Historie a současnost problémů se sídlem ÚSTR v Praze a využití OSB desek ve stavebnictví
Bývalé sídlo Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) už roky beznadějně chátrá. Torzo budovy je obalené plachtou, aby části rozpadajícího se domu nepadaly na ulici.
Finanční problémy ÚSTR spojené s rekonstrukcí
Vedení Ústavu pro studium totalitních režimů chce podat tři nová trestní oznámení, která budou směřovat na jeho předchůdce. Důvodem jsou chyby spojené s nepovedenou opravou budovy v Praze na Žižkově. Ústav za ně musí na pokutách a penále platit desítky milionů korun. Případem se vyšetřovatelé zabývali už v minulosti, žádný trestný čin ale neodhalili.
Ještě vyšší částku později ústavu naúčtoval Finanční úřad hlavního města Prahy jako pokutu za chybný postup při rekonstrukci. Už na podzim musel ústav zaplatit platební výměr 42 milionů. Peníze na pokutu mu tehdy poskytlo ministerstvo financí. Letos dostal ÚSTR vyčíslené i penále: dalších 33 milionů korun. Vedení požádalo o jeho odpuštění, ale v polovině června 2024 přišlo rozhodnutí, že se žádost zamítá. A k tomu finanční úřad poslal platební výměr na necelých osm milionů korun za předraženou zakázku na likvidaci azbestu.
Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Ladislav Kudrna předpokládá, že brzy bude následovat ještě penále v podobné výši. „Pokuty za rekonstrukci činí k dnešnímu dni 82 809 347 korun,“ vypočítává Kudrna. O zaplacení penále 33 milionů nyní jedná se zástupci ministerstva. Peníze by se tak stejně jako na podzim mohly přelít z jedné kapsy do druhé a zpět.
„Opět musíme požádat ministerstvo financí, protože pokud bychom to museli zaplatit ze svého rozpočtu, my máme na rok zhruba 100 milionů korun, tak samozřejmě nemůžeme zaplatit 33 milionů. To by znamenalo likvidaci naší instituce.
Policisté se přitom případem už zabývali. Vyšetřování nakonec odložili s tím, že k žádnému překročení zákona nedošlo. Podle Kudrny se ale nyní mohou opřít o konkrétně vyčíslenou škodu. „První trestní oznámení se bude týkat rekonstrukce, za kterou jsme obdrželi pokutu přesahující 75 milionů korun. Druhé trestní oznámení se bude týkat nezákonné likvidace azbestu, to je necelých osm milionů, kde ještě čekáme, až obdržíme penále, aby ta suma byla celková.
Viníky jsou podle něj představitelé předchozího vedení Ústavu pro studium totalitních režimů, konkrétně ředitel Zdeněk Hazdra a jeho první náměstek Ondřej Matějka. Ti dlouhodobě jakoukoliv vinu odmítají. „Současné vedení se snaží odvrátit pozornost od svých vlastních problémů,“ říká bývalý ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Zdeněk Hazdra.
„My trváme na tom, že jsme nepostupovali chybně. Považujeme závěry kontroly ministerstva financí, ale pak i závěry kontroly finančního úřadu, která na to navazovala, za nesmyslné. Bohužel ta kontrola končila v době, kdy my už jsme tam nebyli, takže jsme se nemohli odpovídajícím způsobem bránit.
V plánu byla výměna opláštění budovy a hotovo mělo být do roka. Stavba se tím začala prodražovat, další vysoké náklady přinesla likvidace azbestu. Místo plánovaných 150 milionů by tak rekonstrukce stála několik set milionů. V říjnu 2018 dalo vedení pokyn k zastavení prací a odstoupilo od smlouvy o dílo.
Ministerstvo financí provedlo kontrolu a v roce 2021 došlo k závěru: vedení ústavu mělo stavbu zastavit už v únoru 2018, tedy o půl roku dřív. Kontrola napočítala několik pochybení, za která postupně posílá Ústavu pro studium totalitních režimů platební výměry a penále.
Hazdra, který Ústav pro studium totalitních režimů vedl do dubna 2022, závěry ministerské kontroly odmítá. „V únoru 2018 rozhodně nebylo zjevné, že jediná cesta je zastavení stavby. Zejména jsme neměli projektantem provedenou studii celkové rekonstrukce, kterou jsme za účelem posouzení dalšího postupu zadali. Teprve z této studie nezvratně vyplynulo, že není cesta, jak rekonstrukci původně započatým způsobem efektivně dokončit,“ říká Hazdra.
Na vině je podle něj bývalé vedení ministerstva financí, které v roce 2018 odmítlo navýšit rozpočet na prodražující se stavbu. Případem se na základě několika trestních oznámení už před lety začala zabývat policie. K trestnímu oznámení ministerstva financí se přidalo i současné vedení ústavu. V roce 2022 ale žalobce věc odložil.
Postup obvodního státního zastupitelství loni přezkoumalo nadřízené Městské státní zastupitelství. A došlo k závěru, že odložení případu bylo správné. Ústav musel postupovat podle uzavřené smlouvy bez ohledu na to, že se postupně cena navyšovala, konstatoval žalobce.
„Z provedeného prověřování tedy nebylo zjištěno ani úmyslné, ani nedbalostní porušení povinnosti při správě cizího majetku ze strany osob jednajících v rozhodné době za ústav, ať již jde o tehdejšího ředitele či jím pověřené zaměstnance,“ píše se v dokumentu, který si Radiožurnál vyžádal s pomocí zákona o veřejném přístupu k informacím.
Nové vedení v úterý Radu Ústavu pro studium totalitních režimů informovalo o problémech, která zjistilo po svém nástupu začátkem května. Předchozí vedení viní například z chybného postupu při rekonstrukci sídla ústavu na pražském Žižkově a netransparentního odměňování zaměstnanců.
OSB desky a jejich využití ve stavebnictví
Popularita dřevostaveb stále roste. V českém prostředí se tento způsob chování ze strany investorů neobjevuje tak často, jak bychom určitě rádi viděli.
V interiéru je použito mnoho přiznaných surových materiálů. Dřevěný trámový strop, neomítnuté cihlové zdivo a netradiční použití opracovaných OSB desek na podlahy. Tyto materiály poté doplňují architektonické prvky z kovu a skla. Výsledkem je atraktivní a mladá architektura, která ve své kategorii nemá v ostravském regionu moc konkurence.
Když se OSBčka omítají, tak se doporučuje nejdřív nalepit 2 cm polystyrenu kvůli dilataci desek a až pak nanášet perlinku a lepidlo. Napadlo mě takhle udělat vnitřní povrch kurníku. Mělo by to dvě výhody: jednak hladký povrch a druhak tepelnou izolaci do které se nedostanou čmelíci, protože tam není žádná mezistěna.
Nebo se podívejte po deskách Durelis, ty jsou hladké a vodo odolné. Dělají se v podobných rozměrech jako osb. Sám z toho mám ubikaci pro kuřata. Cenově je to podobné jako osb.
Mám velký základní kurník pro 20 slepic z OSB desek, v zastřešené voliéře. Stačilo vytmelit všechny spáry akrylátovým tmelem a nalakovat dvěma vrstvama bílého balakrylu. Obroušení desek by jistě také splnilo svůj ůčel, ale bylo by asi pracnější.
Historie moderních dřevostaveb
Co ale víme o historii moderních prefabrikovaných dřevostaveb? Proč a kdo je vymyslel? Víte, že jedna ze dvou největších továren na světě na jejich výrobu byla v Čechách?
Válčící armády se v 19. stol. Prioritní roli se na ploše 60 000 m2. rozkládala sušáren řeziva. V Evropě. Bude stát ve stodole a až se stodola zbourá, tak teprve postavím kurník zděný. Vím, že tu v diskuzích OSB desky nemají dobrou pověst, hlavně kvůli členitému povrchu.
Úkon | Částka |
---|---|
Pokuta za rekonstrukci | Přes 75 milionů korun |
Nezákonná likvidace azbestu | Necelých 8 milionů korun |
Platební výměr | 42 milionů korun |
Penále | 33 milionů korun |
tags: #sidlo #osb #praha #historie