Skladba střechy u spojovacího koridoru: Komplexní průvodce

Střecha je právem označována za korunu stavby. Z elementárních znalostí stavební fyziky je známo, že střecha se podílí na celkové bilanci tepelných ztrát objektu v rozsahu od 30 do 50 %. Správný návrh a provedení jednotlivých prvků střešní skladby je předpokladem toho, aby střecha mohla bez problémů sloužit a poskytovala očekávaný akustický komfort. Kvalita samotné střešní konstrukce je tedy nezbytným základem pro vaši bezvýhradnou spokojenost se střešním systémem.

Předmětem diplomové práce bylo navrhnout a posoudit propojení dvou budov pomocí spojovacího koridoru. Konstrukce byla navržena jako příhradová bez svislic. Konstrukce je uložena na dvou stojkách příhradové konstrukce. Opláštění bylo uvažováno zasklením. Konstrukce je samostatně stojící a staticky nezatěžuje přilehlé spojované budovy.

Typy střech a jejich specifika

Diskuze o přednostech a nevýhodách jednotlivých typů střech se vedou na nejrůznějších úrovních a jednoduchá odpověď na otázku, která střecha je lepší, neexistuje. Skladba plechové střechy se mnohým laikům může zdát jako technický detail, ovšem ve skutečnosti se bavíme o klíčovém prvku, který ovlivňuje životnost plechové střechy, tepelný komfort v interiéru i celkovou funkčnost domu. Důležitým faktorem je, k jakému účelu bude půdní prostor sloužit. Od toho, jak bude objekt využíván, se odvíjí požadavky, které budou na střechu kladeny. Tomu pak musí odpovídat i skladba střešní konstrukce.

Ploché střechy

Plochou střechou nazýváme střechu o sklonu do 5° a lze ji aplikovat na jakýkoliv typ objektu. Obvykle se za ploché střechy považují střechy se sklonem do 10°. Naproti tomu jsou ploché střechy méně nápadné a umožňují lepší využití horní části budovy. Z hlediska budoucí funkčnosti lze tedy plochou střechu navrhnout i na energeticky úsporný dům. Plochá střecha tedy jednoznačně patří i na energeticky úsporný dům.

Jednou z nejběžnějších variant plochých střech je tzv. jednoplášťová plochá střecha. Podle pořadí vrstev dělíme ploché střechy na střechy o klasickém uspořádání vrstev a o opačném pořadí vrstev. Pro ploché střechy se používá široká škála materiálů, z nichž každý má své specifické vlastnosti a využití. Již v úvodu jsme si řekli, že hydroizolace je naprosto zásadním prvkem každé ploché střechy. Její úlohou je, aby voda nepronikla do konstrukce střechy a nepoškodila tepelnou izolaci či nosné prvky budovy.

Čtěte také: Trámová střecha

• Asfaltové pásy: Tyto pásy se vyrábějí z různých druhů asfaltu (modifikovaný, oxidovaný) a mají různé typy nosných vložek (polyesterová rohož, skelná tkanina). Mají výbornou odolnost proti vodě a mechanickému poškození.
• Hydroizolační fólie: Fólie z materiálů, jako je PVC nebo FPO (flexibilní polyolefín), se na plochých střechách používají pro jejich flexibilitu a odolnost vůči UV záření.

Odvodnění je další důležitou součástí plochých střech. Bez správného odvodnění by se na střeše hromadila voda, což by mohlo vést k zatékání a poškození střechy. Ploché střechy jsou moderním, estetickým a funkčním řešením. Zaměřte se na správně provedenou hydroizolaci a odvodnění, kvalitu použitých materiálů i provedení. Nezapomeňte, že každá střecha je jedinečná a návrh konstrukce by měl být proveden odborníkem - ať už projektantem, nebo renomovanou prováděcí firmou.

Šikmé střechy

Šikmé střechy mají sklon vyšší a stávají se tak výraznou dominantou objektu. Skladba střešního pláště šikmých střech, která vychází z principu vkládání tepelného izolantu mezi krokve, má limit množství, resp. tloušťky vložené tepelné izolace. Spolehlivé řešení šikmé střechy s vlastnostmi vyhovujícími pro nízkoenergetický objekt vyžaduje zcela jiný stavebně fyzikální pohled. Střecha, pod níž se má bydlet, je v podstatě šikmá stěna s dřevěnou nosnou konstrukcí. Tepelná izolace svislého obvodového pláště se předsazuje před nosné prvky - vně objektu. Podle názorů odborníků a z hlediska stavební fyziky je takové konstrukční uspořádání nejvhodnější. To je třeba aplikovat také na šikmou střechu! Když mezi nosnou konstrukci krovu a venkovní plášť (skládanou krytinu) vložíme vrstvu splňující všechny fyzikální požadavky na pátou stěnu domu, zcela oddělíme interiér od vnějšího prostředí.

V praxi se častěji setkáváme se střešní konstrukcí zatepleného podkroví, kterou lze nakonec využít i k bydlení. Těmto požadavkům je samozřejmě třeba přizpůsobit střešní konstrukci, zejména použitím vysoce propustné difuzní fólie, která je nezbytnou součástí střešní konstrukce. Jako příklad typické skladby plechové střechy použijme nejběžnější typ, sedlovou střechu. Základem jsou krokve a přesně vyměřené kontralatě. V tomto bodě již umisťujeme kontaktní vysokodifuzní fólii, která je umístěna na krokvích a upevněna kontralatěmi. Slouží jako pojistná hydroizolace, která zajišťuje pronikání vodních par z podkroví a také odvod kondenzátu z prostoru pod krytinou. Na kontralatě pod kontralatěmi je obvykle nalepena páska, která zajišťuje vodotěsnost spoje mezi kontralatěmi a fólií. Na střešní fólii se pak v intervalech stanovených výrobcem krytiny pokládají přesně vyměřené latě. Je třeba dodat, že požadované rozteče se mohou u jednotlivých variant střešní krytiny lišit, proto si tento údaj vždy ověřte. Od hřebene střechy až k okapu musí být mezi fólií a samotnou střešní krytinou vytvořena vzduchová mezera, aby bylo zajištěno dostatečné větrání. V tomto bodě nezapomeňte na větrací mřížku, která se montuje na okapovou hranu střechy. Na takto připravený základ můžeme začít s pokládkou střešní krytiny, opět přesně podle pokynů výrobce.

Střecha z falcovaného plechu vyžaduje poněkud odlišnou skladbu, což je dáno tím, že střešní krytina se v podstatě skládá z falcovaných plechových pásů, které mohou být velmi dlouhé, a proto musí mít při instalaci na střechu dostatečnou oporu. U falcované střešní krytiny se důrazně doporučuje vytvořit palubky z dřevěných desek dostatečné tloušťky. Platí totéž, co ve výše popsaném případě, ale s tím rozdílem, že krytina se nekotví k laťování, ale k podkladovým prknům. Aby dřevěná prkna spolehlivě plnila svou funkci, měla by být chemicky ošetřena, dostatečně vysušena a měla by mít tloušťku alespoň 24 mm. Zároveň je nejlepší, když je šířka prken 80 - 140 mm. K prkennému bednění máme ještě jednu radu. V praxi se setkáváme i se záměrem použít na bednění OSB desky.

Základní vrstvy střešního pláště

Střecha musí plnit svoji funkci jako celek a jsou tedy stejně důležité všechny její vrstvy. Každý typ střešního pláště se skládá z několika různých vrstev. Jedná se o vrstvu spádovou, parotěsnou, pojistnou hydroizolační, expanzní, dilatační, separační, spojovací, ochrannou, stabilizační a drenážní. Plechová střecha obsahuje několik na sebe navazujících vrstev, z nichž každá má konkrétní funkci. Aby střecha správně fungovala, je důležité dodržet jejich pořadí i technické požadavky. Základem každé střechy zůstává pevná a správně navržená nosná konstrukce.

Čtěte také: Realizace podlahového topení na OSB

Nosná konstrukce a krokve

Krokve nesou veškerou hmotnost střechy, včetně latí, krytiny, sněhové pokrývky i případné izolace. Při návrhu zohledněte typ stavby, rozpětí mezi stěnami, sklon plechové střechy a také výsledné zatížení. U plechové krytiny sice hraje do karet její nízká hmotnost (zpravidla 2,5-7 kg/m²), ovšem doporučujeme vždy pracovat s celkovým součtem všech vrstev včetně očekávaného zatížení sněhem. U střešní konstrukce nikdy nepodceňujte sílu větru a případné zatížení sněhem. Pokud u projektu počítáte s těžší izolací nebo vyšším sklonem střechy, zvažte zvýšení profilu krokví nebo snižte jejich rozteč. S ohledem na to, že krokve tvoří tepelné mosty (cca 15 % z plochy střechy), je třeba tuto skutečnost zohlednit v konstrukčním řešení.

Pojistná hydroizolace

Velmi důležitým článkem mezi vnějším prostředím a vnitřní konstrukcí střechy je pojistná hydroizolace. Slouží jako záložní ochrana proti vodě, která může proniknout pod krytinu při silném větru, vydatném dešti nebo během tání sněhu.

• Difuzní fólie: Propouští vodní páru směrem ven a zároveň chrání před vodou z vnějšího prostředí.
• Nedifuzní fólie: Nepropouští páru a vyžaduje vytvoření ventilační mezery zespodu. Používá se hlavně tam, kde nevzniká vlhkost z interiéru (např. nevytápěná půda).

Při pokládce hydroizolační fólie dejte pozor na správné překrytí jednotlivých pásů (obvykle 10-15 cm) a směru pokládky vždy shora dolů. Fólie musí být dostatečně napnutá. Pokud vznikne prověšení nebo se objeví bubliny, může se v nich začít hromadit voda.

Kontralatě a větrací mezera

Kontralatě zajišťují odvětrání celé střešní skladby a fungují jako nezbytný spojovací prvek mezi fólií a střešní latí. Právě díky nim vzniká pod krytinou svislá vzduchová mezera, která umožňuje proudění vzduchu od okapu až po hřeben střechy. Řemeslníci běžně používají latě o průřezu 30 × 50 mm, ale jejich rozměr je nutné upravit podle typu fólie, sklonu střechy a výšky střešní skladby. Při instalaci je důležité kontralatě pevně kotvit přímo do krokví tak, aby vytvořily rovnou nosnou rovinu pro následné latě. Dobré odvětrání nezačíná jen u kontralatí. Myslete také na správné provedení odvětrávacího pásu v okapu a ventilačních prvků v hřebeni.

Spolehlivá funkce proudění vzduchu pod spodním lícem skládané střešní krytiny je problematická. Zejména v období zimních měsíců, kdy jsou krytiny zatěžovány střídáním mrazu a tání, není větrání zajištěno, neboť odvětrací pásmo je často překryto sněhem. Dále není žádné technické řešení, jak v úžlabí, u střešních oken, vikýřů apod. Dlouhodobé sledování střech s provětrávanou mezerou, tzv. spodní větrání, ukázalo, že touto spárou pronikne ke spodnímu líci tašek ještě více vlhkosti než bez odvětrávání. Vzduchový průduch, zvláště mezi střešní konstrukcí a spodním lícem krytiny, nemá z hlediska větrání smysl. Působí kontraproduktivně: usnadňuje pronikání vlhkosti do podstřeší. Odvětrávací spáry v podstřeší jsou překvapivě další příčinou vlhkostních zisků v podstřeší.

Čtěte také: OSB desky a šikmá střecha: správná skladba

Střešní latě a bednění

Střešní latě tvoří přímou nosnou vrstvu pod plechovou krytinou a nesou její hmotnost. Zajišťují rovnoměrné rozložení zatížení na konstrukci krovu a zároveň vytvářejí kotevní body pro připevnění plechových dílů. Rozměr latí se většinou pohybuje mezi 30 × 50 mm až 40 × 60 mm, ale konečná volba závisí na rozponu krokví, sklonu střechy a charakteru samotné krytiny. Rozhodně neplatí, že čím masivnější, tím lepší. Příliš silná lať může zbytečně zvyšovat hmotnost nebo narušit rovinnost plochy. U plechové střešní krytiny se důrazně doporučuje vytvořit bednění z dřevěných desek dostatečné tloušťky.

Plechová krytina

Plechová krytina tvoří finální a zároveň nejviditelnější část celé střešní skladby. Výběr správného typu ovlivňuje nejen vzhled domu, ale i způsob montáže, odolnost vůči povětrnostním vlivům a celkovou životnost střechy.

• Trapézové plechy: Zvané též jako vlnitý plech, jsou lehké, cenově dostupné a snadno se pokládají. Díky výraznému profilování dobře odvádějí vodu a snášejí sníh i větší zatížení.
• Modulové plechové krytiny: Imitují klasickou střešní tašku, ale zachovávají nízkou hmotnost a vysokou odolnost plechu.
• Střešní panely: Panely z plechu, často s integrovaným zámkovým spojem (click systém), vytvářejí čistý a elegantní vzhled bez viditelných spojů. Hodí se pro moderní stavby i rekonstrukce, kde majitelé chtějí střechu bez narušení designu.
• Plechové krytiny na míru: Zakázková výroba plechových krytin přesně podle rozměrů a tvaru konkrétní střechy vám zjednoduší montáž, sníží prořez a zaručí čisté zakončení v každém detailu od hřebene po oplechování komínů.

Tepelná izolace a její význam

Tepelná izolace sice nepatří mezi povinné vrstvy každé plechové střechy, ale ve většině případů výrazně zvyšuje komfort a snižuje energetickou náročnost domu. Izolace mezi krokve - klasické řešení využívané u novostaveb i většiny rekonstrukcí. Výhodou je snadná dostupnost a široká nabídka izolačních materiálů. Nadkrokevní izolace - moderní varianta, která zachovává plnou výšku krokví a minimalizuje tepelné mosty. Vrstvu izolace pokládají řemeslníci přímo na krokve, často spolu s bedněním. Tepelnou izolaci většinou realizují majitelé nemovitostí během rekonstrukce plechové střechy, která původně izolaci neobsahovala nebo má jen nevyhovující vrstvu.

Dílce technologie THERMODACH jsou tvrzené a stabilizované desky z EPS se samozhášivou úpravou. Mají výborné tepelně-izolační vlastnosti a jsou důmyslně tvarovány. Desky jsou určeny k přímé pokládce na střešní latě, zcela spolehlivě odvádějí kondenzovanou a zateklou srážkovou vodu k okrajům střechy, utěsňují podkrovní prostor a jsou uzpůsobeny pro přímou pokládku tašek. Dlouhodobé ověření systému THERMODACH na mnoha střechách v Bavorsku (od r. 1967) je předpokladem pro trvalou funkci vhodných užitných vlastností. Konstrukce krovu i latě jsou v chráněném interiérovém prostoru a jsou namáhány vlhkostními a teplotními změnami stejně málo jako nábytek. Veškeré práce probíhají z vnější strany krovu. Také finální podhledové materiály lze položit z vnější strany. Například z jednostranně hoblovaných palubek, ze sádrokartonu, který se položí na krokve a po zalaťování se k latím kotví, s použitím desek CETRIS pro vysoké požadavky na požární odolnost, z heraklitových desek pro vysoké požadavky na zvukový útlum, nebo přidáním deskového EPS na plnoplošný záklop pod dílce THERMO.

Požadavky na střešní skladbu dle norem ČSN

Konkrétní návrh skladby střechy musí být stanoven v projektu v souladu s účelem a nároky stavby a s platnými technickými normami. Střecha musí plnit svoji funkci jako celek a jsou tedy stejně důležité všechny její vrstvy.

Tepelná ochrana budov (ČSN 73 0540)

Požadavky na vnitřní prostředí jsou stanoveny v ČSN 73 0540. Nejnižší povrchová teplota se obvykle stanovuje pro kritický detail konstrukce (tepelný most) řešením vícerozměrného teplotního pole. ČSN 73 0540 stanovuje dvě hodnoty součinitele prostupu tepla, podle kterých se musí konstrukce (střešní plášť) navrhovat. Jsou to hodnota doporučená a požadovaná. ČSN 73 0540-3 uvádí tabulku těchto hodnot součinitele prostupu tepla UN, platících pro budovy s převažující návrhovou teplotou θim = 20 °C, která odpovídá návrhové vnitřní teplotě φi většiny prostorů v budově. Za tyto budovy jsou považovány všechny budovy obytné, občanské s převážně dlouhodobým pobytem lidí a jiné, pokud vypočtená převažující návrhová teplota θim je v intervalu od 18 °C do 24 °C včetně.

V souladu s ČSN 73 0540 by měl být střešní plášť navržen rovněž tak, aby v něm nedocházelo ke kondenzaci vodní páry. Za určitých předpokladů určité množství kondenzace vodních par je ve střešním plášti připouštěno. Je ale nutno zajistit, aby se při zpětné přeměně kondenzátu do plynného skupenství měly vzniklé vodní páry možnost odpařit ze střešního pláště do vnějšího ovzduší. Nejčastější porucha je kondenzace vodní páry uvnitř konstrukce střešního pláště. Vede k vlhnutí tepelné izolace a tím k výraznému zhoršení tepelně-izolačních vlastností (efekt mokrého zimníku). Izolant na bázi minerální plsti je na vlhko vnímavý materiál. Dlouhodobá vlhkost v izolantu vede ke zvyšování vlhkosti v dřevěné konstrukci krovu. Také vyšší tepelná vodivost dřeva, v porovnání s tepelnou izolací je cca 4x větší, má za následek zvyšování vlhkosti krovu.

Tabulka č. 1: Orientační hodnoty tloušťky tepelné izolace

Ochrana proti hluku (ČSN 73 0532)

Základní požadavky z hlediska ochrany proti hluku jsou obsaženy v ČSN 73 0532. Pokud je střecha i provozní, je nutné zajistit i kročejovou neprůzvučnost. Hlučnost - Ačkoliv plech sám o sobě není dobrým zvukovým izolantem, z pohledu akustické izolace v domě má obecně krytina jen okrajový vliv. Klíčová je celková skladba střechy, nikoliv pouze zvolený materiál střešní krytiny. Současné izolační materiály, jako je například kamenná vata, dokážou samy o sobě zajistit požadavky jak na tepelnou, tak i na trvalou akustickou izolaci. Velkým problémem je nedostatečná akustická izolace nebo vynechání doporučených prvků, omezujících tvorbu a přenos hluku, pokud se jedná o obydlené podkroví.

Požární ochrana

Z hlediska požární ochrany se posuzuje šíření požáru střešním pláštěm. Díky tomuto se střešní plášť posuzuje z horní a dolní (spodní) strany. Ze spodní strany se posuzuje na požární odolnost a na hořlavost. Z horní strany se posuzuje z hlediska šíření požáru v požárně nebezpečném prostoru a mimo požárně nebezpečný prostor. V požárně nebezpečném prostoru musí být z konstrukcí druhu D1 (nehořlavé hmoty), nebo se musí prokázat, že nešíří požár a brání vznícení hořlavých částí konstrukce (musí vyhovět zkoušce typu A3).

Praktické aspekty a běžné chyby

Jedním z prvních kroků k nové střeše je vypracování návrhu skladby střechy, který bude výsledkem zohlednění několika faktorů. V tomto ohledu byste měli zvážit své požadavky a představy o využití půdního prostoru, vlastnosti a využití budovy a konečně vnější faktory vyplývající z místa, na kterém se budova nachází. Na konkrétním provedení střešní skladby závisí také to, pro jakou střešní krytinu se nakonec rozhodnete. Než začnete cokoli navrhovat, musíte si shrnout své požadavky. Nejdůležitější je, k jakému účelu bude půdní prostor sloužit.

S ohledem na to, že uvedené "učebnicové" skladby provádějí pracovníci minimálně dvou profesí a často ne jednoho dodavatele, je výsledek zpravidla žalostný. Nejčastěji se chybuje v množství a umístění tepelné izolace, ve volbě materiálů a jejich vzájemné vhodnosti a zejména v provedení interiérové parobrzdy. Tato vrstva musí být provedena tak, aby vykazovala faktor difúzní odpor "μ" v celé ploše, včetně prostupů touto vrstvou a v napojení na ostatní konstrukce stavby. Což je požadavek z kategorie zbožných přání. Nedbalá práce a bohužel často i programové šetření na kvalitě a materiálu vedou k vážným poruchám. Špatně vyřešené napojení na další části střechy - komín, střešní okno, prostup pro anténu apod. Nesprávně provedená skladba střešní konstrukce může do budoucna vést k závažným problémům, které zhorší komfort bydlení a negativně se podepíšou na celkové životnosti střechy.

Příprava a montáž

Pro správnou a dlouhodobě spolehlivou funkčnost plechové střechy je důležitá také její odborně provedená instalace. U té plechové bývá obvykle poměrně rychle hotová. Zejména velkoformátové plechové krytiny vlastní pokládku výrazně urychlují. Jedná se v podstatě o pásy materiálu o šířce asi jednoho metru a délce až šest metrů. Vyrábí se na míru podle konkrétní střechy a jeden panel tak může obsáhnout celou její délku od hřebene až po okap. Díky nízké hmotnosti přitom k manipulaci není nutné používat těžkou techniku. Na střechu by se plechová krytina měla dostat ideálně do tří týdnů od výroby. Na stavbu se totiž vozí na paletě zabalená ve fólii. Pokud se pod ní dostane voda, mohlo by při dlouhodobém skladování dojít k jejímu poškození. Pokud je tedy nutné pokládku o nějaký čas odložit, je vhodné krytinu vybalit a uskladnit v suchém prostředí.

Před zahájením pokládky je třeba střechu pečlivě rozměřit a zkontrolovat, zda je plocha optimálně rovná. Případné odchylky je třeba vyrovnat. Zcela zásadní je pak správné ukotvení k podkladu. To se většinou provádí provrtáním šrouby skrz krytinu do nosného podkladu. Šroub musí být kolmo ke krytině, aby na ni dosedl celou plochou. Pro patřičné utěsnění prostupu je klíčové správné utažení šroubu, nesmí to být ani málo, ani příliš, aby nedošlo k nadměrné deformaci těsnicí podložky. Při správném utažení se těsnění roztáhne o asi jeden milimetr přes okraj podložky. Před ukotvením je rovněž nutné odstranit ochrannou fólii, kterou bývá krytina z výroby opatřena. Klíčové je také správné provedení detailů, jako jsou klempířské prvky a oplechování komínu, aby se pod krytinu nedostala voda.

Údržba střechy

Pro dobrou funkčnost plechové střechy je vhodné také jednou ročně zkontrolovat její stav a uklidit případné nečistoty. Pokud dům stojí pod stromy a na plechovou střechu spadnou nějaké větve, je potřeba je odstranit a zajistit, aby na ní nezůstávalo listí. Také je vhodné zkontrolovat, jestli se nepoškodila povrchová úprava a případné škrábance opravit opravnou barvou. Prodlouží se tak životnost povrchové úpravy. Je-li střecha v exponovaných podmínkách, kde se na ni tvoří mech, nebo řasa, je potřeba ji čas od času těchto nánosů zbavit. Dají se použít k tomu určené chemické přípravky v kombinací s omytím vodou. Na vegetační střechu musí být umožněn bezpečný přístup nejenom během realizace, ale i pro následnou údržbu, protože žádná střecha není 100% bezúdržbová.

Pochozí vegetační střechy a terasy, na které má přístup veřejnost nebo jejich uživatelé, musí být vybaveny souvislým zábradlím podél všech volných okrajů. Ostatní plochy, které budou přístupné jen za účelem údržby, je nutné opatřit záchytným systémem, který zabrání pádu pracovníků přes volný okraj střechy. Tyto systémy jsou tvořeny soustavou kotvících bodů upevněných do nosné konstrukce střechy. Jednotlivé kotvicí body mohou být propojené např. Realizace vegetačních souvrství z hydrofilní minerální vlny je podobná jako realizace skladeb se substráty. Se vzrůstajícím sklonem střechy obvykle roste i náročnost realizace.

Mýty a předsudky o plechových střechách

Ačkoliv popularita plechových střech v posledních letech roste, mezi některými majiteli stále ještě panují jisté předsudky.

• Hlučnost: Ačkoliv plech sám o sobě není dobrým zvukovým izolantem, z pohledu akustické izolace v domě má obecně krytina jen okrajový vliv. Klíčová je celková skladba střechy, nikoliv pouze zvolený materiál střešní krytiny.
• Horší tepelná izolace: Pro plechovou střechu neplatí ani představa, že by pod ní bylo oproti jiným materiálům větší horko. Plech má sice dobrou tepelnou vodivost, tmavé barvy navíc rovněž více přitahují teplo. I zde ale klíč tkví ve vhodném návrhu skladby.
• Nedostatečná stabilita při větru: Mezi majiteli panuje představa, že z pohledu poškození silným větrem jsou plechové střechy rizikové, protože jsou velmi lehké a vítr by je mohl snadno poničit. Klíčovou roli zde ale hraje to, jak byla krytina namontovaná. Kvalitně provedená plechová střecha vydrží i při velmi silném větru.
• Šrouby je třeba dotahovat: Dalším rozšířeným mýtem je to, že šrouby, kterými se krytina kotví k podkladu, se po čase uvolní a je tedy třeba je pravidelně utahovat. Ani to ale není pravda.

tags: #skladba #strechy #u #spojovaciho #koridoru

Oblíbené příspěvky:

• Jak nastavit fosnu přeplátováním
• Průvodce výběrem barevných nátěrů na offroad podvozky
• vše o dynamické penetrační zkoušce
• jak na solný obklad pro podporu ledvin
• elegantní skleněné obklady v barvách