Co je dobrovolná sociální izolace?

Když se řekne „sociální izolace“, mnoho lidí napadnou zcela automaticky negativní myšlenky. Proč by měl být přeci člověk izolován, když je tvor společenský? Sociální izolace ale může být dobrovolná nebo nucená.

Dobrovolná sociální izolace vs. osamělost

Sociální izolace a osamělost nejsou totéž, i když se často zaměňují. Osamělost je spíš vnitřní pocit odpojení a nedostatku blízkosti, zatímco sociální izolace znamená objektivně menší kontakt s lidmi nebo slabší sociální síť. Člověk může být mezi lidmi a přesto se cítit osaměle. A naopak může být často sám, ale necítit se opuštěně. Obě zkušenosti ale mohou výrazně zasahovat psychiku i celkové zdraví.

Co si pod tím představit

Osamělost není jen samota. Často jde o pocit, že člověk nikam úplně nepatří, že není opravdu viděný, slyšený nebo s nikým skutečně propojený. Sociální izolace zase může vypadat jako dlouhodobé omezení kontaktů, slabé vztahové zázemí, chybějící opora nebo život, ve kterém kolem člověka skoro nikdo není. WHO popisuje kvalitní sociální vazby jako důležité pro psychickou i fyzickou pohodu v každém věku.

Jak se mohou projevovat

Sociální izolace a osamělost se často neprojevují jen smutkem. Může se objevovat vnitřní prázdnota, pocit odpojení, horší nálada, úzkost, vyšší citlivost, stud, ztráta motivace, stažení do sebe nebo pocit, že je stále těžší navazovat kontakt s druhými. NHS zároveň upozorňuje, že pokud osamělost zasahuje běžný život, může souviset i se stresem, úzkostí nebo depresí.

Proč bývá tak těžké se z toho dostat

Velký problém bývá v tom, že osamělost a izolace se snadno samy posilují. Člověk se cítí odpojený, a proto se méně ozývá, méně chodí mezi lidi nebo se začne vyhýbat situacím, ve kterých by mohl zažít odmítnutí. Tím se ale pocit izolace ještě prohlubuje. Výzkumné podklady zároveň ukazují, že když se osamělost a sociální izolace objeví současně, bývá jejich dopad na duševní zdraví ještě silnější.

Čtěte také: Jak funguje inovativní bistro na Žižkově?

Co bývá častým spouštěčem

Téma sociální izolace a osamělosti se často objevuje po stěhování, rozchodu, změně práce, odchodu do důchodu, po nemoci, po ztrátě blízkého člověka nebo po delším období, kdy člověk fungoval spíš v přežívání než ve vztazích. CDC uvádí, že vyšší riziko se může týkat mimo jiné mladých dospělých, starších lidí, lidí žijících sami, lidí s nižšími příjmy, migrantů nebo některých menšinových skupin.

Proč je důležité to nepodceňovat

Osamělost a sociální izolace nejsou jen nepříjemný pocit. WHO i CDC upozorňují, že dlouhodobě souvisejí s horší psychickou pohodou a se zvýšeným rizikem deprese, úzkosti, sebepoškozování nebo sebevražednosti. CDC navíc uvádí souvislost i se zvýšeným rizikem srdečních onemocnění, cévní mozkové příhody, diabetu 2. typu, demence a předčasného úmrtí.

Přínosy dobrovolné sociální izolace

Pokud je sociální izolace zcela dobrovolná, může člověku prospívat. Ostatně, zakazování kontaktu s ostatními lidmi už hraničí se zasahováním do osobní svobody. Pokud jste tedy rádi sami, protože prostě chcete, udržujete přitom i vazby s rodinou či přáteli (třeba na dálku) a v případě potřeby se do společnosti navracíte, je vše v pořádku. Chcete-li na sobě neustále pracovat, může vám občasná sociální izolace opravdu pomoci. Budete se totiž soustředit jen na sebe.

• Paměť a soustředění: Bez vedlejších rušivých vjemů, kterými mohou být i ostatní lidé, se budete lépe koncentrovat na jakoukoliv činnost.
• Kreativitu: O samotě můžete doslova sršet nápady, jak co vyřešit, vytvořit nebo vyrobit. Pokud máte kreativní povolání, je sociální izolace obvykle velice přínosná. Tvoření pak podpoříte buďto naprostým klidem, meditační hudbou nebo naopak tou energickou.
• Produktivitu: Myslíte si, že lidé pracující doma o samotě velmi často prokrastinují a jejich produktivita práce značně klesá? Pak tomu tak nemusí být pokaždé.
• Empatii: V neposlední řadě vás může sociální izolace naučit lépe se vciťovat do ostatních lidí. O samotě totiž máte čas přemýšlet o sobě, svém chování k druhým a také o tom, kam chcete svůj život směřovat.

Pokud tedy chcete žít v duševní harmonii a pohodě, pobuďte občas taky někde sami. Srovnáte si těkavé myšlenky, zaměříte se na své pocity i tělo a získáte opětovný elán sdílet s blízkými lidmi své názory a zážitky. Naučte se v tomto chaotickém a hektickém světě zastavit, byť jen na pár minut denně!

Jak se dostat z nucené sociální izolace?

Nucená izolace se podepisuje na lidském zdraví. Může vzniknout z mnoha příčin, například ztrátou zaměstnání nebo odchodem do důchodu. V takových chvílích si člověk může začít připadat zbytečný.

Čtěte také: Příznaky sociální izolace a deprese

Dopad na lidi v důchodovém věku

Strach z izolace a potřeba sociálních kontaktů patří k běžným tématům spojených s přechodem do důchodu. Pojďme se podívat na to, co se odehrává v mysli člověka, jenž právě ukončil pracovní fázi. Čeho se obává? A proč jsou pro lidi v důchodovém věku důležité sociální kontakty?

• Ztráta společenské interakce: Pracovní místo je místem, kde se lidé setkávají s kolegy, navazují přátelství a sdílejí společné zážitky. Sociální kontakty pak přináší nové aktivity, zájmy a pomáhají udržet životní energii. Po odchodu do důchodu dochází k postupnému oslabení těchto sociálních vazeb.
• Ztráta smyslu a struktury v životě: Pracovní prostředí poskytuje nejen sociální kontakty, ale také rutinu, cíle a smysluplnou činnost. Po odchodu do důchodu začne tato struktura chybět. Někdo se může cítit ztracen a nejistý, protože neví, jak naplní všechen ten volný čas a najde nový smysl života.
• Vliv stárnutí na fyzické a duševní zdraví: S přibývajícím věkem se mohou objevovat zdravotní problémy a omezení, která ovlivní schopnost jednotlivce zapojit se do sociálních aktivit. Strach z izolace pak bývá spojen s obavami o ztrátu nezávislosti a omezení v možnostech kontaktu s ostatními lidmi. Na psychickou a fyzickou pohodu mají tedy společenské kontakty ve stáří vliv opravdu významný.

Z odborné literatury vyplývá, že sociální integrace a zapojení do společnosti poskytuje podporu, smysl a strukturu. Dále jsou spojeny se snížením rizika deprese, zvýšením kvality života a pozitivními zdravotními výsledky. Je proto důležité podporovat a posilovat sociální kontakty u lidí, kteří odešli do důchodu. Odchodem do důchodu život nekončí!

Tipy pro překonání osamělosti a izolace

Co obvykle pomáhá? Pomáhá hlavně nezačínat velkými očekáváními, ale menšími kroky. NHS doporučuje mluvit o svých pocitech s někým blízkým nebo s odborníkem, zkusit skupinu nebo aktivitu, která člověku dává smysl, být aspoň někdy mezi lidmi i bez velkého tlaku na výkon a nesrovnávat se tolik s tím, co ukazují ostatní, zejména na sociálních sítích. Důležité je také nedělat všechno najednou a nezačínat u cíle „přestat být osamělý“, ale spíš u malých a zvládnutelných kontaktů.

Zde jsou konkrétní doporučení, jak na to:

• Zůstaňte aktivní: Buďte fyzicky aktivní. Můžete se zapsat do nějakého klubu nebo skupiny zájmových aktivit. Tyto organizace nabízejí možnost setkávat se pravidelně s lidmi, kteří mají stejnou zálibu. Budujte nová přátelství. Pokud se vám nelíbí skupinové aktivity, můžete si najít jiné individuální zájmy, které vás budou bavit, jako je třeba chůze, jízda na kole, cestování či plavání.
• Komunikujte s rodinou a přáteli: Máte-li děti, vnoučata nebo pravnoučata, můžete je pravidelně navštěvovat, telefonovat si, nebo využít dalších vymožeností moderní doby. V opačném případě si můžete najít nové přátele prostřednictvím různých organizací, které nabízejí třeba programy pro seniory. Pravidelný sociální kontakt totiž poskytuje podporu a zvyšuje pocity bezpečí a osobní pohody.
• Najděte si nové koníčky: Můžete se například naučit nový jazyk, přečíst si knihu, začít malovat, nebo se naučit hrát na hudební nástroj. Každá taková aktivita vám může pomoci nejen překonat pocit osamělosti, ale také rozvíjet vlastní zájmy a dovednosti.
• Nabídněte své zkušenosti a znalosti: Mnoho seniorů má bohaté zkušenosti a znalosti, jež mohou nabídnout ostatním lidem. Můžete se zapojit do dobrovolnické činnosti a pomoci ostatním lidem. Staňte se dobrovolníkem, mentorem, koučem nebo poradcem a pomáhejte lidem, kteří ocení vaši radu a pomoc.

Kdy může pomoci psycholog nebo terapeut

Psycholog nebo terapeut mohou být velmi užiteční tehdy, když se osamělost vrací dlouhodobě, člověk se cítí mezi lidmi cize, neumí navazovat kontakt, velmi se bojí odmítnutí nebo má pocit, že už neví, jak se k lidem vůbec přiblížit. Mental Health Foundation uvádí, že rozhovor s terapeutem nebo poradcem může dát bezpečný prostor pro zpracování pocitů osamělosti bez hodnocení. Pomoc dává smysl i tehdy, když se k izolaci přidává úzkost, deprese nebo silné stažení do sebe.

Čtěte také: Návrat ze sociální izolace

Případy z praxe

Když jsme se se seniory bavili o tom, jak prožívají stáří, napadla některé z nich jako první osamělost. V této životní etapě se nezřídka stává, že člověk snižuje frekvenci společenských kontaktů. V některých případech chce člověk být sám z vlastní vůle, hovoříme tedy o samotě. Jindy by však člověk o kontakt s druhými stál a není mu příjemné, že nemá s kým trávit svůj čas, tehdy mluvíme o osamělosti. Sociální izolace také není nevratná. Lidé, kteří se cítili osamělí, nám vyprávěli o tom, co jim pomohlo se s touto situací vyrovnat.

Příklady překonávání osamělosti

• Několik lidí vyjadřovalo obavy z možné osamělosti v budoucnosti. Pan Zbyněk by se osamění rád vyhnul, říká, že člověk se nesmí před okolím uzavírat.
• Pan Vašek se po smrti své ženy stáhl do sebe a s lidmi moc nekomunikoval asi 8 let. Paní Ludmila okolo sebe neměla nikoho, s kým by se stýkala, protože nikdo z jejích přátel již nežil. Pan Ladislav A. to shrnul slovy: "Takže záleží především na tom, aby člověk nezůstal sám. Jak zůstane sám, tak se vrací do vzpomínek a myslím si, že jako pro život je nejlepší žít konkrétní život a brát ho prostě se všim, dobrym i zlym."
• Mezi dalšími důvody sociální izolace bylo to, že je jejich děti a vnoučata už nepotřebovaly tolik jako dříve a byli s nimi tedy méně v kontaktu.
• Několika lidem ve stýkání s druhými bránily zdravotní potíže. Paní Marta měla mnoho zdravotních problémů a bolesti pohybového aparátu, s nikým se tedy nenavštěvovala a byla v kontaktu pouze s manželem a dcerou.
• Dalším uváděným důvodem, který může být překážkou v udržování sociálních kontaktů, byl stud. Osamělejší se cítili také lidé v domově důchodců. Pan Ján se vyhýbá kontaktům s lidmi kvůli tomu, že se stydí za svůj vzhled, ve stáří mu vypadaly vlasy.
• I když by snížení pocitu osamění mohlo pomoci navazovat nová přátelství, ve skutečnosti to nemusí být pro seniory tak jednoduché. Mluvili o tom, že je již málo vrstevníků, se kterými by si rozuměli a mladí lidé řeší jiné problémy. Pan Karel A. říká, že nemá žádné blízké kamarády mezi vrstevníky, nemůže s nimi najít společnou řeč.
• V souvislosti s osaměním někteří lidé prožívali smutek nebo lítost. Paní Denny se dařilo dobře, až na to, že se cítila sama, přála by si, aby mohla být opět se svým manželem, i když věděla, že to nejde. Panu Vaškovi chyběl lidský kontakt, a tak byl ochoten povídat si s každým, kdo měl zájem. Paní Marta A. si již zvykla, že je víc sama, než dřív.

Způsoby obrany proti pocitu osamění

Bránit se pocitu osamění může člověk různými způsoby. Někteří lidé nám říkali, že díky tomu, že se jim věnuje jejich rodina, necítí se být odstrčení. Dále seniorům pomáhalo zapojovat se do různých aktivit, věnovat se svým koníčkům společně s dalšími lidmi apod. Paní Ludmila kvůli svým problémům se zrakem nechodí moc mezi lidi. I tak si našla způsob, jak svou sociální izolaci snížit - začala chodit do skupiny pro lidi se zrakovým postižením. Pan Jan mluvil o tom, že osamělí lidé jsou zranitelnější a mohou vyhledávat různé prodejní akce pořádané tzv. šmejdy, aby svůj čas zaplnili.

Sociální izolace u lidí s duševním onemocněním

Lidé s duševním onemocněním se kvůli své nemoci často dostávají do sociální izolace. Svět „těch normálních“ se jim tak mnohdy pomalu, ale jistě uzavírá. V mladoboleslavském Fokusu ovšem existuje dobrovolnický program, do něhož se mohou zdraví lidé přihlásit a klienty ze sociálního osamocení dostat zpět do běžného života. Ne vždy to ale je jednoduché. Je to program, který Fokus Mladá Boleslav uskutečňuje ve spolupráci s dobrovolnickým centrem při Magistrátu města Mladá Boleslav. Spousta našich klientů, což jsou lidé s dlouhodobým duševním onemocněním - nejčastěji s diagnózou z okruhu psychóz, schizofrenie, mají jeden velký problém, a to ten, že se ocitají v sociální izolaci. Způsobeno to je jednak onou nemocí, a zároveň stigmatem, který kolem tohoto onemocnění je.

Program Fokus Mladá Boleslav

Hlavním úkolem je navázání co nejzdravějšího, nejpřirozenějšího přátelského vztahu. Našim klientům to pomáhá vymanit se z izolace, zároveň jim jejich „partner“ pomáhá rozšiřovat sociální síť, najdou společné možnosti jak trávit volný čas, což je další věc, s níž mají tito lidé s touto nemocí problémy. Ideálně ze společných zájmů klienta a dobrovolníka. Setkání by se neměla odehrávat ve Fokusu, ale na území města Mladá Boleslav. Program je pro dobrovolníka naprosto bezpečný.

Kdo se může stát dobrovolníkem? Tady hovoříme především o mladých lidech. Ideálně by to měli být lidé od 18 let, ale samozřejmě to mohou být i lidé starší, protože naši klienti jsou až do důchodového věku.

V samém začátku se do projektu přihlásilo šest klientů, kteří to kvitovali poměrně dobře, těšili se na to. Povedlo se udělat dvojice, v jednom případě trojici lidí, kteří se pravidelně vídali, avšak většina klientů k tomu byla zpočátku poměrně nedůvěřivá. Je to na dohodě dobrovolníka a klienta. Zpočátku je dobrá hodina jednou za týden nebo čtrnáct dní s tím, že oba se poprvé potkávají na úvodním setkání, které může být třeba jednodenní, záleží ale na času. Tam je připraven společný program, mající za cíl co možná největší seznámení se. Na první tři schůzky chodí s klientem i pracovníci Fokusu, kde se snaží dobrovolníkům v začátcích poradit.

Jak efektivně využít dobrovolnou izolaci

Se zajištěním dobrovolné sociální izolace to má každý jinak. Kupříkladu takový svobodný člověk bez závazků asi nemusí vynakládat takové úsilí, neboť samota mu říká „pane“ - když tedy zrovna není s rodinou či přáteli. Horší už to může být u člověka, který má partnera, děti, a dokonce sdílí jednu domácnost s rodiči. V takovém případě se může kousek času jen pro sebe hledat skutečně těžko. Chce to tedy plánovat tzv. „čas jen pro sebe“.

Tipy pro efektivní dobrovolnou izolaci

Příroda je obvykle dobrou volbou - v ní se můžete buďto procházet, projíždět na kole, běhat nebo třeba si udělat piknik. Další možností je také to, že se prostě zavřete v jedné místnosti doma - úplně sami a budete dělat, co chcete. Ti, co se chtějí aspoň na chvíli izolovat od své rodiny (a přesto touží po společnosti lidí), mohou zkusit sólo návštěvu kina, koncertu, masážního salonu, wellness centra nebo víkendovou dovolenou.

Práce na volné noze a sociální izolace

S covidovou situací se setkalo mnoho z nás. Kontrola nad vlastním časem a prací na jedné straně, nejistota a sociální izolace na té druhé. Výhod na volné noze je bez debat převaha. Od určení si vlastní pracovní doby až po (téměř) neexistující horní hranici příjmu. Jedna ze stinných stránek, která se objevuje dost plíživě a dlouho si ji tak možná ani nevšimnete, je právě osamělost, která se může projevit vyšším stresem a s ním spojenou nižší výkonností. A zatímco v klasickém zaměstnání ze sebe část břemena sundáte hovorem se spolupracovníky, na volné noze jste na to většinou sami.

Řešení pro freelancery

• Coworkingová pracoviště: Od dlouhodobé práce na home office si nejlépe odpočinete v coworkingovém pracovišti. Není v něm tolik rušivých elementů, jako kdybyste chodili pracovat do kavárny, a snadno se tam seznámíte s podobně smýšlejícími freelancery. Z coworkingových center nejvíce vytěžíte, pokud vám vyhovuje práce v týmu a sdílení zkušeností. Práce ve sdílených kancelářích má i další výhodu - pomůže vám efektivněji využít čas. Vzhledem k tomu, že si tam za svoje místo musíte zaplatit, bude vás prokrastinace lákat méně než doma na gauči.
• Networking: I největšímu introvertovi prospěje občas nahlédnout mezi ostatní lidi s podobným zaměřením. Networking pomůže nejen s dobitím sociální baterky, ale také nabízí možnost najít zajímavé kontakty. Ať už potenciální klienty, nebo kolegy z oboru, se kterými se můžete zastupovat, když má jeden z vás zrovna plné kapacity nebo plánuje dovolenou. Není nutné obcházet cizí lidi a snažit se za každou cenu seznámit. Pevnou síť kontaktů si klidně vytvoříte tak, že budete udržovat kontakty s bývalými klienty a kolegy, nebo oslovíte zkušenější kolegy z oboru, kterých si vážíte.
• Komunity: Poslední roky komunitám vyloženě přejí. Jestli hledáte podobně smýšlející freelancery z jakéhokoli oboru, je velká šance, že je napříč sociálními sítěmi najdete.
• Pravidelná komunikace s týmem: Pravidelná komunikace s klienty i se zbytkem týmu, který se na projektu podílí, pomůže lépe sledovat průběh práce a také se díky ní budete cítit jako součást týmu. I taková zdánlivá maličkost dokáže produktivitu dost povzbudit. Ideálně si domluvte pravidelné schůzky (ať už face to face nebo přes Zoom) a ty dodržujte. V případě, že na projektu děláte sami, zkuste si od klienta vyžádat zpětnou vazbu.
• Pauzy a sebereflexe: Cítíte, že produktivita s motivací odchází neznámo kam? Dejte si pauzu. Ať už se půjdete jen najíst do restaurace, nebo se pořádně protáhnete. Hlavně si u toho dobře vyvětrejte hlavu. Jestli ale cítíte, že je to dlouhodobější problém a izolace vám začíná přerůstat přes hlavu, popovídejte si o tom s terapeutem, který vám poskytne nezaujatý pohled na vaši situaci.

tags: #co #je #dobrovolna #socialni #izolace #do

Oblíbené příspěvky:

• Všestrannost OSB desek
• Ochrana a styl pro Škoda Octavia II
• Jak vyrobit bednu na brambory
• o dějinách a kultuře obce Moraveč
• Organizujte kabely s lištami z Hornbachu