Zdravotní hledisko stavebních materiálů a jejich vliv na zdraví

Zdravotní nezávadnost prostředí, ve kterém trávíme největší část svého života, tedy bytu nebo domu, může ovlivnit mnoho věcí. Stavební výrobky jsou výrobky, které jsou určeny pro trvalé zabudování do staveb. Z nich se mohou uvolňovat emise (páry chemických látek), které mohou ohrožovat lidské zdraví.

Legislativní rámec a regulace

Technický a zkušební ústav stavební upozorňuje na platné směrnice a nařízení, které se týkají zdravotních aspektů, hygieny a ochrany životního prostředí. Problematika nebezpečných látek ve stavebních výrobcích je velmi složitá a v Evropské unii je jí věnována velká pozornost. Údaje o nebezpečných látkách mají být v budoucnu zahrnuty do harmonizovaných technických specifikací, které zpracovává mandát M/366. Technická komise CEN/TC351 zpracovává metody stanovení uvolňování nebezpečných látek ze stavebního výrobku během jeho používání.

Nařízení a směrnice

• V roce 2011 vstoupilo v platnost nové nařízení CPR, které stanovuje harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh. Je uveden nový základní požadavek č. 7 Udržitelné využívání přírodních zdrojů.
• Nebezpečné látky jsou předmětem základního požadavku č. 3 směrnice o stavebních výrobcích a příslušného interpretačního dokumentu Hygiena, ochrana zdraví a životního prostředí (ER3).
• Nařízení CLP nahradilo směrnici 1999/45/ES a směrnici 67/548/EHS od 1. června 2015.
• Pro stavební výrobky označované symbolem CE v ČR platí přímo aplikované Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 305/2011, jímž se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh (zkráceně Nařízení CPR).
• Pro ostatní stavební výrobky bez CE označení platí v EU národní požadavky, v ČR dané Nařízením vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky.

Požadavky na bezpečnost a zdravotní nezávadnost

Pro oblast bezpečnosti a zdravotní nezávadnosti stavebních výrobků platí v ČR obecné požadavky dané příslušnými kapitolami výše uvedených nařízení. V obou dokumentech jsou požadavky na bezpečnost a zdravotní nezávadnost řešeny společně s ochranou životního prostředí. Požadavky jsou rozčleněny do řady kapitol, které zahrnují nebezpečné látky, radioaktivitu, odpady, uvolňování nebezpečných látek do vod a půdy, vnější a vnitřní ovzduší.

Na vnitřní ovzduší mají nezanedbatelný vliv emise ze stavebních výrobků. Pro jejich stanovení se používá řada jednotných normalizovaných postupů (ISO norem). Doposud ale nebyly schváleny celoevropsky platné hygienické požadavky (limity). V Německu, Francii, Belgii, Finsku a jiných zemích se uplatňují národní požadavky speciálně stanovené pro stavební výrobky.

V ČR doposud neexistují limity určené pro emise ze stavebních výrobků. Zatím se provizorně používají limity stanovené vyhláškou č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb. Za zkušebních podmínek daných ISO normami se zjištěné emisní koncentrace přímo porovnávají s legislativními požadavky citované vyhlášky.

Čtěte také: Bezpečnost při práci s OSB deskami

Vliv stavebních materiálů na kvalitu vnitřního ovzduší a zdraví

90 % času trávíme uvnitř budov, a proto by mělo být zdravé mikroklima uvnitř domu nezbytností. To znamená prostředí s optimální vlhkostí vzduchu, bez plísní, chemikálií a uvolňujících se škodlivin. Kvalitu ovzduší v bytě může člověk z velké části ovlivnit tím, jaké vybavení bytu si vybere, jakým způsobem bude byt užívat a jak se v něm bude chovat - například zda doma kouří, má domácí mazlíčky nebo jak často větrá.

Těkavé organické látky (VOC) a jejich toxicita

Pokud bude výrobek použit do vnitřních prostor stavby, je nutné se zaměřit na uvolňování těkavých organických látek (VOC) s potenciální nebo známou toxicitou. Jedná se především o formaldehyd, alkoholy, ketony, aldehydy, estery, halogeny, uhlovodíky atd.

Stanovení těkavých látek má za cíl opatřit výrobcům stavebních výrobků a následně uživatelům data potřebná pro hodnocení účinku stavebního materiálu na kvalitu vzduchu uvnitř budov. Tuto problematiku zatím řešily jednotlivé členské země na základě národních požadavků. Současný hodnotící scénář vychází hlavně z francouzského a německého hodnocení. Své hodnocení má i Norsko a Belgie.

Škodlivost vybraných látek

Ve vnitřním prostředí se může vyskytovat řada látek, jejichž vyšší koncentrace mohou mít závažné důsledky na lidský organismus.

• Formaldehyd: Běžně se s ním setkáváme ve většině bytů, kde ve vyšší koncentraci může způsobovat dráždění sliznic horních cest dýchacích a spojivek, bolesti hlavy, nevolnost a únavu. Navíc jde o látku alergenní a karcinogenní. Jeho zdrojem je nábytek obsahující formaldehydové pryskyřice, ale také některá lepidla a mořidla na dřevo, cigaretový kouř, bytový textil, tapety, oblečení, čisticí a dezinfekční prostředky, kosmetika, dokonce i některé nekvalitní plyšové hračky.
• Toluen: Používá se jako nosná složka v nátěrových hmotách, v rozpouštědlech a lepidlech. Akutní zdravotní účinky otravy se projevují až při vysokých koncentracích v řádu desetin gramů na metr krychlový. Toluen může poškodit centrální nervovou soustavu, způsobit nevolnosti, bolesti hlavy.
• Styren: Používá se jako rozpouštědlo, ale hlavně jako součást mnoha plastických hmot, ze kterých se může uvolňovat do vnitřního prostředí. Styren působí dráždivě na sliznice očí, respiračního traktu, zažívacího traktu a na kůži, primárně ovlivňuje centrální a periferní nervový systém. Řadí se také mezi karcinogeny.
• Xyleny: Nejčastěji používány jako rozpouštědla. V interiérech se mohou uvolňovat z barev, laků, plastových materiálů, kůže, polyesterových vláken (PES). Vysoké koncentrací xylenů (v řádu mg/m3) mohou mít dráždivé účinky na sliznici očí a úst. Neurologické účinky se projevují bolestmi hlavy a celkovou nevolností.
• Směsi uhlovodíků: Používají se především jako pohonné látky (benzín, motorová nafta), občas i jako rozpouštědla. Uhlovodíky dráždí oči, dýchací cesty i kůži. Vyšší koncentrace jejich par má narkotický účinek.
• 2-etylhexanol: Může se uvolňovat ze změkčovadla di-(2-etylhexyl)ftalátu, který výrobkům z polyvinylchloridu (PVC) dodává elastické vlastnosti. Vysoké koncentrace 2-etylhexanolu dráždí oči a dýchací cesty, tlumí centrální nervovou soustavu.
• Terpeny (limonen, pinen, karen): Limonen se přidává do potravin, čisticích prostředků, osvěžovačů vzduchu, parfémů apod. Pinen se může uvolňovat z dřevěných materiálů, čisticích prostředků, osvěžovačů vzduchu a kosmetických přípravků. Karen se může také uvolňovat z dřevěných výrobků. Jejich extrémní koncentrace mohou způsobovat podráždění očí, pokožky, dýchacích cest a nervové soustavy.

Kromě těchto látek jsou dalšími významnými škodlivinami vnitřního ovzduší:

Čtěte také: Moderní technologie v přepravě stavebnin

• Tabákový kouř: Je tvořen směsí celé řady organických a anorganických látek s různými negativními účinky na zdraví od dráždění sliznic až po zvýšení rizika rakoviny.
• Plísně v bytě: Mohou být příčinou dráždění dýchacích cest a vzniku alergických onemocnění. K jejich výskytu přispívá nedostatečné odvětrání vlhkosti vznikající provozem v bytě, ale také stavební závady.
• Oxid uhelnatý: Představuje závažné akutní riziko pro zdraví. Zvlášť v nevhodně nebo špatně větraných prostorách se spalovacím zařízením případně při nedostatečné údržbě či haváriích. V těchto případech může znamenat reálné ohrožení akutní otravou.
• Chlór a čpavek: Jsou součástí úklidové chemie, stejně jako různé jiné látky v čistících prostředcích.

Syndrom nemocných budov (SBS)

Chemikálie spojované s SBS jsou spjaté s těkavými látkami uvolňujícími se ze zabudovaných materiálů v domě. Na syndrom nemocných budov upozorňuje pan Jaroslav, který se při stavbě svého domu zaměřil na výběr materiálů tak, aby se tomuto syndromu vyhnul. Špatný vliv na ionizaci vzduchu má např. železobetonové zdivo či panelové domy. Naopak vhodné jsou přírodní materiály (dřevo a cihla).

Vliv vlhkosti a prachu

Zvýšená vlhkost v domě není pro zachování zdravého prostředí příznivá. Pokud je relativní vlhkost vyšší než 60%, mohou ve studených místech domu začít růst plísně. Ve vlhkém interiérovém prostředí se také mnohem více uvolňují škodliviny jako např. formaldehyd, které se vyskytují v nábytku, podlahách nebo textiliích. K udržení optimálního vlhkostního klimatu je určitě zapotřebí časté větrání.

Důležitým ukazatelem je předpokládané použití výrobku. Pokud bude výrobek použit do vnitřních prostor stavby, je nutné se zaměřit na uvolňování těkavých organických látek (VOC) s potenciální nebo známou toxicitou. V dnešní době mikroplastů je i víření prachu nezanedbatelný bod v tématu SBS. Pasivně zachycují prach na listech a podílí se na zvlhčování vzduchu v obytném prostoru, což je prospěšné v suchých bytech.

Doporučení pro výběr a použití stavebních materiálů

Při výběru materiálů pro výstavbu budov je důležité dbát na to, aby byly co nejméně znečišťující a naopak co nejvíce šetrné nejen k životnímu prostředí, ale především k našemu zdraví. Materiály, které se v současné době používají, však bohužel často obsahují nebezpečné chemikálie. Je potřeba si uvědomit, že veškeré výrobky splňují normu. Bohužel ale fakt, že materiál splňuje normu nebo má certifikát, vůbec neznamená, že je škodlivost pro lidský organizmus rovna nule. Znamená jen to, že je do jisté míry škodlivost tolerována.

Co ovlivňuje kvalitu vzduchu uvnitř budov?

Je to v podstatě vše. Od stavebních materiálů přes údržbu bytu a životní styl obyvatel až po venkovní ovzduší.

Čtěte také: normy pro výkresy betonových konstrukcí

Užitečné rady pro spotřebitele

Před tím, než si objednáte stavební výrobek nebo cokoliv jiného, co bude trvalou součástí vašeho bydlení, měli byste si prověřit třeba i laickým způsobem nejenom funkční vlastnosti výrobku, ale i jeho senzorické vlastnosti, tedy zápach, který by mohl zkazit radost z nové investice. MUDr. Kazmarová doporučuje následující:

• Při zařizování bytu či domu: V případě novostavby je potřeba dbát na použití nezávadných stavebních materiálů a před nastěhováním prostory dobře vyvětrat. Ze stavebních materiálů se může uvolňovat toxický čpavek, polymerizační látky, monomery, plastifikátory a další škodlivé látky.
• Při nákupu nového nábytku a podlahových krytin požadujte certifikáty od výrobce, dejte přednost dřevěnému nábytku (nejlépe masivu) a omyvatelným povrchům.
• Nové textilie vyperte a elektronické výrobky „vypalte“ - například troubu rozpalte na nejvyšší teplotu a nechte odvětrat.
• Pokud to je možné, nekupujte do domácnosti mnoho materiálů, které zadržují prach: výrobky z plyše, koberce, tapisérie.
• Přítomnost formaldehydu poznáte podle štiplavého zápachu, bolesti hlavy a podrážděných očí a kůže. Pokud necítíte zápach, ani nemáte žádné nepříjemné pocity, jsou obvykle koncentrace tak nízké, že nepředstavují zdravotní riziko.
• Nechte si předložit výrobcem, dovozcem popřípadě distributorem vydané platné posouzení shody s případným osvědčením o zdravotní nezávadnosti, jež je zpracováno na základě podkladů vydaných nezávislou institucí (certifikačním orgánem).
• Nezapomeňte na informace o použitých materiálech a jejich chemickém složení, které lze vyčíst z tzv. bezpečnostních listů.
• Pokuste se najít na internetu věrohodné reference o daném stavebním výrobku.
• Zkontrolujte vzhled výrobku a hlavně jeho senzorické vlastnosti (zápach). Nenechte se uchlácholit tvrzením, že výrobek po krátké době přestane zapáchat.
• Nechte si předložit písemné informace o možnostech reklamace zásadních vad a podmínkách, za jakých je možné odstoupit od smlouvy.

Přírodní materiály a ekologické výrobky

Obecně se doporučuje dát přednost přírodním materiálům, ale vzhledem k nutnosti je upravovat (laky, moření, barvení, impregnace apod.) platí velmi podobné zásady jako pro ostatní materiály. To, co je deklarováno jako přírodní, může mít i svá úskalí. Ne vždy platí, že přírodní či ekologické výrobky jsou zdraví neškodné. Neškodné jsou takové materiály, které do prostředí neuvolňují nebezpečné látky v míře, která může zhoršit kvalitu ovzduší a způsobit zdravotní obtíže. Zvláště u alergiků a již nemocných osob je zapotřebí pozorně studovat dostupné informace a materiály pečlivě vybírat.

Cihly se vyrábí z čistě přírodních suroviny - hlíny obsahující křemičitý prach a alespoň padesát procent jílu. Cihly jsou naprosto zdravotně nezávadné. I přírodní masivní dřevo obsahuje malé množství formaldehydu.

I kvalitní a zdravotně nezávadné materiály mohou být zdrojem nebezpečných škodlivin, pokud nejsou použity podle předepsaných technologických postupů a v souladu s deklarovaným způsobem používání. Například často opakovanou chybou je použití lepidla, nátěrů a dalších materiálů určených pro venkovní použití v interiéru.

Doporučená vlhkost v interiéru je 45-60 % v zimním a 40-55 % v letním období. Snížit nadměrnou vlhkost v domě lze kvalitním větráním, moderní alternativou je i systém řízeného větrání vzduchu. Avšak také vlhkost v obvodových zdech je velký problém. Na omítkách se pak objevují plísně. Proto je velmi důležité zvolit správnou skladbu obvodové konstrukce. Ideální pro zdravé mikroklima uvnitř domu je difúzně otevřená obvodová konstrukce, kde vodní pára prostoupí zcela ven. Cihlové zdi nezadržují vlhkost uvnitř domu. Správná volba skladby obvodové konstrukce je taková, kde se v ní nedrží vlhkost. Nejnižší hodnoty difuzního odporu v případě nosné konstrukce mají děrované cihly. V kombinaci s minerální vatou a paropropustnou omítkou, pak tvoří difuzně otevřenou obálku domu.

Role rostlin v domácnosti

Rostliny jsou určitě prospěšnou součástí interiérů. Mají pozitivní vliv na psychiku a jsou užitečné i pro kvalitu ovzduší. Pasivně zachycují prach na listech a podílí se na zvlhčování vzduchu v obytném prostoru, což je prospěšné v suchých bytech. Během dne, kdy probíhá fotosyntéza, produkují kyslík a spotřebovávají oxid uhličitý. Mnoho z nich pohlcuje škodlivé látky z ovzduší. Například potos nebo zelenec jsou běžné pokojové rostliny, které umí ze vzduchu absorbovat oxid uhelnatý, benzen či toluen. Formaldehyd zase likviduje datlová palma nebo pokojová kapradina ledviník. Při jejich pěstování je ale potřeba myslet také na stinné stránky. Řada známých pokojových rostlin je jedovatá a v půdě květináčů se při nevhodné zálivce dobře daří plísním.

Nebezpečí prachu ve stavebnictví a na pracovišti

Jedno významné nebezpečí, kterému jsou vystaveni pracovníci ve stavebnictví, je prach. Vystavení stavebnímu prachu může mít za následek řadu vážných dopadů na zdraví, trvalou invaliditu nebo dokonce smrt. Tato zdravotní rizika zahrnují astma, chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN), rakovinu plic a silikózu.

Druhy stavebního prachu

• Křemičitý prach: Oxid křemičitý je přírodní látka přítomná v mnoha běžně používaných stavebních výrobcích, jako jsou cihly, dlaždice a malta. Křemičitý prach vzniká při zpracování minerálů (např. broušení, řezání a vrtání), které obsahují oxid křemičitý. Tyto činnosti uvolňují velmi jemné prachové částice oxidu křemičitého, známého jako dýchatelný prach z krystalického křemene, který je dostatečně jemný na to, aby při vdechování pronikl hluboko do plic. Kontinuální, dlouhodobá expozice dýchatelného prachu z krystalického křemene nebo rozsáhlá expozice po kratší dobu může vést k silikóze, dlouhodobému plicnímu onemocnění. Při vdechování křemičitého prachu do plic je napaden imunitní systém, což může způsobit zánět.
• Dřevěný prach: Prach s nižší toxicitou, známý také jako prach bez obsahu oxidu křemičitého. Tyto druhy prachu vznikají při pracovních činnostech s materiály obsahující jen velmi málo nebo žádný oxid křemičitý.

Zdravotní dopady prachu

• Profesní astma: Je alergická reakce, kterou někteří jedinci pociťují při vystavení „respiračním senzibilizátorům“. Senzibilizátory dýchacích cest jsou látky na pracovišti, například prach, které mohou při vystavení jednotlivce způsobit přechod dýchacích cest do „hypersenzitivního stavu“.
• Profesní rakovina.
• Chronická obstrukční plicní porucha (CHOPN): Jedná se o souhrnný název pro skupinu plicních onemocnění, která mají za následek dýchací potíže, včetně emfyzému a bronchitidy. Pacienti s CHOPN často pociťují příznaky, jako je dušnost, sípání, přetrvávající kašel a opakující se infekce hrudníku. CHOPN se může objevit v důsledku dlouhodobého vystavení výparům a prachu.
• Silikóza: Opakované dlouhodobé vdechování křemičitého prachu bude mít pravděpodobně za následek fibrózu (oblasti ztvrdlé a zjizvené tkáně na plicích) a vznik zánětu.

Prevence a ochrana před prachem

Zajištění zdraví, bezpečnosti a dobrých pracovních podmínek zaměstnanců je klíčové. Je důležité si uvědomit, že každý podnikatel má jiné povinnosti týkající se BOZP v závislosti na typu a velikosti provozu, ale také to, že každý, kdo se podílí na stavebních činnostech, má právní odpovědnost.

1. Identifikujte rizika: Identifikujte rizika spojená s vaším pracovištěm a pracovními aktivitami a posuďte je.
2. Eliminujte nebo snižte rizika: Výběrem správných preventivních opatření efektivně eliminujete nebo snížíte rizika spojená s pracovištěm a pracovními aktivitami. Opatření vybírejte v souladu s hierarchií jednotlivých prvků:
   • Eliminace nebezpečí.
   • Náhrada za méně nebezpečnou alternativu.
   • Technické kontroly.
   • Organizační kontroly.
   • Osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP). OOPP by měly být používány pouze jako poslední možnost ke snížení zbytkového rizika.
3. Pravidelně sledujte a kontrolujte: Pravidelně sledujte a kontrolujte opatření pro eliminaci či snížení rizik. Ověřujte, zda opravdu dochází k dodržování nařízení související s bezpečností práce nejen ve vztahu k prachu.

Je nezbytné si uvědomit, že pro použití prostředků pro ochranu dýchacích cest existují určité podmínky. Jakýkoliv OOPP tohoto typu musí být vybrán tak, aby se zajistilo, že je adekvátní a vhodný pro specifická nebezpečí, pracovní prostředí a uživatele.

Další rizika ve stavebnictví

Stavební průmysl má významný negativní dopad na zdraví a bezpečnost zaměstnanců. Je jedním z nejnebezpečnějších průmyslových odvětví v Evropské unii. Stavební dělníci však nejsou vystaveni pouze bezpečnostním rizikům, ale i zdravotním, které mohou způsobit vážná onemocnění, která mají negativní vliv na samotného zaměstnance, podnik i společnost.

Muskuloskeletální poruchy (MSD)

MSD jsou nejčastějším zdravotním problémem spojeným s prací v Evropské unii. MSD se dotýkají zaměstnanců všech odvětvích a povoláních. MSD jsou poruchy tělesných struktur, jako jsou svaly, klouby, šlachy, vazy, nervy, chrupavky, kosti a lokalizovaný systém krevního oběhu. Pokud jsou MSD způsobeny nebo zhoršeny především prací a účinky bezprostředního prostředí, ve kterém se práce provádí, jsou označovány jako MSD související s prací.

Zhruba tři z každých pěti zaměstnanců v EU-28 hlásí stížnosti na MSD. Nejběžnějšími typy MSD hlášenými zaměstnanci jsou bolesti zad (43 %) a svalů v horních končetinách (41 %). Bolesti svalů dolních končetin jsou hlášeny méně často (29 %). Prevalence hlášených MSD vykazuje významné rozdíly mezi odvětvími. MSD v oblasti zad, horních končetin a dolních končetin nejčastěji zmiňují zaměstnanci v odvětvích stavebnictví, zásobování vodou a zemědělství, lesnictví a rybolov. Fyzická námaha je výsledkem opakujících se pohybů horních končetin, ruční manipulace, nošení, tahání a tlačení břemen a dlouhodobého statického a nepřirozeného držení těla. Kromě toho i drobná zranění, jako je natažení svalů nebo namožení může v budoucnu zvýšit riziko MSD souvisejících s prací.

Pracovní úrazy a jejich prevence

Stavebnictví je odvětvím s vysokým počtem pracovních úrazů, zvláště pak úrazů vyžadujících hospitalizaci delší než 5 dnů a úrazů smrtelných. Smrtelné pracovní úrazy při pádu z výšky již několik let činí kolem 50 % všech smrtelných pracovních úrazů ve stavebnictví. Nedostatečná nebo žádná ochrana živých částí elektrických zařízení, jakož i nedostatečné nebo žádné zajištění staveniště proti vstupu nepovolaných osob patří mezi velmi frekventovaná porušení.

Z poznatků Státního úřadu inspekce práce vyplývá, že mnohé povinnosti vyplývající z právních předpisů jsou v praxi prováděny pouze formálně. Rovněž v případě zdravotních rizik, které se projeví až za několik let po expozici rizikovému faktoru, mohou být v praxi opomíjena. Většině případů zjištěných porušení BOZP při kontrolách na stavbách bylo možné předejít především důslednější kontrolou pracovišť a stavenišť vedoucími a odpovědnými zaměstnanci jednotlivých zhotovitelů, především jejich spoluprací s OZO a koordinátory BOZP na staveništích.

Tabulka: Top 5 nejškodlivějších látek v domácnostech

Uhlíková stopa stavebnictví

Uhlíková stopa stavebních materiálů, jako je beton a ocel, je zodpovědná až za 16 % celosvětových emisí CO2 souvisejících s energiemi. A z celkových globálních emisí CO2 souvisejících s energiemi pochází 69 % celkových emisí z provozu a užívání stávajících budov. Zelené budovy produkují nižší emise uhlíku a jsou úspornější na zdroje a energie. Využívají obnovitelné a nekontaminované suroviny. Jako průmysl sdílíme klíčovou roli ve výzkumu, vývoji a výrobě stavebních materiálů s nízkým obsahem uhlíku a zvyšování životnosti materiálů.

Chceme zajistit dlouhodobý úspěch sobě i vám, našim zákazníkům, společnou prací na energeticky účinných řešeních, která nám pomohou růst udržitelným způsobem. Můžeme vám pomoci snížit vaši uhlíkovou stopu ve fázi výstavby a zvýšit energetickou účinnost během provozní fáze a zároveň zajistit zdravější a bezpečnější prostředí pro vaše budovy. Náš přístup k cirkulární ekonomice se zaměřuje na celý životní cyklus našich produktů od návrhu přes výrobu až po opravu. Krátkodobě také plánujeme výrazně snížit emise uhlíku v celém našem hodnotovém řetězci do roku 2033 a v dlouhodobém horizontu dosáhnout do roku 2050 nulových emisí CO2.

tags: #zdravotni #hledisko #stavebnich #materialu #vliv #na

Oblíbené příspěvky:

• Vše o samotvrdnoucí spárovací hmotě
• Efektivní spárování s aplikátorem: průvodce
• moderní vzhled interiéru s betonovou stěrkou
• řešení problémů s pružící spárou
• Použití dřevovláknitých desek Steico