Demontáž staré a realizace nové betonové podlahy: Kompletní průvodce

Betonová podlaha je základem, který musí něco vydržet. Pokud je provedená opravdu kvalitně, je tou nejlepší vizitkou každého řemeslníka. O skvělém výsledku rozhoduje příprava podkladu, výběr vhodné směsi a kvalitní zpracování. Kvalitně provedený betonový podklad je pevný, odolný a vydrží po mnoho let. Díky tomu, že zvládne zatížení i styk s chemikáliemi, skvěle se hodí do garáže, technické místnosti, dílny nebo sklepa jako konečná vrstva. Uplatní se také v interiérech, kde slouží především jako podklad pod finální podlahovou krytinou.

Tato stavební konstrukce slouží jako nášlapná a zároveň podkladní vrstva pro výslednou podlahovou krytinu. Beton je kompozitním materiálem představující velice kvalitní pojivo.

Výhody betonové podlahy

  • Vysoká pevnost a odolnost: Vybetonovaná podlaha nebude žádným způsobem degradovat při kontaktu s vodou.
  • Výborné akumulační vlastnosti: Díky nim dokáže dlouhodobě udržet teplo (oceníte například i u podlahového topení, jelikož podlaha udrží dlouho teplo).
  • Vysoká odolnost proti plísním: Beton je materiálem, který neplesniví, proto se hodí i do vlhkých prostor.
  • Skvělá rovinnost: S trochou šikovnosti lze standardně docílit rovinnosti 2 mm na 2 m. U betonu nejsou překážkou ani spády (u anhydritu není spádování možné).
  • Snadná práce: S namíchaným betonem se díky tomu, že je směs pouze vlhká (nikoli tekutá), velmi dobře pracuje, a vybetonovat podlahu tak zvládnete s trochou šikovnosti i bez předchozích zkušeností.
  • Nízká cena: Ve srovnání s ostatními materiály vhodnými pro vytvoření podlahy je beton přibližně o třetinu levnější.
  • Univerzálnost: Použít ji lze jak při opravách podlah ve starých objektech, tak v novostavbách, a to jak v rodinném domě, panelovém bytě, na chatě, chalupě, v dílně, garáži, sklepě i rozlehlé hale - včetně míst s potřebou vysokého zatížení.

Alternativy k tradičnímu betonu

Kromě klasické betonové směsi, tzv. cementové mazaniny, se kterou si zvládnete vybetonovat podlahu svépomocí, existují i další druhy betonových podlah. Alternativou tradičního betonu jsou betony lité (samonivelační, řídká cementová kaše konzistence anhydritu).

Litý beton

Využít lze výrazně dražší litý beton realizovaný moderními technologiemi, který vyniká vynikající pevností.

Anhydritový potěr

Anhydritový potěr je další typ lité podlahy, která je na bázi síranu vápenatého, a je známý pro své výborné samonivelační vlastnosti, pevnost i tepelný odpor. Má ale o 20 % vyšší tepelnou vodivost než beton. Pozor! Zmíněný anhydritový potěr naopak při kontaktu s vodou nabobtnává, plesniví a časem se rozpadá - je proto nevhodný do vlhkých prostor.

Čtěte také: Střešní Latě - Specifikace a Rozměry

Suchý potěr

Existuje i tzv. suchý potěr vznikající tak, že se vysype cement a umělé kamenivo do obvodové konstrukce a zakončí deskou (zejm. OSB deskou).

Teracová podlaha

V řadě starších domů najdete zejména na chodbách takzvanou teracovou mazaninu. Její vytvoření dříve patřilo mezi standardní řemeslné dovednosti většiny zedníků, dnes ji ovšem zdaleka neumí každý. Přesto stále patří k velmi pevným, kvalitním a na pohled zajímavým variantám úpravy povrchů podlah. Dělá se na dokonale rovný, očištěný a zdrsněný podklad z betonu. Na ten se mezi latě rozprostře zhruba centimetrová vrstva betonového potěru.

Demontáž staré betonové podlahy

Odstranění starých betonových podlah, zejména pokud nejsou vyztuženy kari sítěmi, může být překvapivě náročné. I s bouracím kladivem s energií úderu 5,5J se práce může značně protáhnout a nástroje se přehřívat. Krumpáč se pro tento účel obvykle nehodí.

Doporučená metoda demontáže:

  1. Odkrýt pouze první vrstvu betonu.
  2. Vrazit pod beton alespoň na kousek páčidlo.
  3. Dvouručním kladivem páčidlu pomoci, zapáčit a celou betonovou desku přizvednout.
  4. Poté stačí silný úder 15kg dvouručním kladivem a beton popraská zhruba na ploše metr čtvereční.
  5. Páčidlem se pak dají kusy rozlámat na relativně velké části.

Druhá vrstva betonu jde podstatně hůře, protože není o co opřít páčidlo. V takovém případě je nutné páčidlo podložit kusem dřeva pro získání opěrné plochy. Postupným zlepšováním techniky se práce zrychluje.

Čtěte také: Správná volba latí a kontralatí pro střechu

Pro větší plochy a výrazné prohloubení podlahy je vhodné si půjčit minibagr. Během jednoho dne lze s minibagrem vykopat značnou část místnosti. Při odstraňování betonů je praktické přehazovat materiál v rámci místnosti na již vykopanou plochu, čímž se minimalizuje zbytečné přenášení.

Příklad postupu z praxe:

Po odstranění první vrstvy betonu a stržení hydroizolace se přistoupilo k druhé vrstvě. Vykopaný beton se poté roznesl po baráku a velké soudržné kusy se dávaly dospod a menšími se zahazovaly. Po dokončení výkopu rýh pro odpadní trubky je vhodné pozvat instalatéra k položení trubek. Následně se dokončí distribuce betonu po baráku, zhutní se podklad 150kg žábou a dorovná se štěrkem.

Příprava podkladu pro novou betonovou podlahu

Před samotnou betonáží je klíčová důkladná příprava podkladu. Tato fáze se odvíjí od toho, kde budete podlahu betonovat - zda jde o prostory v rodinném domě, garáži, staré kůlně nebo místnosti s podlahovým topením. Zvolte správnou variantu přípravy podkladu:

Příprava podkladu obecně

Betonová podlaha představuje základní vrstvu, na kterou se po jejím vytvrdnutí pokládají další vrstvy (hydroizolace, tepelná izolace, nášlapná vrstva). Proto je třeba, aby byla zcela v rovině a vytvořena z kvalitního materiálu. Podklad by měl být pevný, rovný, tvrdý, trvale suchý, čistý a hladký. U novostaveb prověřte, zda je beton či anhydrit už dostatečně vyzrálý a vyschlý, jinak by zbytková vlhkost mohla časem novou podlahu poničit. Podlaháři používají k měření vlhkosti speciální měřič vlhkosti dřeva a betonu.

Čtěte také: Vše o střešních latích 40x60

Pokud plánujete položit novou podlahu ve starším domě, původní krytinu odstraňte, staré nátěry a anhydritové samonivelační potěry přebruste. Opravte nerovnosti podkladu, případně zatmelte. Postup opravných prací závisí na typu podkladu. Dále je potřeba připravit srovnávací rovinu tvořenou ocelovými trubkami, příp. ocelovou pásovinou či dřevěnými hranoly. Horní hrana trubek představuje úroveň (rovinu) horního povrchu podlahy.

Betonování na hlíně nebo štěrku

Pokud budete betonovat na hlíně, je třeba pod betonovou vrstvu připravit podsyp štěrkem o frakci 16/32 mm ve vrstvě 10-15 cm. Po každé vrstvě nezapomeňte štěrk dobře zhutnit vibrační deskou, jinak by konstrukce mohla popraskat nebo začít časem plavat. Na podklad můžete také použít geotextilii.

Betonování na základovou desku

Při betonování podlahy přímo na základovou desku vyrovnejte podklad a převisy, a to ideálně pomocí jemného křemičitého písku pod desky polystyrenu. Obvykle platí, že první vrstva polystyrenu je vyrovnávací a teprve na ni přichází finální vrstva polystyrenu.

Betonování na polystyren (tepelná izolace)

Při aplikaci betonu na polystyren je třeba pokládka tepelné či kročejové izolace (desky musí být natěsno, mezery vyplňte montážní pěnou) a aplikace separační vrstvy. V interiéru použijte vhodnou izolační vrstvu - ta podlahu ochrání před tepelnými ztrátami. Pro tyto účely se nejčastěji používá polystyren nebo izolační desky.

Betonování ve vyšším patře

Při betonování podlahy ve vyšším patře, pod kterým se nachází obytná místnost, položte na nosnou konstrukci stropu kročejovou izolaci z minerální vaty pro eliminaci přenášení hluku a vibrací.

Hydroizolace

Ve vlhkých prostorách, jako jsou sklepy nebo koupelna, použijte hydroizolační vrstvu Mapeguard WP 200, která zabrání vzniku trhlin.

Dilatace

Ať už budete betonovat zcela nový povrch, nebo starý základ, je důležité nezapomenout ani na dilataci. Bez ní by beton nemohl přirozeně pracovat a vznikly by v něm trhliny. Dilatace je obzvlášť důležitá u větších ploch (nad 35 m2) a kolem zdí či pevných konstrukcí - právě v těchto místech vzniká větší napětí. Dilatace rozdělí podlahu na menší celky a plocha tak vydrží víc.

Výběr betonové směsi

Kvalita betonové podlahy je samozřejmě závislá od složení betonu. Beton je tvořen pojivem (cementem), plnivem (pískem) a vodou, která během zrání betonu vysychá. Pokud zvolíte špatný cement či písek, rovné a kvalitní podlahy nedosáhnete.

Typy betonových směsí

  • Konstrukční beton: Pro betonování nové podlahy na hlínu či štěrk používejte klasickou variantu betonové směsi, tzv. konstrukční beton, který obsahuje 3-4 díly štěrku. Beton tím získá požadovanou pevnost a vrstva snese zatížení.
  • Betonový potěr: Oproti tomu betonový potěr je směs bez hrubého kameniva, má hladký povrch, a proto se hodí jako vrstva pod finální krytinu nebo jako konečná vrstva.
  • Rychletuhnoucí beton: Na opravy či rekonstrukce, kde není čas čekat, můžete použít rychletuhnoucí beton. Je bez hrubého kameniva, a proto se spíš hodí jako vyrovnávací vrstva. Tento typ méně zatěžuje konstrukci, ale na úkor pevnosti. Předmíchaná směs Topcem Pronto skvěle akumuluje teplo, proto je její použití vhodné také jako vrstva pod podlahové topení. Navíc je pochozí už po 12 hodinách. Potěr Mapcem Pronto se hodí jako směs pro případy, kdy je nutné minimalizovat omezení provozu.
  • Lehčený beton: Pokud potřebujete pracovat s lehčeným betonem, můžete jeho vlastnosti vylepšit pomocí superplastifikátorů jako Mapefluid N200.

Doporučené materiály

  • Písek: Používejte praný písek o frakci 0/4 mm, příp. kopaný písek frakce 0/4 mm a příp. štěrk frakce 4/8 mm.
  • Cement: Ideální volbou je 32,5 R.

Poměr směsi

Základem kvalitní podlahy, vysoké pevnosti a odolnosti proti mechanickému opotřebení je důkladné rozmíchání betonu, aby se propojily všechny složky. Postup při míchání betonu je takový, že vhodíte do míchačky 4 lopaty písku, 1 lopatu cementu a trochu vody a necháte promíchat. Tento postup můžete opakovat, dokud nenaplníte celou míchačku. Voda se přidává v takovém množství, aby směs nebyla ani moc hustá, ani moc řídká. Obecně platí, že na jeden pytel cementu připadne zhruba 15 litrů vody.

Pevnost a tloušťka podlahy

Budete pracovat s klasickou betonovou směsí? Pak ještě potřebujete také zohlednit, jaké zatížení ji čeká. Optimální tloušťka betonové podlahy je mezi 5 až 7 cm. Za minimální hodnotu je považována tloušťka 4,5 cm.

Pokud budete vybetonování podlahy realizovat na podlahovém topení, měla by tloušťka podlahy být 4 až 5 cm nad trubkami podlahového topení. Pro běžné zatížení vám bude stačit 5 cm silná deska. V garáži položte raději 8-10 cm a vždy s výztuží.

Když je chladné počasí (asi do 10° C), podlaha se kropit nemusí. Jinak by se alespoň jednou pokropit měla, a to ve chvíli, kdy začne světlat. Hotový beton je pokaždé nutné nechat pořádně vyzrát a zatěžovat jej až v okamžiku, kdy beton kvalitně vyschne.

Tabulka doporučené pevnosti betonu podle zatížení:

Zatížení Doporučená pevnost betonu Výztuž
Lehké (obytné prostory, sklepy, dílny) C16/20, případně C20/25 Nepotřebná
Střední (garáže, menší sklady) C25/30 Kari síť nebo vlákna MAPEFIBRE
Silné (průmyslové provozy, větší vrstva) C25/30 a více Kari síť nebo vlákna MAPEFIBRE

Výztuž

Kdy je třeba použít kari sítě? Jde o to, co se nachází pod vrstvou betonu. Když je plocha pevná, byla by to zbytečná práce. Potřebujete-li vybetonovat silnější vrstvu, je vhodné použít výztuž v podobě kari sítí, případně můžete tyto sítě nahradit přidáním vláken do betonu, například MAPEFIBRE.

Postup betonování podlahy krok za krokem

Máte připravenou správnou směs a všechny potřebné vrstvy po ruce? Nyní vám prozradíme, jak betonovat podlahu krok za krokem.

  1. Příprava pomůcek a podkladu: Před realizací si nejprve připravte všechno potřebné, ať už jde o náčiní či stavební materiál. Teprve poté se pusťte do samotné činnosti. Zpracování betonu je také omezeno určitým časem, takže hledání věcí na poslední chvíli není ideální. Pro urovnání betonové směsi na podlaze budete potřebovat ocelové trubky o průměru cca 2 - 4 cm, (příp. ocelový pásek, nebo dřevěné hranoly), srovnávací hliníkovou lať (může být i dřevěná hoblovaná s rovnými hranami), vodováhu, metr a případně i šlauch váhu či laserovou vodováhu. Ocelovými trubkami připravte srovnávací rovinu. Horní hrana trubek bude představovat úroveň povrchu podlahy. Ve směru betonáže umístěte vodicí ocelové trubky.
  2. Míchání betonu: K tomu využijete připravený stavební materiál v podání písku a cementu, včetně vody. Držet byste se měli osvědčeného poměru jednotlivých směsí. Naprostým standardem je poměr 1:4. Tzn., jedna lopata cementu a čtyři lopaty písku. To vše vhodíte do míchačky a trochu zalijete vodou. Stejným způsobem budete pokračovat do té doby, než míchačku zaplníte. Připravený beton se snažte udržovat ve vlhké sypké konzistenci. To znamená, nesmí být příliš suchý, ani moc tekutý. Pokud betonujete větší plochu, lze uvažovat o objednání autodomíchávače.
  3. Aplikace betonu: Při betonování si plochu rozdělte pomocí latí nebo vodítek a beton pokládejte do pruhů. Vždy začínejte v nejvzdálenějším rohu místnosti a postupujte směrem ke dveřím. Místnost si optimálně rozdělte na plochy, ve kterých zvládnete provést aplikaci betonové podlahy vč. vyhlazení během 45 minut. Na daný prostor aplikujte beton.
  4. Hutnění a strhávání: Beton je třeba hutnit, aby byly vyplněny všechny mezery a nevznikaly v betonové desce dutiny. Zhutněný beton je poté možné „strhnout“ pomocí srovnávací hliníkové latě vedené po ocelových trubkách.
  5. Finální vyhlazení: Jakmile je povrch rovný, je třeba jej ještě finálně vyhladit ocelovým hladítkem. Na větší plochy lze využít motorové hladičky na beton s velkými listy, které vám ušetří čas i námahu. Povrch může být mírně vyspádován k podlahové vpusti. Samotný povrch betonu může být politý cementovým mlékem (tak aby se minimalizoval vznik prašného povrchu).
  6. Dilatační řezy: Do 24 hodin po betonáži, ideálně ještě před úplným zatvrdnutím betonu, proveďte řezy. Pokud bude tato vrstva pochozí, je důležité řezy nejen správně navrhnout a provést, ale také vizuálně sladit s finálním vzhledem.

Zrání a ošetřování betonu

Aby beton dosáhl těch nejlepších vlastností, je třeba nechat jej důkladně vyzrát. Beton zraje standardně několik týdnů, plné pevnosti dosahuje po 28 dnech.

  • Pochozí: I když je pochozí již přibližně po 48 hodinách.
  • Plná pevnost: Pamatujte, že zrání betonu trvá 1 měsíc při 4 cm tloušťky a dále 2 týdny na každý další 1 cm. Své plné pevnosti dosáhne klasický beton C20/C25 za 28 dní.

Ošetřování během zrání

Během zrání betonu je třeba zabránit jeho rychlému vyschnutí spojeného s praskáním betonu - proto ho každých pár hodin v prvních 3 dnech lehce zkropte vodou, nebo na podlahu položte navlhčenou geotextilii (zejména na viditelně suchá místa). V horkých letních dnech je betonovou podlahu vhodné kropit vodou, nebo přikrýt navlhčenou geotextílií, příp. kartonem.

Expert Vlastimil Hela radí: „Pokud se vám stane, že při betonáži v létě máte na povrchu trhliny, použijte Mapecure WG. Stříká se na čerstvý beton, kde vytvoří tenkou vrstvu, která ho chrání před sluncem a větrem.“

Teplota při betonování

Při teplotách klesajících pod 5 °C dochází ke zpomalování zrání betonu, které se zastavuje při teplotě 0 °C a nižší. Aby podlaha splňovala všechny vlastnosti, kterými beton vyniká, je třeba pustit se do betonování při teplotách přesahujících alespoň 10 °C - tato minimální teplota by pak měla být zajištěna po celou dobu zrání. Betonování provádějte nejlépe při teplotách 5-25 ºC. Při betonování ve vyšších teplotách zabraňte rychlému vysychání. Pokud je podlaha betonovaná ve vlhkém prostředí při nízké teplotě (do 10 °C), ošetřování není nutné.

Opravy starých betonových podlah

Máte doma starou betonovou podlahu, která se vám drolí, praská, je křivá a vyžaduje rekonstrukci? Chcete na tuto stávající betonovou podlahu položit keramickou dlažbu, PVC, vinylovou, akrylátovou nebo podobnou podlahovou krytinu. Moderní podlahové krytiny mají vysoké nároky na kvalitu provedení podkladní vrstvy. Nalepit podlahovou krytinu na nerovný a nesoudržný podklad je naprosto zbytečná věc. Aby se podlaha časem neodlupovala či jinak nepoškodila je potřeba, aby byl podklad pevný, soudržný a bez výrazných trhlin. Podklad by měl být především rovný. Rovný v tomto případě znamená, že je připuštěna maximální odchylka 2 mm/2m lati, v případě dřevěných podlah 4 mm/2m lati.

Oprava větších výtluků

Pokud se v betonové podlaze vyskytují větší výtluky, je třeba je zapravit betonovou směsí. Před aplikováním betonové směsi do výtluku je vhodné zjistit, zda se beton v tomto místě nedrolí a případné volné části vybourat až na soudržnou část betonu. Z díry v podlaze stačí odstranit nesoudržné části, průmyslovým vysavačem vysát prach, díru navlhčit vodou a zapravit betonovou směsí.

Oprava trhlin

Největším problémem betonové desky jsou trhliny, které jsou zpravidla v celé tloušťce konstrukce. Nejenže mohou způsobit obtíže při realizaci nové podlahy, ale neplechu mohou udělat i na nové podlaze. Trhliny v betonové desce mohou během realizace a i po realizaci podlahy působit značné potíže. Při realizaci podlahy se může stát, že nivelační stěrka bude zatékat pod základovou desku, navíc betonová deska s trhlinou neplní svoji základní nosnou a statickou funkci.

  1. Trhlinu v betonové desce je potřeba prořezat pomocí úhlové brusky s diamantovým kotoučem. Řez se provede na hloubku průměru kotouče, maximálně však do poloviny tloušťky desky.
  2. Kolmo na trhlinu se bruskou vybrousí drážky dlouhé cca 10 - 15 cm, a to na každých 10 - 20 cm. Hloubka příčných řezů je stejná jako hloubka prořezu u trhliny.
  3. Z trhliny a příčných řezů se odstraní veškeré nesoudržné části, příp. je možné trhlinu vysát průmyslovým vysavačem.
  4. Na opravu trhliny se dále použije sada určená na opravu trhlin, která je tvořena dvousložkovou pryskyřicí a vlnitými drátky, které jsou použity jako výztuž do příčných řezů („stehů“).
  5. Pryskyřice, která se předem smíchá dle návodu na obalu výrobku, se aplikuje do trhliny až po vrchní okraj a poté se do příčných řezů vloží a zatlačí vlnové drátky. Pryskyřice se poté zarovná špachtlí do stejné úrovně s betonovou deskou.
  6. Po zalití trhliny pryskyřicí je ještě nutné posypat pryskyřici jemným křemičitým pískem frakce 0,8 - 1,2 mm. Písek tak vytvoří „kontaktní můstek“ a následující vrstva na něj lépe přilne.
  7. Pryskyřice se nechá dle návodu zaschnout.

Nová betonová vrstva na starou

Hladkou vrstvu betonového potěru, která může sloužit jako nášlapná vrstva či roznášecí podklad například pod PVC krytiny, plovoucí podlahy nebo podlahy z prken či palubek, lze udělat na čerstvý beton, ale i na vrstvu starého betonu. Jde vlastně o nejrychlejší a nejjednodušší obnovení a zvýšení užitné hodnoty staré podlahy bez nutnosti vkládání hydroizolace nebo vrstev tepelné izolace. Nejlepší soudržnosti potěru s mazaninou docílíte při nanášení mazaniny na čerstvě vyzrálý podkladový beton.

Jestliže se potěr nanáší na starý beton, je nutné jeho povrch důkladně očistit a v případě potřeby zdrsnit. Několik dnů před nanášením potěru je nutné starou vrstvu mazaniny opakovaně vlhčit a těsně před betonováním se na ni ještě nanáší vrstvička cementové kaše. To alespoň doporučují tradiční receptury, ale soudržnost obou vrstev je možné pojistit rovněž vhodným adhezním můstkem, který se rovněž rozetře po povrchu těsně před betonováním.

Na starý a ne příliš kvalitní beton by měl přijít potěr v tloušťce alespoň 30 milimetrů, v celé ploše navíc vyztužený ocelovým pletivem.

Zvláště v případě, kdy bude potěr sloužit jako nášlapná vrstva, je velmi důležité nanášet potěrový beton ve správné konzistenci. Nesmí být příliš řídký a vodnatý, protože voda s nejjemnějšími částečkami vystoupí v prosychající vrstvě betonu na povrch a oslabí ji. Alternativou jsou samonivelační stěrky, které jsou sice výrazně dražší než potěr, ale k vyrovnání podlah je lze použít v tenčí vrstvě.

Finální úprava betonové podlahy

Po zaschnutí povrchu můžete přistoupit k jeho finální úpravě. Chcete udělat beton pochozí? Po zbroušení bude třeba povrch dále upravit. Impregnace je základ, aby beton dlouho vydržel, nenasákl vodu a byl odolný proti nečistotám nebo chemikáliím. Jako ochrana proti ulpívání prachu funguje nátěr Mapetop N AR6, který povrch zpevní a ochrání proti vodě, prachu nebo chemikáliím. Estetického efektu podlahy dosáhnete pomocí speciálních barev jako Mapecoat I 24.

Po dokonalém vytvrdnutí betonu, což bývá většinou po 28 dnech, lze přistoupit k pokládání podlahové krytiny.

Cena betonování podlahy

V rámci procesu vybetonování podlahy vás určitě bude zajímat cena betonu. Ta se hodně liší podle toho, zda si budete beton míchat sami nebo zda využijete autodomíchávač, popřípadě pytlovanou variantu.

  • Betonování svépomocí (míchání): Když si koupíte zvlášť všechny materiály pro vytvoření betonové směsi, v porovnání s ostatními variantami rozhodně ušetříte. Kubík betonu míchaného v domácích podmínkách vychází od 1 600 Kč. Na druhou stranu, tato činnost si žádá určité zařizování, prostor na stavební materiál a také dostatek fyzických sil. Samotné vybetonování podlahy je totiž namáhavé.
  • Autodomíchávač: Stejné množství dovezené autodomíchávačem vyjde od 2 400 Kč za kubík plus náklady na dopravu a skládání.
  • Pytlovaný beton: Alternativa v podání pytlovaného betonu je pochopitelně dražší, a proto je využívána spíše u malých betonových ploch. Při ceně pytlovaného betonu od 150 Kč za 40 kg pytel zaplatíte za kubík hotového betonu cca 7 500 Kč.

Svěřte se do rukou odborné firmy. Zadejte si nezávaznou poptávku a během pár hodin obdržíte první nabídky od profesionálů. U některých pracovních úkonů můžete ušetřit až 30 %.

tags: #jak #vyndat #late #betonova #podlaha

Oblíbené příspěvky: