkosti.

Velmi zkratkovitě lze postup výstavby definovat tak, že se nejdříve postaví nosné zdi o tloušťce 20 cm z tenkostěnných - skořepinových, betonových tvárnic, pak se provedou instalační rozvody a nakonec se zevnitř nalepí izolační sendvičový komplex, který zabezpečí tepelnou vnitřní izolaci domu.

Tvárnice jsou precizně lisované, mají rovné stěny, přesné ostré hrany a jsou pravoúhlé. Jednou z kladných vlastností betonových tvárnic jsou plná dna, která umožňují používat tvárnice tak jednoduše, jako bychom zdili z plných bloků, protože při zdění se tvárnice obracejí dny vzhůru. Rovná, plná dna umožňují pohodlné přesné zdění, a navíc zvyšují pevnost tvárnice a to nejen na svislý tlak, ale i prostorově. Další kladnou vlastností tvárnice je skutečnost, že v tenké stěně nevyvzlíná vlhkost výše než do čtvrtiny výšky tvárnice a i ta posléze vyschne. Při stavbě ve vlhkém prostředí se používá první řada jako izolace proti vodě a tím pádem je druhá řada vždy suchá. Z hlediska zvukové izolace jsou betonové tvárnice díky své granulometrické struktuře a alveolám vzduchu uvnitř dobrým absorbérem zvuku. Vážená neprůzvučnost zdiva tl. 20 včetně omítek Rw = 53 dB.

Izolační sendvičový komplex

Izolační sendvičový komplex se vyrábí slepením stabilizovaného pěnového polystyrenu se sádrokartonovou deskou. Vzniknou tím desky 1200 mm široké, 2600-3000 mm vysoké. Na stavbě se zkrátí na výšku místnosti, zezadu se nanesou hromádky lepidla, celá deska se nalepí na vnitřní stěnu z tvárnic nové generace a zespodu se zaklínuje klíny. Další deska se srovná latí s předcházející, a stejným způsobem se postupuje dál. Spáry se pečlivě přelepí páskou a posléze se běžně překytují stěrkou.

Izolační sendvičový komplex je daleko pevnější než samostatná sádrokartonová deska. Nejdůležitějším hlediskem při volbě vhodnosti použití je, že zdivo domu z tvárnic nové generace je stále suché, dýchá, uvnitř zdi je vzduch. V tom je další velká výhoda proti tradičním stavebním materiálům, které trpí velikou nasákavostí, sají vodu jako houba a dlouho vysychají.

Nosné stěny a stropy

Nosná zeď z betonových tvárnic nové generace se staví vždy v tloušťce 197 mm. Tvárnice se obrací při zdění dny vzhůru, což umožňuje je používat tak jednoduše, jako by se zdilo z plných bloků. Zeď zůstává pochopitelně dutá, tvárnice se nezalévají betonem. Při zdění se betonové tvárnice srážejí nasucho k sobě (plným dnem vzhůru), nanáší se na ně betonová malta o tloušťce do 1 cm a zalévají se zámky mezi nimi.

Vnitřní nosná zeď se staví obvykle o tloušťce 200 mm opět z betonových skořepinových tvárnic. Aby zeď nevytvářela tepelné mosty v dotyku s obvodovou zdí, vynechá se zde mezera pro tepelnou izolaci. Nakonec tedy plášť domu tvoří nosná zeď zevnitř krytá Izolačním komplexem bez přerušení (bez tepelných mostů) a teprve od něj probíhá vnitřní nosná zeď.

Pro stropní konstrukce se používají železobetonové předepjaté filigránové nosníky v kombinaci s betonovými stropnicemi. Filigránové nosníky se ukládají na nosnou zeď z betonových tvárnic bez věnce a mezi nosníky se naskládají betonové stropnice. Po obvodu se stropní konstrukce vyztuží ocelovou armaturou a vše se zalije betonem o tloušťce 40 mm nad horní hranu betonové stropnice. Nahoře na stropě se pokládá tepelná izolace a plovoucí podlahy, tím je i zde eliminován tepelný most.

Homogenní konstrukce

Nesmíme zapomenout na další velký triumf betonových tvárnic a to, že se z nich staví kompletně celý rodinný dům od základů, přes suterén až po střechu, včetně betonových stropů a omítky podobných vlastností, tedy celý dům je z materiálu stejné povahy. Homogenní konstrukce celého domu omezuje na minimum riziko poškození z titulu vnitřního pnutí, jiného materiálu, či z různého tepelného zahřátí různých barevných odstínů omítek z vnějšku domu. Betonové tvárnice garantují kompaktnost, homogenitu a perfektní stav stavby po dlouhou dobu její životnosti. Každý má tedy možnost i v České republice začít konečně stavět na solidnosti, kterou nabízíme pro vytvoření velkého komfortu bydlení.

Srovnání s jinými stavebními materiály

Když plánujete nový domov, první otázka, která vás napadne, často zní: „Z čeho ho postavit?“ Tento výběr není jen o estetice nebo rozpočtu - jde o rozhodnutí, které ovlivní váš život na desítky let dopředu. Dřevostavby lákají svou rychlostí výstavby, kdy se z návrhu na papíře stane obytný prostor během několika málo měsíců, a ekologickým dojmem, který oslovuje ty, kdo chtějí žít v souladu s přírodou. Obě možnosti mají své příznivce i kritiky, a každá přináší na stůl něco jiného. Dřevo evokuje teplo domova a jednoduchost, zatímco beton představuje pevnost a odolnost vůči času i nepřízni počasí. Pokud ale hledáte kombinaci trvanlivosti, bezpečí a minimální údržby, která vás nezklame ani za desítky let, beton v novostavbách má co nabídnout - a možná víc, než byste čekali. Jak se tyto dva světy liší v praxi?

Dřevostavby

Dřevostavby si v posledních letech získaly oblibu, a není divu - jejich kouzlo je snadno pochopitelné. Jsou rychlé: od položení základů až po okamžik, kdy si rozbalíte první krabici v nové kuchyni, může uplynout jen pár měsíců, což je sen každého, kdo netrpělivě čeká na svůj nový domov. Dřevo jako přírodní materiál navíc přitahuje pozornost těch, kdo chtějí žít „zeleně“ a snižovat svou ekologickou stopu - vždyť co může být přirozenější než dům postavený z lesa?

Životnost - I při dobré údržbě se dřevo opotřebovává rychleji než zděné materiály. Představte si, že za 20 let budete řešit výměnu dřevěných prvků nebo boj s termity, zatímco váš soused v betonovém domě si užívá klid.

Zděné domy

Zděné domy, zejména ty s betonovými konstrukcemi, jsou symbolem stability - a to nejen v přeneseném slova smyslu. Už na první pohled vyzařují pevnost a jistotu, kterou si spojujeme s domovem, jenž má být útočištěm pro nás i naše blízké. Beton jako materiál přináší do novostaveb vlastnosti, které dřevo jen těžko napodobí: odolnost vůči povětrnostním vlivům, požárům i mechanickému opotřebení, což z něj dělá základ, na který se můžete spolehnout. Samozřejmě, tato pevnost má svou cenu. Stavba zděného domu s betonem trvá déle - žádné rychlé prefabrikáty, ale pečlivý proces, který vyžaduje čas, trpělivost a preciznost. Počáteční investice je také vyšší, ať už jde o materiál, práci, nebo robustnější základy, které beton vyžaduje. Ale co za to získáte, je mnohem víc než jen dům - je to domov, který odolá nejen času, ale i rozmarům přírody, od prudkých větrů po extrémní horka či mrazy. Když se jednou usadíte, zjistíte, že tato investice není jen o penězích, ale o klidu, který přichází s vědomím, že váš domov je postaven na něčem nepohnutelném.

Zděné technologie jsou u nás dnes nejrozšířenější. Ke stavbě domu se používá především pálená keramika nebo pórobeton, obvodové zdivo se tepelně izoluje polystyrenem nebo minerální vatou. Zdění z plných pálených cihel už ale dnes není příliš aktuální (obtížně splní současné tepelně-technické normy, obvodová zeď by měla velkou tloušťku). Staví se především z nových materiálů, jakými jsou děrované cihly, dutinové keramické (cihelné) bloky či tvárnice. Jsou velmi variabilní, takže se dají využít i při stavbě svépomocí a pro atypické členité stavby. Aktuální novinkou jsou tvárnice s dutinami vyplněnými tepelněizolačním materiálem.

Domy z betonu už dnes netrápí ani izolační problémy, naopak moderní domy mají skvělé tepelně izolační vlastnosti odpovídající nízkoenergetickým nebo i pasivním stavbám. Životnost těchto domů je přitom prakticky neomezená.

tags: #vyhody #domu #z #betonovych #panelu

Oblíbené příspěvky:

• Originální dřevěné klíčenky
• zateplení minerální vlnou KNAUF
• Anorganické barvení dřeva
• Jak ušetřit při nákupech v SIKO
• Přečtěte si článek o spolehlivém řešení upevnění desek